[RP] Solari

[Thortogily]

Den porazil Noc... Slunce porazilo Měsíc...

Záhadná postava se postavila za rozbřesku a sledovala jedoucí karavanu na východ. Slunce bylo jasné a silné i přes to, že byl chladný podzim.

Karavana čítala několik koní a spoustu různých členů Solari. Při pohledu na postupující karavanu měl divák pocit, že slunce svítí nejsilněji přesně tam, kam tato karavana směřuje. Hodně ze zvědů před touto karavanou varovalo, hodně lidí, elfů a orků varovalo před nebezpečím žlutých plášťů... a přes to.

Karavanu nikdo nezastavil a karavana se dostala do vesnice za vodopádem.

Misky vah se přesunuly na stranu Slunce a Dne... a svět pohltila záře Solu.

Co se stane s bytostmi, které bez noci nemohou žít?

Co se stane s bytostmi, které potřebují noc k odpočinku?

Misky vah se nahnuly směrem ke Slunci a slunce na nebi začalo kralovat silná záře slunce, hledící na veškerý život pod sebou. Zahalující svojí velikostí jakývkoliv náznat noci, či záře měsíce.

Světlo čistoty, světlo Solari.

Posily a zásoby které Solari získaly, byly hned využity ku prospěchu očištění celého Manawydanu. Kdysi zašlá sláva hor Solusu, se nyní rýsuje jako sláva na území Manawydanu.

Vaše cesty, které jsou tepnou vašeho života vám vezmeme.

Vaše města a domovy se stanou vaší klecí, dokud vás neočistíme.

Váš svět, svět Manawydanu si vezmeme násilím pod září slavného Solu.

Budete čistí... jako Solari...

*Kdesi na východě za mlžnou vesnicí*

Starý muž se narovnal a vyšel z úkrytu stínu, který mu poskytovaly stromy místního lesa. Ustaraným výrazem se díval na silně pálící slunce, které kamsi s dunivýmy výbuchy vysílalo silné proudy svých paprsků.

"Holka... jestli je tohle to o čem si mluvila... tak doufám, že víš i jak je porazit..."

Muž se opět schoval pod stíny stromů a začal připravovat ohniště.