Zvěsti z okolí Eldamaru (drby:))

[HaFiK]

Mladičká elfka opustila kamenné město a vešla mezi první stromy. Došla k nejbližšímu a pohladila ho po jeho kůře.
Man ná ingwë? Massë ná Eleamar?“ šeptla a opřela čelo o strom. „Panta!“ šeptla znova a pohladila kůru.
„Nildi! Kde jste? Kde jsou mé sestry a bratři? Proč o nás se nestaráte? Kdo vám dá Corelionovo požehnání, až ho bude třeba?“
Poté začala tiše recitovat.
Nezhojené rány mokvají nenávistí
hluboko uvnitř mě se něco probouzí
úkryt v těmnotě před spalujícím světlem
a z pouta rasy zbyly jen špinavé cáry
blesky co křižují prostor za víčky
nemizí s probuzením
a já toužím pozvednout talisman smrti
ke svému hrdlu

svatý rituál mění kapičky čaje
v krúpěje nasládlé krve
a očekávaný úsvit se nikdy nedostaví
smrt ve svém plášti svíjí se smíchy
prasklinky v přehradě
co zadržuje hněv
se množí rychlej a rychlej
a svět se utopí v řece temné nenávisti.

„Bratři a sestry, vzývám vás k setkání. Mrtvé nutno uctít, raněné duše zhojit. Alarwa raimë“ Znovu zarecitovala verše a po chvíli se zvedla a odešla. Strom po chvíli začal tiše vibrovat a tiché rezonance odrážely její slova…