[RP] Poznámky z mágova deníku

[Taries]

*text je psán malým písmem* stále se někde potuluju, mé experimenty zdají se být neuspešné, někde dělám stále chybu...
*vynechaný řádek*
konečně jsem se posunul, účinek byl však jen dočasný a efekt málo uspokojivý stále to není ono...
*vynechaný řádek*
začal jsem studovat nový objekt, jeho životní síla je neuvěřitelná a má dost tuhý kořínek nebyl jsem však schopen získat vzorek má magie zdá se býti málo účiná...
*vynechaný řádek*
*písmo se zdá být trochu jiné*
konečně se mi povedlo získat vzorek, po pár experimentech jsem se rozhodl odzkoušet na sobě, je to úžasné cítím, se pln života a silnější a mrštnější než předtím
*vynechaný řádek*
*písmo znovu vypadá jinak*
nespal jsem už měsíc, nepotřebuju to, dostavili se však vedlejší účinky, projevují se hlavně na kůží, doufám že to snad brzo přejde...
*nová stránka*
znova se to zhoršilo ačkoliv ne povrchově... občas mám zvláštní pocit jako bych si nebyl jist čím vlastně jsem, moje schopnost povoláváni pomocníku je zvláštní, tvorové jsou jiní, vnitřně jiní...
*vidíš na listu nějaké zvláštní šupiny kůže*

[Taries]

Ráno jsem se probral a koukal kolem sebe, byl jsem v cele...
Hlava mě celkem třeštěla, cítil jsem se dost oslabeně, začal jsem pomalu přemýšlet co se stalo, po chvíli se mi jakoby vracely útržky vzpomínek toho co se dělo. Nevím co mě teď trápí víc zda-li to že experiment dopadl tak jak dopadl, nebo to že to vlastně bylo k ničemu. Cítím se teď, ale vnitřně vyrovnaný a možná psychicky silnější, ačkoliv jsem se zbavil všeho, stále mám pocit že nějaká stopa toho na mě vždy zůstane, třeba časem zjistím že to nakonec přece jen nebylo na nic.

[Taries]

*předchozí poznámky a stránky jsou poškrtané nebo jinak zničené*


*inkoust zdá se být slabě viditelný jako by docházel*
...prozřel jsem, nemá to smysl, tenhle svět nemá budoucnost, všechna snaha je nakonec vždy k ničemu, marnivost všech bytostí vždy způsobí další konflikty, ve světe kde jsou vítězové jsou i poražení, vzetí života kvůli ochraně života někomu blízkého, způsobí nenávist jedné strany vůči druhé a z nenávisti vznikají pomsty, další boje a války...
*viditelnost inkoustu slábne*
teprve až všichni pocítí dostatečnou bolest, teprve potom si uvědomí svou marnivost...
*další 3 řádky nejsi schopen přečíst*



*zde je text vidět dobře, je psán krví*

Bolest světu.

[Taries]

konečně jsem se očistil, zdá se že mě to poznamenalo víc než jsem myslel, na předchozích stránkach deníku jsem psal nějaké nesmysly o bolesti... nicméně mé činy na mne budou mít jistě ještě dopad, čas ukáže....

už je to několik týdnů od toho co mě sem zavřeli... čas tu ubíhá velmi pomalu, většinu času medituji a snažím se se dosáhnout vnitřní harmonie, ale nedaří se mi to...
*pár řádků je vynechaných*
něco se děje... zaslechl jsem že něco o obřích pavoucích, část vojáku se přesunula mimo tábor, asi něco velkého...

začíná mi tu fakt hrabat, sotva dostanu něco k jídlu a s hygienou to tu taky nejlepší není, navíc ta pitomá cela blokuje magii, ale zdá se že není tak dokonalá, pomalu se mi daří základní triky, snad nějak přijdu na to jak se odsud dostat, teď když je ten zmatek s pavoukama mám snad šanci...

[Taries]

*text je psán úhledným písmem*
Konečně jsem si koupil novej deník, ten starej skončil bůhví kde. Nic moc se teď neděje, pár nováčkům jsem ukázal místní okolí a trochu je pocvičil v boji, maj celkem talent.

*vidíš nějaké poznámky týkající se financí a jiných věcí, ale to tě nezajímá*

*na druhé stránce už je něco zajímavější*
Ačkoli v Isharu nemám dobrou pověst občas se procházím po okolí, na vývěsce bylo něco o maniakovi co pokousal nějakou ženskou, a jeho letmým popisem, mě však zaujalo tohle: Nabízím 15 zlatých tomu, kdo mi ho přinese v provazech nebo se s ním vypořádejte sami. "15 zlatých za nějakého pošuka? To beru" řekl jsem si.

*vynecháno pár řádků*
Pověřil jsem Darena, mého starého známého co pro mě prodává věci co najdu a nepotřebuju, aby se koukal po okolí po nějakým zahaleným chlápkovi. Před čtyřdnem prej viděl nějákýho chlápka na kterýho seděl ten popis.

*vynechán řádek*
Dneska v noci jdu na vlastní pěst, 15 zlatých bude mých!

*vidíš čerstvý inkoust*
Už bylo skoro ráno a já se chystal zpátky do tábora, ale u Swallow bylo veselo, tak jsem prošel jen kolem a šel dál, ale zamrazilo mě v zádech. Cítil jsem zvláštní pocit, než jsem se rozkoukal objevili se dva zahalení maníci, jeden s medvědem a druhej odpovídal popisu z vývěsky. Viděl jsem před sebou 15 zlatejch, ale uvědomil jsem si že je to na tři na jednoho a tak jsem se stáhl do lesíka, po chvíli jsem se připlížil ke Swallow, byla tma jak v pytli, ale pomocí vlny pyro jsem si svítil na cestu a za stromy spatřil mihotající se stíny, neváhal jsem a vzduchem šlehaly plameny, jenže se na měl vyřítil medvěd a já dostal málem tlapou, naštěstí můj štít ji nepropustil k tělu, ale stálo mě to dost energie, po tom už se vyhrnul jeden ze zakuklenců a já dostal pořádnou ránu do hlavy. Když jsem se probral ležel jsem na zemi a měl na krku stopu po kousnutí, aspoň se mi nezničil můj stříbrný náhrdelník, ale bolelo to jak čert, blbej medvěd řekl jsem si, ale pak jsem si uvědomil že kdyby to byl medvěd tak bude rána hlubší a větší. Ošetřil jsem se a lupl do sebe lektvar a šel do tábora, bez zlaté odměny, ale za to s kousancem.
*na rožku stránky je malá kaňka krve*

[Taries]

Nevěřím že to zase dělám... píšu si své myšlenky...
Můj starý deník skončil spálen na popel, možná je to dobře, nejsem hrdý na některé věci co jsem v minulosti provedl, ale co se stalo, stalo se.
Jak je to jen dlouho? Desítky let co jsem naposledy něco psal, nezestárl jsem ani o den, jeden z mála mých experimentů, co se zdařil... za jakou však cenu.
Svět se dost za ta léta změnil, ty největší změny však začaly před pár lety. Trápí mne to už dlouho, portál na severu jenž nejde zavřít, zkusil jsem pár způsobů, nicméně to nemělo účinek.
Ten jenž ten portál otevřel je fuč, myslím že sám nevěděl nebo neví jak jej zavřít, otevřel něco co neměl. Je to tak silné že to globálně ovlivňuje náš svět, ať už jde od počasí nebo živočichy.

*je zde pár řádků vynechaných*

"Něco" sem proniklo... cítím to už dlouho, nevím čím to je, asi mým "experimentem", ale v tomto světě je teď něco co sem nepatří, nevím však jak to vypadá, ani co je to zač, jen mám pořád ten pocit... ten nepříjemný pocit...
Už to takhle moc dlouho nepůjde, pokud budeme čekat, stále jen čekat, tak jednoho dne tohle vše skončí. Dřív by mi to asi bylo jedno, ale tím jak dlouho jsem naživu a co vše jsem prožil, jsem asi změnil svůj pohled na svět.
Nebyl bych to já, kdybych svým výzkumem nějak nebenefitoval pro sebe. Zjistil jsem jak energii z druhé strany z části využít, bohužel jsem se však... jak to popsat... infikoval, viděl jsem to již na některých tvorech, dost jich to zabije, ti co však přežijí jsou o dost jiní, bohužel ne v dobrém smyslu... ačkoliv jsou fyzicky silnější a odolnější, tak jejich chování je úplně jiné.
Nicméně infekce se nešíří, pokud nevyužiju tu "formu", sice jsem ji použil jen jednou a to zhruba na 70 proecnt, i tak to nenávratně zevnitř poškodilo mé tělo, ani s mojí schopností regenerace získané mým dávným experimentem se toto poškození nezahojí. Nevím jak to popsat, je to mimo všechnu magii co jsem kdy zkoumal a mé chápáni, asi to bude znít velmi povýšené, ale dalo by se říct že se tím stávám zřejmě z časti bohem. Vím že pokud to využiji na plný potenciál, tak mne to zcela jistě zničí, věřím však tomu že společně s jedním zakázaným kouzlem, bych byl tímto schopen portál zničit nebo zapečetit a tím tak nějak vrátit rovnováhu zpět do tohoto světa. 

Nemůžu si to však dovolit, dokud je tu ta "věc" z druhé strany...

[Thanis]

*zápisek starý několik týdnů*
Jsem v koncích, nevím co mám dělat, ať se snažím jak chci, tak nedokážu najít jedinou stopu.
Kromě těch co se toho večera účastnili si nikdo nic nepamatuje, tak dokonala iluze, kdyby ta věc byla z našeho světa nikdo by si ničeho nevšiml, nicméně takhle udělal několik chyb.
Čerstvé jahody na dortu uprostřed zimy, je pravda že Calwen to taky nejprve nedošlo, nicméně to že ucítil jak používá kouzlo "Zpráva", tohle se nějaký zbohatlý šlechtic jentak nenaučí.
Malachai... je to vůbec jméno téhle věci nebo si to také vymyslel? Moje pátrání nic nepřineslo. Jaká škoda že jsem se té hostiny také nezůčastnil, ale měl jsem jiné starosti...

Můj čas se krátí, o trochu víc jsem zase pochopil, jak funguje tahle energie z druhé strany, naučil jsem se tak kouzlo jenž nevyužívá žádná slova moci, jeho podstata fungování je velmi zvláštní, nicméně velmi efektní na cokoliv z "našeho" světa, nazval jsem to kouzlo "Roztržení duše", ačkoliv na humanoida to funguje jinak než třeba na démona nebo jiné monstrum, nenapadlo mne zkrátka lepší pojmenování.
Tak jako tak, je to k ničemu, pokud tu "věc" nenajdu. Po světe už dokaží infikovaní tvorové cestoval portály, nevytváří je však cíleně, je to další část infekce našeho světa, nebude to trvat dlouho a brzo by mohl nastat chaos, budu nakonec asi ten portál muset zavřít tak jako tak, třeba to tu "věc" vyláká.

*novější zápisek*
Dnes jsem málem zemřel, nevím jestli to má spojitost s portálem nebo ne, uprostřed mýtiny mne napadl muž, vůbec jsem nedokázal vycítit jeho přítomnost, tak tak jsem vykryl jeho úder mečem svou speciální holí.
Oděn byl v kožené zbroji, neváhal jsem a okamžitě jsem po něm plivl obří mrak ohně, to ale nemělo efekt, nevšiml jsem si že má na ruce prsten s jakýmsi černým kamenem uprostřed. Můj útok byl okamžitě pohlcen, hned na to jsem po něm hodil blesk, ten byl však úplně stejně pohlcen. Došlo mi že něco je špatně, nikdy jsem neslyšel, ani nečetl o ničem podobném, rozhodl jsem se tedy pro boj z blízka, to však byla chyba. Ten chlápek byl zatraceně dobrej, musel mít výcvik, dokázal jsem se krýt, nicméně zasáhnout ho bylo pro mne nemožné. Rozhodl jsem se znovu pro kouzla, vytvořil jsem několik kopií sama sebe a zkusil jej zasáhnout, nicméně jeho prsten jakmile jsem se přiblížil mé kopie smazal. Uskočil jsem prudce od něj a kouzlem ho uvěznil v kamenné zdi, ta se však pár vteřin na to rozpadla, vlivem jeho prstenu. To mi však stačilo na to abych nastřádal dost energie a seslal na něj jedno z nejsilnějších kouzel, Sluneční výbuch. Kouzlo jenž okamžitě zabije většinu nemrtvých tvorů a všemu živému způsobí bolestivé spáleniny, nicméně i to bylo pohlceno.
Zneviditelnit se a pokusit se utéct nemělo smysl, stejně tak vytvořit únikový portál, nezbylo mi nic jiného než použit cizí sílu. Okamžitě padl mrtvý k zemi, Roztržení duše vůbec jeho prsten nezachytil. Kámen v jeho prstenu se okamžitě rozdrolil a rozpadl. Ať to bylo cokoliv, tak snad žádné kouzlo z našeho světa na to nemělo efekt. 
Jakoby těch starostí nebylo málo, nevím co dělat, každopádně sám nic nezmůžu, je načase hledat pomoc.

[Thanis]

Tohle jsou má poslední slova v tomto deníku, je to již nad mé síly snažit se likvidovat nakažené tvory. V tento den zničím ten portál a snad i tu věc co s ním přišla, věřím že ho bude chtít bránit. Pokud ne, tak z toho co jsem zjistil by ho to minimálně mělo oslabit a překazit jeho plán, ať už je jakýkoliv. Kdyby chtěl pravděpodobně by všechny národy už dávno srovnal se zemí, ale z nějakého důvodu se tak ještě nestalo a snad ani nestane.
Nedá se nic dělat, tím že jsem se naučil používat sílu jenž nepatří na tento svět, jsem se sám stal pro tento svět škodlivým, i kdybych ho uzavřel bez obětování svého života, sám bych pak byl škodlivý pro tento svět. Právě proto použiju kouzlo, jenž i v magické akademii neznají, Pečeť sedmi ohňů je je nezlomitelná, za cenu života sesilatele,přebije nebo vyruší jakékoliv jiné kouzlo. Z prastarých svitků jsem vyčetl že ho snad seslal jen jeden člověk, bohužel proč a kde se mi nepodařilo dohledat. Postup byl však popsán velmi detailně, zničil jsem jej jelikož si myslím že v nesprávných rukou by mohl nadělat dost zlého.
Není toho již mnoho co bych napsal, mrzí mne že nemohu rozloučit s těmi málo blízkými jenž jsou stále na živu... co však mohu, je to že jim a další generaci dám naději, naději že se nedočkají světa jenž jsem já a Calwen viděli v té  vizi, světa bez lidí,elfů,orků,trpaslíků,gnómů,hobitu a dalších bytostí.
A také tím trochu očistím svět od Bolesti, bude to sice jen malý kousek, ale i tak na konci svého života udělám aspoň něco dobrého.

[Thanis]

Nevím proč jsem vůbec píšu, jsem jen kouzlo, anomálie, tenhle deník mi ani už nepatří, zemřel jsem před 10ti lety.
Za ta tu dobu co má spojenkyně z jiného světa střádala energii na návrat času, dala mi možnost nahlédnout do minulosti i do alternativních realit našeho světa.
Je to neuvěřitelné, tolik možností jak mohli různé události ovlivnit další vývoj. Viděl jsem svět kde byly vyhlazeni orkové, v jiném zas elfové a jinde zase trpaslíci.
Dost často jsme si za sebezničení mohli sami, buď to byla naše zvědavost nebo touha po moci, jindy to byla jen shoda náhod. Kupodivu pro mne nejhorším scénářem bylo dobytí Eldamaru.
Pokaždé vše vypadalo skvěle, avšak co se stalo vždy potom bylo jak noční můra, náš svět toho ukrývá vskutku mnoho a občas je lepší některé věci nechat spát.
Ani jeden z těchto světů nedopadl dobře, sledovat jak zabíjím někoho mne blízkého nebo on mne bylo zdrcující. I ve scénáři ve kterém jsem zvítězil a byl poté oslavován, jsem neviděl nic pozitivního.
Většinou v tu dobu už byla půlka populace vyhubena "Ničitelkou národů", opravdu nepěkná to realita.
Nyní je to snad nejlepší možný výsledek, vše jak to bylo předtím, avšak bez zrůd z jiného světa, preventivně jsem zničil i většinu výzkumů o portálech, aby už nikdo neotevřel dveře tam kam nemá...


*Muž zalistoval v deníků*
Ach jistě, chlápci s černým kamenem co pohlcuje magii, ačkoliv jsem viděl několik realit, oni se objevili jen párkrát a nikdy nebylo jasno odkud, teď jsou pryč a to je dobře.
*Muž dál listuje*
Malachai a Malakai... jak se ukázalo nepřítel nebyl jeden, ale dva a k tomu bratři. Z toho co jsem se dozvěděl měli několik tisíc let, ani má spojenkyně nevěděla odkud se vzali.
Nechtěla moc mluvit o tom co se stalo v jejím světě, avšak z toho mála zřejmě uzavřela nějakou dohodu aby svůj lid zachránila, bylo vidět že toho lituje.

Proč to sem vůbec píšu, stejně v tomhle deníku dokážu číst jen já a.... *Na písmu je vidět že došel inkoust*