Manawydan.eu
02.01.2010 v 21:18
Slyšte baladu o tom, jak Raknai zvaný Narmo, velký bijec orků, za ibuprofeniem vyrazil !
Ctihodná (kdysi)panna Flafinka ozdobila jej lesni mastí, by jeho krásná tvář, nadevše spanilá, orčí zadnici se podoba. Ireth bojovník, zvaný též prznitel, pak přidal mu pěkných pár šrámů na tvář pěstí, což ku zdraví mělo mu býti, aby orkové z něj papů neudělali. A Súle, chytrá hlava, doporučil namazat jej nevonnou substancí, jež po sobě koně zanechali, aby jeho odér překryla.
Raknai Bijec vyrazil ku pevnosti, která spíše jako pastouška vypadá, předváděl zvířecí zvuky, od orků obšlehnuté. Takto kryt, dorazil k bráně, kde s Urkenem Nechutným se setkal, které hned vyslal mu do zádě šíp, výstražný snad. Lstivý Raknai, chytrák nad chytráky, spustil hned na něj: "HU!" což ledy prolomilo. A hnedle dodal: "Ug Bobo, velká uruk-kytkodělač z jeskyň!" a zatvářil se věru tupě, aby nikdo jej snad nepodezříval z toho, že inteligencí oplývá. "Já včera pobít Irethak elfák pidi-pindik-kytko-čichač !" zařval hrozivě, aby dlouhou řečí Urkena oblouznil. Tomu však zvířecí instinkt napověděl, že Raknai dostatečně nepáchne, a proto se jen zaškaredil. Zkusil to ještě elfí hrdina, chtěje se dostat do pevnosti, ale prasátko se zelenou tváří slyšet o tom nechtělo, raděj boty Raknaiovy si vyžádalo, jelikož samo takových vymožeností nejspíše neznalo. Co však objevilo se, když ten nemoudře obuv sundal? Čisté elfí nohy, ty jej prozradily. Urken pak už si s ním jen pohrával a nakonec se zlou jej vyprovodil, šípy střílel a kletby sesílal. Tak Raknai, elfí hrdina nad hrdiny, neuspěl ve svém šlechetném úkolu. "Však není všem dnům konec, ty pakáži !" zařval mocně, chytře skrytý pod dohledem stráží "Jsem nejen krásný, chytrý a lstivý, ale též vytrvalý, a proto před mou velikostí se neschováte."
Tak tedy báje vypráví o Raknaiovi, jehož rod má jistě původ u Corellona.
Ctihodná (kdysi)panna Flafinka ozdobila jej lesni mastí, by jeho krásná tvář, nadevše spanilá, orčí zadnici se podoba. Ireth bojovník, zvaný též prznitel, pak přidal mu pěkných pár šrámů na tvář pěstí, což ku zdraví mělo mu býti, aby orkové z něj papů neudělali. A Súle, chytrá hlava, doporučil namazat jej nevonnou substancí, jež po sobě koně zanechali, aby jeho odér překryla.
Raknai Bijec vyrazil ku pevnosti, která spíše jako pastouška vypadá, předváděl zvířecí zvuky, od orků obšlehnuté. Takto kryt, dorazil k bráně, kde s Urkenem Nechutným se setkal, které hned vyslal mu do zádě šíp, výstražný snad. Lstivý Raknai, chytrák nad chytráky, spustil hned na něj: "HU!" což ledy prolomilo. A hnedle dodal: "Ug Bobo, velká uruk-kytkodělač z jeskyň!" a zatvářil se věru tupě, aby nikdo jej snad nepodezříval z toho, že inteligencí oplývá. "Já včera pobít Irethak elfák pidi-pindik-kytko-čichač !" zařval hrozivě, aby dlouhou řečí Urkena oblouznil. Tomu však zvířecí instinkt napověděl, že Raknai dostatečně nepáchne, a proto se jen zaškaredil. Zkusil to ještě elfí hrdina, chtěje se dostat do pevnosti, ale prasátko se zelenou tváří slyšet o tom nechtělo, raděj boty Raknaiovy si vyžádalo, jelikož samo takových vymožeností nejspíše neznalo. Co však objevilo se, když ten nemoudře obuv sundal? Čisté elfí nohy, ty jej prozradily. Urken pak už si s ním jen pohrával a nakonec se zlou jej vyprovodil, šípy střílel a kletby sesílal. Tak Raknai, elfí hrdina nad hrdiny, neuspěl ve svém šlechetném úkolu. "Však není všem dnům konec, ty pakáži !" zařval mocně, chytře skrytý pod dohledem stráží "Jsem nejen krásný, chytrý a lstivý, ale též vytrvalý, a proto před mou velikostí se neschováte."
Tak tedy báje vypráví o Raknaiovi, jehož rod má jistě původ u Corellona.