Manawydan.eu
Léto 12.Luny, 372.roku
Bylo to ráno jako každé jiné, elfka procházela kolem radnice načež ji zastavila postava s prosbou, zda-li by se nepostarala o harpie u zmijího paloučku, které se poslední dobou nebezpečně přemnožiují a napadají bytosti okolo žijící.
Elfka odkývala že to zváží a vydala se tam. Všimla si jejich agresivity a s harpiemi měla už své zkušenosti. Věděla že s nimi jakkoli vyjednávat nemá smysl, tak rovnou tasila zbraň a probila se k té největší s kterou chvíli vedla litý boj.
S těží dýchala když v ten moment uslyšela chraptivý smích, otočila se a spatřila orka v červeném plášti a těžké zbroji.
Došlo ji, že je to náčelník Zorgulg, od kterého si vždy snažila držet odstup. Než stihla zareagovat chytil ji svými mohutnými pažemi. Odtrhla se od něj, mezitím však přišel druhý v kostěné zbroji a medvědem po boku. Chvíli spolu vedli, pro elfku nesrozumitelnou konverzaci.
Poté zamířil pohledem na ni a zeptal se ji, "Elgruš, co dělat u uruk?".
Elfka začala pomalu ustupovat a nervózně se rozhlížet kolem, "Není to snad jasné?".
Náčelník ji vrazil pěstí což ji dostalo do kolen a pak ji chytil pod krkem.
Začala lapat po dechu a snažila se od něj odprostit ale Zorgulg ji držel akorát silněji.
Když zahlédla orka v kostěné jak si brousí sekeru, trhala sebou a mlátila do jeho zbroje, po chvíli ji ale došli síly.
"Nedělejte to-" uronila několik slz, ork se podíval na medvěda a pustil ji. Medvěd po ní vyběhl srazil ji k zemi, několikrát s ní stiskem tlamy pohodil kolem. Dalo se rozpoznat, že se prokousl skrz její zbroj a roucho.
Medvěd přiběhl zpátky k orkovi v kostěné zbroji. "Alt! Sundat boťucha a tak" přikázal náčelník.
Ork z ní strhal oblečení, z těžka vnímala ale pořád si uvědomovala k čemu se schyluje, pokusila se několikrát vykroutit z jejich spárů ale ork ji chytil pevně pod krkem a začal do ní přirážet. Elfka plně ztratila vědomí.
Po několika hodinách přišla ke smyslům a po několika neúspěšných pokusů se postavit, dokulhala k paloučku kde na ni čekal opět Zorgulg. Něco po ni vykřikoval ale nerozuměla mu, v té chvíli se plně soustředila do chůze, ork vyjel s koněm a srazil ji k zemi svým mocným kladivem.
Po neurčité době se probudila v elfím srubu, viděla jen pohybující se siluety postav které se ji začali ještě víc ztrácet. Uslyšela také tlumené zvuky, byly to hlasy?
Po několika chvilkách, než upadla opět do bezvědomí, byla si schopna pro sebe jen zamumlat, "Ev-ev-elin...".
Bylo to ráno jako každé jiné, elfka procházela kolem radnice načež ji zastavila postava s prosbou, zda-li by se nepostarala o harpie u zmijího paloučku, které se poslední dobou nebezpečně přemnožiují a napadají bytosti okolo žijící.
Elfka odkývala že to zváží a vydala se tam. Všimla si jejich agresivity a s harpiemi měla už své zkušenosti. Věděla že s nimi jakkoli vyjednávat nemá smysl, tak rovnou tasila zbraň a probila se k té největší s kterou chvíli vedla litý boj.
S těží dýchala když v ten moment uslyšela chraptivý smích, otočila se a spatřila orka v červeném plášti a těžké zbroji.
Došlo ji, že je to náčelník Zorgulg, od kterého si vždy snažila držet odstup. Než stihla zareagovat chytil ji svými mohutnými pažemi. Odtrhla se od něj, mezitím však přišel druhý v kostěné zbroji a medvědem po boku. Chvíli spolu vedli, pro elfku nesrozumitelnou konverzaci.
Poté zamířil pohledem na ni a zeptal se ji, "Elgruš, co dělat u uruk?".
Elfka začala pomalu ustupovat a nervózně se rozhlížet kolem, "Není to snad jasné?".
Náčelník ji vrazil pěstí což ji dostalo do kolen a pak ji chytil pod krkem.
Začala lapat po dechu a snažila se od něj odprostit ale Zorgulg ji držel akorát silněji.
Když zahlédla orka v kostěné jak si brousí sekeru, trhala sebou a mlátila do jeho zbroje, po chvíli ji ale došli síly.
"Nedělejte to-" uronila několik slz, ork se podíval na medvěda a pustil ji. Medvěd po ní vyběhl srazil ji k zemi, několikrát s ní stiskem tlamy pohodil kolem. Dalo se rozpoznat, že se prokousl skrz její zbroj a roucho.
Medvěd přiběhl zpátky k orkovi v kostěné zbroji. "Alt! Sundat boťucha a tak" přikázal náčelník.
Ork z ní strhal oblečení, z těžka vnímala ale pořád si uvědomovala k čemu se schyluje, pokusila se několikrát vykroutit z jejich spárů ale ork ji chytil pevně pod krkem a začal do ní přirážet. Elfka plně ztratila vědomí.
Po několika hodinách přišla ke smyslům a po několika neúspěšných pokusů se postavit, dokulhala k paloučku kde na ni čekal opět Zorgulg. Něco po ni vykřikoval ale nerozuměla mu, v té chvíli se plně soustředila do chůze, ork vyjel s koněm a srazil ji k zemi svým mocným kladivem.
Po neurčité době se probudila v elfím srubu, viděla jen pohybující se siluety postav které se ji začali ještě víc ztrácet. Uslyšela také tlumené zvuky, byly to hlasy?
Po několika chvilkách, než upadla opět do bezvědomí, byla si schopna pro sebe jen zamumlat, "Ev-ev-elin...".