Manawydan.eu
07.08.2012 v 18:43
Areius byl toho dne poněkud neklidný a rozhořčený,všechno se mu zdálo tak těžké a zbytečné,starostí měl nad hlavu od řádícího vraha jménem Dastan,jeho milované Anděly až po to, že stanul tváří v tvář Carwen,která měla být dávno mrtvá a na dně moře
Proto se onoho dne ještě rozhodl sbalit si vše potřebné a vyrazit..vše hodit za hlavu a být jen sám se sebou.Časně z rána zavřel koně do stájí v Isharu a byl připraven vyrazit skrze brány.
Otočil se čelem k Isharu,hluboce vydechl a rázem nasál čerstvý vzduch ''Sbohem Ishare!Ty jedno zpropadené město!''otočil se a vyrazil směrem ke Cyproně.
Asi za hodinu uviděl velké brány Cyprony,zrovna probíhal trh,kterým také procházel,zahrnut spoustami nabídek se dral skrze neodbytné prodejce.
Oddechl si,když uviděl krajinu za další bránou Cyprony která už mu byla skoro na dosah ruky.Klikatou cestou se blížil k vodopádu když v tom první nepřítel!Z tmávé jeskyně poblíž vodopádu na Areho vyskočil kostlivec,který asi neměl v plánu nabídnout mu přístřeší.
S ostrým mečem rozběhl se napříč Aremu již připravenému k boji.Kostlivec útočil hlavně na hlavu a trup.Svým úderem minul oběť a to se mu stalo osudným.To bylo těsné,oddechl si a pokračoval ve své výpravě Hvozdem padlých stńů.
Cesta byla dlouhá a začínalo se stmívat,byl donucen nasekat dříví a rozďelat ohěn na odlákání zvěře a také protože v nocích ještě pořádné mrzlo.Sedl si na spacák a začal kontrolovat zásoby,nebylo jich dost ale na cestu zpátky by to vyšlo.Avšak nerozhodl se vrátit,spíše naopak,pokračovat dál.
Vzbudil se brzy ráno,oblékl se,najedl se,sbalil spacák a vyrazil napříč Ramgardskému pralesu.Cestou nepotkal jediného člověka,tedy až na bandity , lapky , dezertéry a podobné...Už se blížil,v dálce bylo vidět několik obrovských stromů,Ramgardský prales!
Sotva se dostal pod mohutné stromy,popadl ho divný pocit,že ho někdo sleduje.Po chvíli se začal v pralese úplně ztrácet,listí začalo podezřele nahlas šumět a ve křoví se něco pohybovalo.Okamžitě sáhl pro kopí a přitiskl se ke stromu.
Chvíle napětí,je to jen vítr?Nebo se v tom křoví opravdu pohybuje nějaká bestie?Otázek bylo mnoho a mohlo to být cokoli,když v tom,zbaven smyslů, sesypal se k zemí,jediné čeho si dokázal povšimnout byla otrávená šipka letící jeho směrem.Silueta postavy,svazující jeho nohy a ruce odnášející někam do hlubin pralesa...
----------------------------------------------------------------------
Egrhh...probíral se na vyhřáte podlaze...kde to jsem?A jak dlouho tu jsem?rozhlédl se po okolí a spatřil polonahého muže jen v kiltu a lukem na zádech jak na něj něco nesrozumitelného vykřikoval a ukazoval na polena ležící kus od něj.
Domorodci?A proč mě nechali žít?Pobídnut úderem biče do zad domorodec překazil proudu myšlenek co se Aremu odehrávali v hlavě..postavil se a zvedl polena které měl odnést kamsi do skladu.Rozhlížející se po okolí začal nosil polena.
Byl to velký plác,snad i pláž plná obyvatelných přístřešků plných polonahých můžu,žen a dokonce i dětí vybavení luky a šípy,meči a kopí.Takhle to šlo spousty dnů.Nosit zásoby z místa na místo,nechávát se bičovat..stal jsem se jejich otrokem a terčem posměchu.
Když v tom se naskytla výborná příležitost,stmívalo se a byl sám pouze s jedním domorodcem ve skladu,kde rovnal bedny.Otočil se a Are nezaváhal, popadl poleno a silou ho udeřil do hlavy...domorodec padl k zemi.Oblékl si jeho ošacení a rychle přesto tiše utíkal z tábora.
Proto se onoho dne ještě rozhodl sbalit si vše potřebné a vyrazit..vše hodit za hlavu a být jen sám se sebou.Časně z rána zavřel koně do stájí v Isharu a byl připraven vyrazit skrze brány.
Otočil se čelem k Isharu,hluboce vydechl a rázem nasál čerstvý vzduch ''Sbohem Ishare!Ty jedno zpropadené město!''otočil se a vyrazil směrem ke Cyproně.
Asi za hodinu uviděl velké brány Cyprony,zrovna probíhal trh,kterým také procházel,zahrnut spoustami nabídek se dral skrze neodbytné prodejce.
Oddechl si,když uviděl krajinu za další bránou Cyprony která už mu byla skoro na dosah ruky.Klikatou cestou se blížil k vodopádu když v tom první nepřítel!Z tmávé jeskyně poblíž vodopádu na Areho vyskočil kostlivec,který asi neměl v plánu nabídnout mu přístřeší.
S ostrým mečem rozběhl se napříč Aremu již připravenému k boji.Kostlivec útočil hlavně na hlavu a trup.Svým úderem minul oběť a to se mu stalo osudným.To bylo těsné,oddechl si a pokračoval ve své výpravě Hvozdem padlých stńů.
Cesta byla dlouhá a začínalo se stmívat,byl donucen nasekat dříví a rozďelat ohěn na odlákání zvěře a také protože v nocích ještě pořádné mrzlo.Sedl si na spacák a začal kontrolovat zásoby,nebylo jich dost ale na cestu zpátky by to vyšlo.Avšak nerozhodl se vrátit,spíše naopak,pokračovat dál.
Vzbudil se brzy ráno,oblékl se,najedl se,sbalil spacák a vyrazil napříč Ramgardskému pralesu.Cestou nepotkal jediného člověka,tedy až na bandity , lapky , dezertéry a podobné...Už se blížil,v dálce bylo vidět několik obrovských stromů,Ramgardský prales!
Sotva se dostal pod mohutné stromy,popadl ho divný pocit,že ho někdo sleduje.Po chvíli se začal v pralese úplně ztrácet,listí začalo podezřele nahlas šumět a ve křoví se něco pohybovalo.Okamžitě sáhl pro kopí a přitiskl se ke stromu.
Chvíle napětí,je to jen vítr?Nebo se v tom křoví opravdu pohybuje nějaká bestie?Otázek bylo mnoho a mohlo to být cokoli,když v tom,zbaven smyslů, sesypal se k zemí,jediné čeho si dokázal povšimnout byla otrávená šipka letící jeho směrem.Silueta postavy,svazující jeho nohy a ruce odnášející někam do hlubin pralesa...
----------------------------------------------------------------------
Egrhh...probíral se na vyhřáte podlaze...kde to jsem?A jak dlouho tu jsem?rozhlédl se po okolí a spatřil polonahého muže jen v kiltu a lukem na zádech jak na něj něco nesrozumitelného vykřikoval a ukazoval na polena ležící kus od něj.
Domorodci?A proč mě nechali žít?Pobídnut úderem biče do zad domorodec překazil proudu myšlenek co se Aremu odehrávali v hlavě..postavil se a zvedl polena které měl odnést kamsi do skladu.Rozhlížející se po okolí začal nosil polena.
Byl to velký plác,snad i pláž plná obyvatelných přístřešků plných polonahých můžu,žen a dokonce i dětí vybavení luky a šípy,meči a kopí.Takhle to šlo spousty dnů.Nosit zásoby z místa na místo,nechávát se bičovat..stal jsem se jejich otrokem a terčem posměchu.
Když v tom se naskytla výborná příležitost,stmívalo se a byl sám pouze s jedním domorodcem ve skladu,kde rovnal bedny.Otočil se a Are nezaváhal, popadl poleno a silou ho udeřil do hlavy...domorodec padl k zemi.Oblékl si jeho ošacení a rychle přesto tiše utíkal z tábora.