Měl to být den,jako každý jiný,ale těžko bych ho srovnával s dny poklidné služby...Jako každý den jsem pořádal dlouhé cesty kolem celého Isharského okolí,a hnal divokou zvěř co nejdál od města.Konečně když jsem měl po několika hodinách dokonáno,jsem se spokojeně vrátil do Isharu,abych si za lov vyzvedl odměnu když v tom jsem se zarazil a vytáhl znova lovecký svitek.
,,Sakra,ještě jednoho divokého psa..Musím se tam vrátit jinak mi to neuzná..Sakra už...".Prskajíce jsem se vypotácel z Isharu když jsem najednou uviděl u vývěsky nějakého muže v kápi se sekerou..Prošel jsek klidně kolem něj když mi v hlavě bleskl popis našeho podezřelého..Chvíli jsem ještě váhal,ale pak jsem se rozhodl k činu.Jenže nemůžu mu nic prokázat,když mu ani nevidím do tváře.Obrátil jsem se tedy k němu,a svižným krokem jsem se k němu vydal.Než jsem stačil položit otázku co se týkala jeho kápi,všiml jsem si jak sevřel sekeru.Aha..Docvaklo mi.Sakra je to von !! Poodstoupil jsem a vytáhl něco jako zápisník,byla to odemně hloupost ale chtěl jsem si to zapsat,abych z něj vyloudil nějakou reakci podle které bych se ujistil,byla to fakt blbost to udělat.V tom už se jako blesk přiřítila jeho banda..Byl sice den,ale když přijeli jako by se okolo setmělo,jejich černé pláště mě dráždily a zároveň děsily.Tušil jsem co bude.Když zařval ,,Seberte mu ten svitek !" na nic jsem nečekal a vytáhl jsem meč.Ale proti takové silné přesile jsem neměl ani tu nejmenší šanci,první útok jsem odrazil,pak se na mě sesypali jako vosy.Při chabém pokusu o útěk jsem dostal silnou ránu do zad a pak už si jenom pomatuju,jak ležím na zemi,jak pokřikují,a šátrají mi v brašně,pak silnou bolest,jak do mě zaťal sekeru...Myslel jsem že jsem zemřel,ale duchapřítomná kněžka Helma,co sice byla s nima,ale nijak nezasahovala mi nejspíše zachránila život.Když jsem se probíral,stáli okolo mě a zahnali mě do Isharu.Tak jsem poprvé dostal pořádně na frak..Ale porážka mě donutila k tomu,abych se zlepšil,zesílil a pak jim to oplatil.Nejdříve jsem se však odebral do chrámu,kde by mi měli pomoci.Tak si kulhám,kulhám podle slov léčitele si tam chvíli poležím....Krom svitku na který jsem psal mi zmizela ješt kniha zákonů města Ishar.To sem to dopracoval...Nejpíše nalomený žebro,vykloubený rameno,něco s kolenem.Jen doufám,že mě z toho dostanou,fakt tu nechci tvrdnout,i když..Ty zdravotní sestřičky to je něco...Protentokrát Bratrstvo vyhrálo...
,,Sakra,ještě jednoho divokého psa..Musím se tam vrátit jinak mi to neuzná..Sakra už...".Prskajíce jsem se vypotácel z Isharu když jsem najednou uviděl u vývěsky nějakého muže v kápi se sekerou..Prošel jsek klidně kolem něj když mi v hlavě bleskl popis našeho podezřelého..Chvíli jsem ještě váhal,ale pak jsem se rozhodl k činu.Jenže nemůžu mu nic prokázat,když mu ani nevidím do tváře.Obrátil jsem se tedy k němu,a svižným krokem jsem se k němu vydal.Než jsem stačil položit otázku co se týkala jeho kápi,všiml jsem si jak sevřel sekeru.Aha..Docvaklo mi.Sakra je to von !! Poodstoupil jsem a vytáhl něco jako zápisník,byla to odemně hloupost ale chtěl jsem si to zapsat,abych z něj vyloudil nějakou reakci podle které bych se ujistil,byla to fakt blbost to udělat.V tom už se jako blesk přiřítila jeho banda..Byl sice den,ale když přijeli jako by se okolo setmělo,jejich černé pláště mě dráždily a zároveň děsily.Tušil jsem co bude.Když zařval ,,Seberte mu ten svitek !" na nic jsem nečekal a vytáhl jsem meč.Ale proti takové silné přesile jsem neměl ani tu nejmenší šanci,první útok jsem odrazil,pak se na mě sesypali jako vosy.Při chabém pokusu o útěk jsem dostal silnou ránu do zad a pak už si jenom pomatuju,jak ležím na zemi,jak pokřikují,a šátrají mi v brašně,pak silnou bolest,jak do mě zaťal sekeru...Myslel jsem že jsem zemřel,ale duchapřítomná kněžka Helma,co sice byla s nima,ale nijak nezasahovala mi nejspíše zachránila život.Když jsem se probíral,stáli okolo mě a zahnali mě do Isharu.Tak jsem poprvé dostal pořádně na frak..Ale porážka mě donutila k tomu,abych se zlepšil,zesílil a pak jim to oplatil.Nejdříve jsem se však odebral do chrámu,kde by mi měli pomoci.Tak si kulhám,kulhám podle slov léčitele si tam chvíli poležím....Krom svitku na který jsem psal mi zmizela ješt kniha zákonů města Ishar.To sem to dopracoval...Nejpíše nalomený žebro,vykloubený rameno,něco s kolenem.Jen doufám,že mě z toho dostanou,fakt tu nechci tvrdnout,i když..Ty zdravotní sestřičky to je něco...Protentokrát Bratrstvo vyhrálo...