Manawydan Fórum

Úplná verze: Praetoria
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Dlouha leta byli severni cesty nepruchozi a vsak v lesich se hojne potulovala zver. To byl duvod tehdejsiho pytlaceni a temer nekonecneho lovu. Tyto cesty byli vsak i vyhodne pro kupce, obchodniky a spoustu farmaru. Predevsim cesta z kareldu kolem severni reky a mogorskeho more, byla casteji prepadavana zbojniky,lapky a loupezniky, postem casu se vsak cesty staly nepruchozi diky skretum kteri tahly se tahly ze severu. Spousta lidi umirala a byla uveznovana, dokud se tyto cesty temer prestaly vyuzivat.



*pise se 305 rok Toru*

Jednoho zimniho dne jsme se vracel z lovu kdyz jsem narazil na skreti tlupu, Bylo mi to divne,protoze skreti se spise zdrzuji u hor na severu. Vydal sem se je stopovat a zjistit proc sli tak daleko od hor. Celou noc jsme je stopovol az sme dosly za severni hory az k hranicim Uruk-Goi kde jsem spatril obrovskou a plne vyzbrojenou armadu skretu s mocnymi poloobry a ogry taborich po celem severim uzemim. Kdyz jsme tohle vypravel Isharkse a Keraldske armade tak se mi vysmali do obliceje a nebrali me vubec vazne. Ja jsem to vsak nechtel nechat nahode. Dorazil sem do nejblizi hospody kde jsme nasel sveho pritele Luciuse a spolecne jsme zacli verbovat obycejne farmare, lovce, kupce ale i metske pobudy do skretiho odpoje. Do nasich rad se take pridal Berroson ktery nas naucil bojovat. A tak jsme se vydali na sever pod modrymi plasti praetorie hlidat severni cesty proti natklaku skretu a tak je delat bezpecne a opet pruchozi.
Dne 305 Toru jsem si povídal s velitelem o výpravě k Eldamaru a v ten moment jsme uslyšel ránu a jak mi hlasitě zařechtal kůň , vyběhl jsem ven, začal jsme uklidňovat koně ... nevěděl jsem co se jim stalo, po chvíli přiběhl velitel s Carwen a ptali co se děje. Já na to, že se něco stalo koním. Velitel s Carwen se šli porozhlédnout po okoli. Stál sem sám u koní a najednou jsem slyšel jak praskají větvičky, podívám se do lesa a tam bandita! Zavolal jsem na velitele, že na nás utočí banditi a zatarasil jsem cestu do domu, ale než přibehl velitel s Carwen bylo pozdě.... ležel sem v bezvědomi . Potom jsem už jen viděl hromadu banditů, pak jak mě velitel vylečil jakmile jsem se posbíral ze země tak ve dveřích stál Berroson, Celý rozespalý se ptal co se tu děje, že jsme ho vzbudili a my že na nás banditi udělali útok. Prohlídli sme mrtvoly a mezitím přijel Robin taky vypadal zděšeně když projíždel kolem hromady mrtvol. Jakmile jsme se všichni vzpamatovali po prvním útoku tak začalo najednou zase něco praskat za domem .Robin se tam šel odvážně podívat a viděl nejmíň tucet zbojníku. Zavolal na nás a začal nelítostný souboj . Při boji jsme si všiml jak přivazovali jednoho pána ke sloupu, ihned sme toho zbojníka zabili a rozvázali jsme neznámeho cizince ..... byl celý otřesený, ani skoro mluvit nemohl, donesli jsme mu vodu.... potom jsem zaslechl jak se bavil z velitelem, že je to nějaký obchodník, který šel do Isharu . Já šel mezitím ke Carwen, která seděla na kládě a z nohy ji teklo strašně moc krve. Ihned sme ji ošetřil a potom až jsem přišel k tomu neznámemu cizinci nám velitel zdělil, že nás doprovodí do Isharu, a tak jsme šli. Asi po 100 metrech jsme potkali celou smečku černých vlků ale naštěstí jsme byli připraveni a všechno jsme zlikvidovali ale potom asi po jednom kilometru byly na cestě jasanové třísky, nikdo nevěděl co? Nebo proč? Nebo jakto? Robin řekl stát ale Berroson neposlechl a šel dál a v tu ránu ho píchla čepelová past přímo do břicha(to sem v tu dobu neveděl, že ho to bodlo do břicha) všichni sme zatajili dech, ze křoví vyskočila banda zbojníků a ubili jej do bezvědomí a potom na nás znovu zaůtočili. Nevím zda-li nás stopovali nebo chtěli odvetu, ale my jsme se nedali a tvrdě jsem bojovali po tvrdém boji jsme se šli rychle poklusit dostat ze spárů smrti, dostat Berrosona a povedlo se. Rychle si navlékl robu a nikdo neveděl proč . Carwen se zhoršilo krvácení na noze a nemohla skoro ani chodit . Tak jí velitel pomohl dojít zpátky do našeho domu . Mne sekli mečem přímo do paže a nemohl jsem již udržet ani štít,ale i tak jsme šli dál, sice jsme byly jen tři, ale nevzdali jsme to. Bránili bychom toho obchodníka za každou cenu, přece tu od toho jsme. Potom už byla cesta v pořádku, před Orskou pevnosti nam poděkoval a odešel. Šli jsme tedy domů do domu, Carwen seděla na posteli s obvázanou nohou (stále kulhá). Berroson přišel a lehl si na postel a upadl do bezvědomí, sundali jsme mu róbu a viděli jsme díru v břichu.... bylo to příšerná rána .Všichni jsme se zděsili. Robin ujíždel do města pro nějaké lečivé bylynky či co. Ránu se nám podařilo ošetřit, byly to hrozné hodiny strachu jestli to přežije,......přežil, ale dodnes je na tom dost špatně, pořád se necítí nejlíp. Až se vzbudil z bezvědomí nemohl mluvit skoro nic. Šel jsem nahoru na balkón nadýchat se trochu čerstvého vzduchu . Najednou se zatřásla zem a já se praštil do hlavy a zas nic nevím …....po chvíli jseem se probudil a všude rozházený nábytek ,dojdu dólu se zeptat co se děje a všichni otřeseni a říkali že bylo zemeřesení ........ šli se se podívat ven jestli se něco nestalo s domem a nejednou mi velitel říká, proč máme kousky střechy vedle domu .... Stoupl jsme si na koně a viděl jsme díru ve střeše jako hrom . No nic stoupl jsme si k plotu vedle koně a strašně jsem se lekl jak ještě nikdy v životě …...přimo vedle mě spadla ostrá kachlička jak zub černého vlka ..Úlekem jsem rychle odešel od střechy a sedl sem si . Přijel Robin a ptal co je děje a my se se mu smáli že může jet do města znova shánět řemeslníka , a tak jel ….. toto vše se událo v jediný den

Lucius Noctius Caleum