[RP|Cech] Semper Fidelis

[Poutnik]

Kronika cechu Semper Fidelis
Strana = 7 =

Podzim 21. Luny, 286.roku

Našli jsme způsob, jak se dostat obráncům do zad. Před necelým čtyřdnem se nám podařilo proklouznout kolem obranné linie a zmapovat území, rozkládající se na východ od Cyprony. Strávili jsme na druhé straně barikády téměř celý den a viděli věci, o jejichž reálnosti se musím neustále přesvědčovat. Mimo samotných informací o pozicích oblehaných jsme měli jedinečnou možnost zdokumentovat stav Bolesti na onom území, stejně jako stav architektonických struktur, živočišných druhů a všude číhajícího nebezpečí.

Naše radost však neměla mít příliš dlouhého trvání. Obávám se, že nám Helm daroval jen tuto jednu příležitost a mezera v systému obrany byla již uchvatiteli zacelena. Nabyté znalosti nám však budou zcela jistě neocenitelné při dalším průběhu obléhání.


Zápis provedl Kristián Akkonský

---

Ze zápisků Kristiána Akkonského

Podzim 21. Luny, 286. roku

Přiznávám, mám obavy. Svaly našich bojovníků neumdlévají a statečnost jejich srdcí nemůže být zpochybněna, přesto však něco nahlodává odhodlání, s nímž vyráží k neustále novým a novým výbojům. Kupodivu to však nebylo způsobeno žádnou podlou lstí nepřítele, nýbrž střelbou z vlastních řad, náladou v Isharu.

Atmosféra v ulicích města neodpovídá vývoji války. Nemám věru tušení, čím je to způsobeno, nicméně se mi zdá, že hodnoty lidu jsou jakýmsi podivným způsobem pokrouceny. Utěšuji se představou, že snad jen zprávy, vypouštěné mezi prostý lid, nejsou úplné, či jsou to třeba jen královi lidé, jejichž vyhodnocení situace je tak podivné, nicméně… Jen Helm ví, kde je pravda.

Válečníci Semper Fidelis den za dnem jako jediní neustále tepají jako beranidla na obrané síly města, nechávají na bojišti vše a mezi všemi zúčastněnými naprosto dominují, přesto se však zdá, že tomu nikdo nepřikládá větší váhu. Ohromné hory kamenů, blokujících most, okusily předně moc našich paží - přestože zával, jejž na nás seslali uchvatitelé hned první dny bojů, velkou část naší práce pohřbil. I náš zapřisáhlý nepřítel by lépe ocenil to všechno, co ve jménu Isharu na Cypronském poli děláme.

Stále si připomínám, že má krev, jež jen před několika hodinami zkrápěla půdu, uniká z mých žil ve spravedlivém boji a Helmovu jménu, že je to právě jeho dílo, které zde konám já, i mí bratři a sestry. Helm tomu chce! Helm tomu chce...