Manawydan.eu
01.08.2008 v 15:18
Autor : Eleanor
Název Knihy : Deník mladé elfky
Zaprášený deník, desky vypadali obsáhle, ale bylo vidět, že chybějí stránky a na poličce bylo napsáno:
Deník mladé elfky v oboru Černá řemesla
Krásný letní den, ptáčci si cvrlikají písně Eldamaru.
Jediná věc, která je na něm ještě zajímavější je ta, že jsem zase v dole pod městem...
Několik elfů si myslí že hornictví a následné kování není pro krásnou elfku jako jsem já, ale já tu práci zbožňuji.. už jako malá jsem měla v oblibě kamínky a vyprávění o trpaslícíchco se hrabou v zemi a dolují krásné nerosty. A když jsem navštívila město trpaslíku Goren Zarbyla jsem unešená krásou toho města už jen vstup byl pro mě vzrušující a tehdy jsem se rozhodlaco budu dělat, ale neměla jsem žádné zkušenosti. Tak jsem se přihlásila do Eldamarského cechu Černých řemesel kde jsem požádala o dar u cechmistra ten byl přívětiví a byl překvapen když mě viděl, že se hlásím ke kovařině,tenkrát mi říkal "Tak krásná a mladá a deš k dolování a kování neměla by jsi jít radši dělat kuchařku nebo zpívat po lesíchpísně a oslňovat okolí svou krásou?" já jsem se jen usmála a odpověděla "Ano měla bych, ale láska ke kovadlině mě zdolala dřívea chci se ji plně věnovat", on se jen kývnul a dal mi do začátku nějaký recepty a nářadí.
Byla jsem nadšená ještě dodnes mám uložené první nástroje s kterými jsem pracovala jsou pro mě to nejcenější co mám připomínaj mi začátky. Tak tedy nářadí jsem měla co mi chybělo byl materiál tak jsem vyrazila do dolu jako dnes.
Ze začátku jsem toho moc nenakopala co by bylo k užitku... skoro samá hlína, ale trénováním jsem to zlepšila a začala mi padat ruda tu jsem musela rozpoznat, ale díky mému zájmu v mládí o horniny to nebyl problém první co jsem považovala, že se z toho dá něco udělat byla ruda chalkopyrit díky mému zájmu o nerosty mi bylo hned jasný, že se z ní dá ve výhni udělat měd to byl pokrok, ale měď nebyla jediná ruda potom jsem narazila na křemenný písek ten se taky hodí
přeci jen z něj se dá určitě taky něco dělat, no a jak jinak než spousta hlíny ta je skoro k ničemu ale vim že by se dala využít v keramice udělat z ní nějaký misky na to jsem potřebovala Drátenické nářadí a nebo se z ní dali vymíváním získat různý prach a drahokamy ty se hodily na šperky. Tak do začátku jsem si musela vystačit s mědí a pískem protože jsem ještě nezkušená, ale to se časem mění.
Tak jsem natěžila nějaký materiál a hurá do prvních výrobku. Ale po krátkém uvažování jsem se rozhodla že začnu s lehčimi věcmi což byla dobrá
volba začala jsem podle receptu s jedním ingotem mědi z té jsem se pomocí nářadi a kovadliny s drátenickým stolem snažila udělat měděný drát. Byl náherný můj první výrobek!
Hned jsem ho šla ukázat mistrovi. Byla jsem zklamaná byl mizerně udělanej podle něj ale raději mi hned dal pár svých rad abych příště udělala lepší tak jsem
celá nadšená běžela dělat další. Po nějaké době jsem dělala nejlepší dráty v Eldamaru a byla jsem na to právem hrdá hodiny dřiny byli k užitku. Samozřejmě jsem u toho nestála furt musela jsem jíst a odpočívat a hlavně chodit kopat. Tak jsem mezi tím zkoušela udělat něco z Křemíku. Podle návodu co jsem měla šli udělat falkónky a ampule já jsem tedy začala s falkónkama zezačátku nic moc, ale časem jsem je dělala taky výborné a mistr mi furt předával své zkušenosti pokaždé když jsem mu je ukázala.
Tak jsem nějakou dobu takhle trénovala svoje umění než jsem se rozhodla k dalším výrobkům. Nakopala jsem si zas nějakou rudu už jsem rozpoznávala drcený led a sopečnou horninu navíc z nich se dali ještě dál vytřídit ledový kámen a síra ta se také hodí... Tak jsem tedy vzala pár ingotů a zkoušela co z nich udělám. Přišla jsem na to že bude nejlepší začít s pěchotním štítkem nebo měděným štítem a na nich se vytrénovat, ale i ty jsem po čase začala dělat vysoce kvalitní tak jsem postoupila na další výrobky, ale na ty jsem potřebovala další materiál ne jen rudu a tak jsem musela schánět někoho kdo by pro mě udělal nějaký ty násady, topůrka a další drobnosti hned prvně mě napadlo, že bych to mohla sehnat od někoho od svobodných řemesel kde by se někdo zabejval dřevembrzy jsem našla přítele co pro mě nějaký ty topůrka udělal díky tomu mezi námi po nějaké době začali obchody já jsem pro něj mohla
dělat nastroje a nebo hroty k šípům, ale to až později tak jsem tedy začala vyrábět různé lopaty sekery krumpáče a vydle a to jsem se dozvěděla,
že bych je mohla prodat nějákému kováři než najdu obchodníka kterému bych to mohla dodávat pravidelně a u obchodníka byla výhoda, že se smlouvalo bylo to pěkné ale občas zrádné protože obchodníci se snaží udělat co nejvýhodnější cenu pro sebe a pak to prodávat za své ceny, ale smlouvání je smlouvání přeci jen záleželo na kvalitě kterou jsem dodávala výbornou tak jsem si vydělala nejaké peníze a mohla si pořídit lepší výbavu a časem i baráček pro sebe. Ale to nebylo všechno brzy se zas blížili orkové tak se začalo zbrojit různé zbroje a hlavně zbraně, ty se dělali z rudy a také kůže nebo násad ale byla jsem nezkušená nikdy jsem zbraně nedělala plech na pečení nebo nože nebyli problém ty už jsem zvládala na to stačil nějaký ten proužek zpracované kůže a nějaký ten ingot mědi k tomu samozřejmě bylo zapotřebí při výrobě brusný kámen a další věci na to byli taky recepty tam to bylo popsané dobře a to, že už jsem jich měla sbírku.
Ale na nejlehčí první co jsem udělala byl myslím dlouhý a krátký meč bylo zapotřebí třeba i 4 ingoty a 1 kus zpracované kůže a hlavně hodně zkušeností,
ale samozřejmě díky tréningu jsem to taky doladila a měla jsem vyhlášené zbraně, které nám záviděli i jiné rasy.
Tak jsem tedy zvládala už spoustu věcí, ale stále jsem potřebovala se učit přišlo nalézání novější rudy kvalitnější a dali se dělat i různé slitiny a potom teprv docházelo k prefektním výrobkům, které už nebyli nejlevnější hold už to byli mistrovská díla. To si vzpomínám také na ten krásný meč co jsem vyrobyla byl to nejlepší meč jaký kdo vyrobil v té době.
Bylo několik let poté co jsem se kovařinou už zabývala a to už viděla spoustu mečů, ale tenhle byl výjmečný vzpomínám si jak jsem ho přesně dělala
potřebovala jsem na to ..........
Zde bohužel deník končí byl nalezen až po dlouhé době a zveřejněn teprve nedávno jen škoda,že není nikde zmínka kdo ten deník psal spousta slov nebyla k přečtení a hlavně že neni uplný nejspíš ho někdo našel a stránky si ponechal kdo ví co na nich bylo...
Název Knihy : Deník mladé elfky
Zaprášený deník, desky vypadali obsáhle, ale bylo vidět, že chybějí stránky a na poličce bylo napsáno:
Deník mladé elfky v oboru Černá řemesla
Krásný letní den, ptáčci si cvrlikají písně Eldamaru.
Jediná věc, která je na něm ještě zajímavější je ta, že jsem zase v dole pod městem...
Několik elfů si myslí že hornictví a následné kování není pro krásnou elfku jako jsem já, ale já tu práci zbožňuji.. už jako malá jsem měla v oblibě kamínky a vyprávění o trpaslícíchco se hrabou v zemi a dolují krásné nerosty. A když jsem navštívila město trpaslíku Goren Zarbyla jsem unešená krásou toho města už jen vstup byl pro mě vzrušující a tehdy jsem se rozhodlaco budu dělat, ale neměla jsem žádné zkušenosti. Tak jsem se přihlásila do Eldamarského cechu Černých řemesel kde jsem požádala o dar u cechmistra ten byl přívětiví a byl překvapen když mě viděl, že se hlásím ke kovařině,tenkrát mi říkal "Tak krásná a mladá a deš k dolování a kování neměla by jsi jít radši dělat kuchařku nebo zpívat po lesíchpísně a oslňovat okolí svou krásou?" já jsem se jen usmála a odpověděla "Ano měla bych, ale láska ke kovadlině mě zdolala dřívea chci se ji plně věnovat", on se jen kývnul a dal mi do začátku nějaký recepty a nářadí.
Byla jsem nadšená ještě dodnes mám uložené první nástroje s kterými jsem pracovala jsou pro mě to nejcenější co mám připomínaj mi začátky. Tak tedy nářadí jsem měla co mi chybělo byl materiál tak jsem vyrazila do dolu jako dnes.
Ze začátku jsem toho moc nenakopala co by bylo k užitku... skoro samá hlína, ale trénováním jsem to zlepšila a začala mi padat ruda tu jsem musela rozpoznat, ale díky mému zájmu v mládí o horniny to nebyl problém první co jsem považovala, že se z toho dá něco udělat byla ruda chalkopyrit díky mému zájmu o nerosty mi bylo hned jasný, že se z ní dá ve výhni udělat měd to byl pokrok, ale měď nebyla jediná ruda potom jsem narazila na křemenný písek ten se taky hodí
přeci jen z něj se dá určitě taky něco dělat, no a jak jinak než spousta hlíny ta je skoro k ničemu ale vim že by se dala využít v keramice udělat z ní nějaký misky na to jsem potřebovala Drátenické nářadí a nebo se z ní dali vymíváním získat různý prach a drahokamy ty se hodily na šperky. Tak do začátku jsem si musela vystačit s mědí a pískem protože jsem ještě nezkušená, ale to se časem mění.
Tak jsem natěžila nějaký materiál a hurá do prvních výrobku. Ale po krátkém uvažování jsem se rozhodla že začnu s lehčimi věcmi což byla dobrá
volba začala jsem podle receptu s jedním ingotem mědi z té jsem se pomocí nářadi a kovadliny s drátenickým stolem snažila udělat měděný drát. Byl náherný můj první výrobek!
Hned jsem ho šla ukázat mistrovi. Byla jsem zklamaná byl mizerně udělanej podle něj ale raději mi hned dal pár svých rad abych příště udělala lepší tak jsem
celá nadšená běžela dělat další. Po nějaké době jsem dělala nejlepší dráty v Eldamaru a byla jsem na to právem hrdá hodiny dřiny byli k užitku. Samozřejmě jsem u toho nestála furt musela jsem jíst a odpočívat a hlavně chodit kopat. Tak jsem mezi tím zkoušela udělat něco z Křemíku. Podle návodu co jsem měla šli udělat falkónky a ampule já jsem tedy začala s falkónkama zezačátku nic moc, ale časem jsem je dělala taky výborné a mistr mi furt předával své zkušenosti pokaždé když jsem mu je ukázala.
Tak jsem nějakou dobu takhle trénovala svoje umění než jsem se rozhodla k dalším výrobkům. Nakopala jsem si zas nějakou rudu už jsem rozpoznávala drcený led a sopečnou horninu navíc z nich se dali ještě dál vytřídit ledový kámen a síra ta se také hodí... Tak jsem tedy vzala pár ingotů a zkoušela co z nich udělám. Přišla jsem na to že bude nejlepší začít s pěchotním štítkem nebo měděným štítem a na nich se vytrénovat, ale i ty jsem po čase začala dělat vysoce kvalitní tak jsem postoupila na další výrobky, ale na ty jsem potřebovala další materiál ne jen rudu a tak jsem musela schánět někoho kdo by pro mě udělal nějaký ty násady, topůrka a další drobnosti hned prvně mě napadlo, že bych to mohla sehnat od někoho od svobodných řemesel kde by se někdo zabejval dřevembrzy jsem našla přítele co pro mě nějaký ty topůrka udělal díky tomu mezi námi po nějaké době začali obchody já jsem pro něj mohla
dělat nastroje a nebo hroty k šípům, ale to až později tak jsem tedy začala vyrábět různé lopaty sekery krumpáče a vydle a to jsem se dozvěděla,
že bych je mohla prodat nějákému kováři než najdu obchodníka kterému bych to mohla dodávat pravidelně a u obchodníka byla výhoda, že se smlouvalo bylo to pěkné ale občas zrádné protože obchodníci se snaží udělat co nejvýhodnější cenu pro sebe a pak to prodávat za své ceny, ale smlouvání je smlouvání přeci jen záleželo na kvalitě kterou jsem dodávala výbornou tak jsem si vydělala nejaké peníze a mohla si pořídit lepší výbavu a časem i baráček pro sebe. Ale to nebylo všechno brzy se zas blížili orkové tak se začalo zbrojit různé zbroje a hlavně zbraně, ty se dělali z rudy a také kůže nebo násad ale byla jsem nezkušená nikdy jsem zbraně nedělala plech na pečení nebo nože nebyli problém ty už jsem zvládala na to stačil nějaký ten proužek zpracované kůže a nějaký ten ingot mědi k tomu samozřejmě bylo zapotřebí při výrobě brusný kámen a další věci na to byli taky recepty tam to bylo popsané dobře a to, že už jsem jich měla sbírku.
Ale na nejlehčí první co jsem udělala byl myslím dlouhý a krátký meč bylo zapotřebí třeba i 4 ingoty a 1 kus zpracované kůže a hlavně hodně zkušeností,
ale samozřejmě díky tréningu jsem to taky doladila a měla jsem vyhlášené zbraně, které nám záviděli i jiné rasy.
Tak jsem tedy zvládala už spoustu věcí, ale stále jsem potřebovala se učit přišlo nalézání novější rudy kvalitnější a dali se dělat i různé slitiny a potom teprv docházelo k prefektním výrobkům, které už nebyli nejlevnější hold už to byli mistrovská díla. To si vzpomínám také na ten krásný meč co jsem vyrobyla byl to nejlepší meč jaký kdo vyrobil v té době.
Bylo několik let poté co jsem se kovařinou už zabývala a to už viděla spoustu mečů, ale tenhle byl výjmečný vzpomínám si jak jsem ho přesně dělala
potřebovala jsem na to ..........
Zde bohužel deník končí byl nalezen až po dlouhé době a zveřejněn teprve nedávno jen škoda,že není nikde zmínka kdo ten deník psal spousta slov nebyla k přečtení a hlavně že neni uplný nejspíš ho někdo našel a stránky si ponechal kdo ví co na nich bylo...