13.08.2010 v 17:39
Ze zápisků Kristiána Akkonského
Léto 13. Toru, 291. roku
Byl jsem zpraven o tom, že do Cyprony zavítal někdo, kdo by mohl poskytnout konečné řešení krysí otázky ve městě. Nebylo nikterak těžké se dovtípit, že jde o krysaře, pročež jsem veřejně vyhlásil svůj záměr využít jeho služeb a skoncovat s těmi obtížnými hlodavci. Na výzvu kupodivu zareagovalo nemálo lidu, při druhém zformování naše početná skupina čítala ideálních osm odhodlaných. Jmenovitě šlo o Iretha a Eržiku ze Semper Fidelis, dále pak o Lothara, Franka, Harrena Broga a Josefa Mrkvičku. Později se k nám též připojil zkušený mág Regiowan, jenž mi dal najevo, že ukončil své působení v cechu Gora a nadále působí jen pod záštitou respektovaného Arcana.
Průběh výpravy se odvíjel dle očekávání, potulný krysař samozřejmě nepřišel jen z dobré vůle, nýbrž za účelem si vydělat, a účtoval si za své služby nemalé množství peněz i majetku. Z našich řad tu a tam zazněly nesouhlasné komentáře, týkající se jeho požadavků, nicméně já nepřišel na Cyproně škudlit a stále mám na paměti, že štědrost je jednou z největších ctností.
Samotné boje byly překvapivě náročné, hlodavčí rejdiště v ruinách byly rozsáhlejší, než jsem předpokládal. Krom menších, i když dle obvyklých norem ještě stále nezvykle rozměrných druhů, znepříjemňujících obyvatelům život na povrchu, vylezly z hnízdišť i podivné, houževnaté humaniodní krysy, působící nám nemalé obtíže. Přesto však šlo stále jen o bezduché bestie, jejichž síla spočívala spíše jen v množství, pročež nepovažuji za nutné tento boj - nebo spíše masakr - detailněji popisovat. Konflikt skončil smrtí matriarchy, odolávající vábení flétny nejdéle, a skrovné obyvatelstvo Cyprony může konečně v klidu spát.