Manawydan.eu
Jaro 5. Luny 398, Vilhelmovice
Na stole před elfem ležel dokument, který se začal pomalu srolovávat, s rozlomenou gorenzarskou pečetí. Řezbář si mnul oba spánky jednou rukou, neboť obsah písemnosti pro něj nebyl příliš uspokojivý. Jak již říkal Garmovi, který onen spis donesl, k vyhotovení všech položek seznamu by bylo potřeba velkého množství materiálů, především mědi, které ve skladech není nikdy dost. To však nebylo to hlavní, co elfa znepokojovalo. Ne, to, co ho trápilo, nebylo na řádcích seznamu, ale mezi nimi. Už kdysi podobnou zakázku pro trpaslíky zhotovovali, ale tenkrát se pracovalo přímo na výsledném produktu, který byl tentokrát lišácky rozdělen na jednotlivé díly. Tedy… lišácky… elfovi po prolétnutí seznamem okamžitě vyvstala historie obchodů s Goren-Zarem a oč s největší pravděpodobností jde, takže bychom se o rafinovanosti požadavku mohli přít. Na seznamu chyběla jedna důležitá položka k výslednému dílu, snad proto, že autor tušil, že z těchto dílen nic takového nezíská, nebo že by prozrazoval příliš mnoho.
Poledne, někdy během léta 398. roku
Elf zrovna ukládal nějaké dokumenty do knihovny v zasedací místnosti, když venku zaslechl známé hlasy. Sotva vykoukl z okna v patře, oslnil ho odlesk známé pleše jeho dlouhodobého kolegy – Sindriho. Zrovna se vrátil z dolů a prohodil pár slov s Caldwellem. Před domem brzy započal již známý ruch, jehož účelem bylo dostat hromady natěženého materiálů do sklepa budovy. Když tato činnost, jenž by se dala také popsat jako uložení hornin zpět pod povrch zemský, ustanula, Sindri usednul na své obvyklé místo v dílně. Chvíli něco dělal, ale brzy byl vyrušen svitkem, který se mu zničehonic objevil s lehkým zaklepáním na rameni. "S tímhle přišel Garm," promluvil za jeho zády elf. Sindri odložil, co právě dělal, a začal pročítat jeho obsah. Svraštil čelo, odložil jej na stůl a se slovy: "To je hodně mědi," si přejel rukou po pleši. Elf, který se mezitím přesunul ke svému stolu, který byl příhodně situován tak, že na něj trpasličí kovář viděl ze svého místa, souhlasně kývl. Řezbář si začal chystat materiály k nějaké práci, přitom se oba dál bavili. Padl dotaz, v jakém termínu by to jakože v Goren-Zaru chtěli, na což vzrůstově vyšší z řemeslníků odpověděl tak, že to vyvolalo značný údiv na jinak kamenné tváři trpaslíka. "No... tak to asi nepůjde," konstatoval trpaslík a jal se vysvětlovat, jak sotva dokončil práci sjednanou na jednich z předchozích trhů – tu pro Gobruga. A tím to dle slov plešatého a malého zdaleka nekončilo. Elf na chvíli ustal v přípravě materiálu: "Netrklo tě ještě něco, když sis to četl?" zeptal se přes rameno. Trpaslík znovu vzal spis, krátce se do něj podíval a utvrdil svého kolegu: "Golemové."
Večer, ten samý den
Elf opět seděl u velkého stolu s knihovnami za svými zády. Část místnosti a hlavně zatím prázdný svitek osvěcoval malý svícen. Elf si nachystal brk, inkoust a dal se do psaní. Psal dlouze. Dával si, jako obvykle, záležet na úhlednosti celé písemnosti. Když dílo dokonal, obsah ještě zkontroloval a následně vysušil inkoust. Krátce nahřál červený vosk, vzal pečetidlo a odpověď v dané věci byla po důsledném pohybu připravena k doručení.
Když o něco později téhož dne začal goren-zarský výtah klesat z šachty do města, vysokou halu rozsvítila tlumená zář. Jak klesal výtah, tak světlo dál a dál prosvěcovalo chladné kamenné zdi. Když s malým houpnutím dosedla celá plošina do nejnižší polohy, před zraky vousaté stráže stanul muž oděný ve vínově červeném úboru s lucernou, zdrojem záře, v ruce. Svižným krokem se vydal vstříc jediné svobodné části Goren-Zaru, vyklusal po schodech na pavlač a zastavil se až u mohutných dveří, u kterých bylo vytesáno: "Garm, písař goren-zárský." Halou se pronesly dvě rány na ocelové dveře, které se za okamžik otevřely, v nich nos a za ním gnóm ušpiněný od inkoustu. "A-á-ano?" zamžoural na muže. Mohlo by se zdát, že písař známý svým koktáním, se zakoktal, ale tentokráte tomu tak kupodivu nebylo. Pouze reagoval na lucernu a kvapem si clonil před jejím svitem oči. Muž pohotově ztlumil její jas a spustil: "Dobrý večer, jsem zde jménem isharionské obchodní společnosti. Mí pánové si dovolují vyjádřit lítost nad nemožností splnit Vaše požadavky do žádoucího data. Společnost se omlouvá, ale z důvodů zaneprázdněnosti Vám jednoduše nemůže vyhovět. Další informace jsou v tomto dokumentu, určeným pouze Vám," vychrlil, avšak srozumitelně, a předal gnómovi dopis s červenou pečetí.