27.12.2008 v 18:28
Velká kronika Bratrstva
Já Kherim Straduk, řádný člen Bratrstva, jsem byl pověřen svého času sepsat dochované zprávy o Bratrstvu a jeho kořenech.
ČAS NEZNÁMA.
Podařilo se objevit mnoho textů v archivech bratrstva, avšak písmem a jazykem již téměř neznámých, díky Šamanům, mágům a kněží se nám podařilo přeložit větší část nejstarší kroniky, k čemuž hlavně přispěli dlouhé paměti a životy elfů, mezi kterými někteří vzpomínali na nám neznáma slova. Nejstarší naše kronika se nazývá Čas počátků, je psána staroelfštinou, lidskou řečí, složitého dialektu, trpasličím jazykem z velmi starých dob a neznámým jazykem, který se nepodařilo přeložit, mohlo se jednat o tajnou řeč Bratrstva.
Tyto časy vstoupily do podvědomí Bratrstva jako časy neznáma, jelikož nelze přesně určit do jakého období zařadit vznik Bratrstva, neboť jak je známe o okolní dění jich se netýkající se pramálo zajímali, avšak úvod kroniky mluví o válce mezi orky a elfy, jenže nelze to přesněji zařadit jelikož nejsou doplňující údaje o této válce, kterých bylo mezi oběma národy hned několik avšak různých časových obdobích. Z toho jak se mění řeč a písmo v průběhu kroniky je jasné že se psala několik generací a že již tenkrát Bratrstvo bylo mezirasové společenství dobrodruhů,řemeslníků a
umělců a žilo ve svém vlastním městě, jehož polohu bohužel nemůžu určit.
Z načerpaných starých pramenů se nám zachoval údaj k podmětu vzniku
Bratrstva, kdy se vyprázdnily lesy od zvěře a lovci byli nuceni pronikat dále
od svých měst a domovů, což bylo velmi nebezpečné, jelikož byli nuceni
pronikat do pohraničních oblastí s orky a do divokých krajů plných monster.
Tyto skupiny byli zcela závislé jen na svých dovednostech a aby uspěly a
vrátily se v pořádku zpět, zpřetrhaly mezirasové rozdíly a podnikaly společné lovecké výpravy, což jim umožňovalo dobře vzdorovat nebezpečenství, které jim osud přichystal do cesty.
Brzy na to, se lovci velice spřátelili na dalekých cestách a se
svými rodinami se přesunuli blíže k zvěři, tedy dále od civilizací a utvořili
svou komunitu v čele s jedním vůdcem jehož jméno nejspíše bylo Belhadaron, avšak další přepisy z jiných pramenů o něm mluví jako o Beldgarasovi, nebo Borhorovi, takže jeho jméno se již asi nedozvíme, jediné co víme je, že byl prvním vůdcem této osady a že rozhodující byla jedna výprava, kdy objevili ve vysokých horách na lovu gazel jeskyni, kterou obýval orkský šaman, žijící
poustevnickým životem. Prozradil jim úspěchy lovu, naučil mnohým zapomenutým moudrostem a vědění například
jedům a magických rituálů, tajemství úspěšného přežití a hlavně neúspěšnější taktiku lovu, kterou měli vlci, tenkrát si tato skupina osadníků a lovců, započala
říkat Bratrstvo vlka, jednalo se o malou osadu, avšak díky získaným poznatkům, se stali velmi úspěšní lovci, čímž získali významné postavení na trhu z kožešinou, masem a trofejemi, či magickými přísadami pocházející ze zvěře jako tuk, játra netopýří křídla a podobně.
Tímto začal rozkvět jejich osady, lovci začali pronikat hlouběji do lesů a čím dál tím víc se dostávali do konfliktu s magickými bytostmi, tvory a nebezpečnými bestiemi, což je přimělo si najímat do svých řad válečníky, mágy a alchemisty, kteří se později usadili v jejich, již rušném městě a vstoupili do řad Bratrstva vlka, které tak již ztratilo čistě loveckého charakteru.Z těchto dob stojí za zmíňku, že každé řemeslo si zbudovalo Bratrstvu vlastní věž, ve které sídlil každý jejich velmistr.
Odloučeni od civilizace si žili svým životem, přičemž přetrhali veškeré vazby na své domoviny,v důsledku čehož ztratili přehled o okolním děním, proto je velmi těžké prameny časově zařadit. V důležité části se nám bohužel nedochovali
zprávy o tom jak město skončilo. Víme že bylo zničeno zcela jistě, ale kým nevíme, text je příliš přerušen na to aniž by se z něj dalo cokoliv
rekonstruovat. Co se týče onoho orckého šamana, prozradil, že byl vyhnán orky kvůli proroctvím, kdy zvěstoval jejich drtivou porážku ve velkém boji a že opustí od svých tradic a zřeknou se cesty svých otců. Vyprávěl i mnohé
legendy, kdy mezi sebou bojovali hory a chodili po světě, dokud je bohové
neuspali a že došlo k ohromné válce živlu ohně a vody.
O dost později bylo Bratrstvo pronásledováno ostatními národy, přesněji
blízkými šlechtici a knížaty, kteří usilovali o to, získat si nad tak prospěšným
městem svrchovanou moc a posílit tak svůj vliv. Jiným zase vadilo, že se
nepouštěli a nepřikláněli k spojenectví a nezajímali se o války jiných, od
kterých se angažovali. Což nakonec vyústilo k zničení jejich města a
pronásledování. Členi se rozprchli do celého světa a aby se poznali, zvolili
si jako symbol zelenou šerpu, část Bratrstva se pomstila a zavraždila
zosnovatele těchto pyklí i s jejich rody.
Dodnes symbol bratrstva připomíná tuto historii, naším symbolem je štít,
znamenající odvahu a schopnost se chránit, kterou prokázali když ještě byli
jen lovci, dále pak je na něm hlava vlka, která připomíná učení, které
získali od šamana, aby postupovali jako vlci a žili v bratrské solidaritě a v
dolní šásti je sevřená pěst, připomínající houževnatost a odhodlanost, se
kterou čelili nebezpečenstvím a přes štít je zelená šerpa, připomínající
jejich identitu a město, které měli.
Čas neznáma končí zničením města Bratrstva, avšak pak se dlouho kronikáři
odmlčeli, je spousta kronik pokračovatelů, které byli zničeny svým stářím,
nebo zůstali v soukromých sbírkách. Avšak podstatná část našich kronik je
pevně v rukou bratrstva ze kterých se čerpá moudrost.
Pohroma v podstatě pomohla dát Bratrstvu opět stabilní a silné základy, neboť jak rasy ustupovaly a stahovaly se k Isharu, jak se zóna bolesti šířila. Způsobilo, že mnoho členů a potomků členů Bratrstva se opět dostali do jednoho města, v hojném počtu a spojili se opět do společenství pod kontrolou svých otců, kterým se tak říká, proto, že patří mezi nejstarší vystopované rody, jejichž předci po stovky let byli členi bratrstva.Ač celkově pohroma je tragickou událostí, pro Bratrstvo je to nový věk jejich éry. Jaké budou jejich kroky a historie je otázkou všech členů Bratrstva a roky práce mých následovníků v Pokračování Velké Kroniky Bratrstva. Avšak
troufám si říci, že se opět pokusí vybudovat či získat do své správy město a žít sami pro sebe v jednotě bratrské.
Kherim Straduk