Manawydan.eu
Zapsal Kozlík velitel Bratrstva,
V době Pohromy, v době správcování Mistra Galahada nad Isharem
Den Meče
Už několik dní sužujou čtyři muže, dva elfy a dva lidi, potyčky s Nazgelovými orky. V souvislosti s tím se hovoří o válce, směšné. Spor vzniklý, pohnutou myslí Bratrů, zmítajících se v nesvobodě, uvězněni za prahem Bolesti, nuceni dodržovat pravidla města, ve kterém jsou nedobrovolně, a vzteklostí a bojechtivostí Orků, řkoucích sami sobě Gruumschova krev, jejichž stejně nedobrovolný pobyt v blízkosti Královského města je zmírněn snad jen malou pevností za prahem Bolesti, která jim dodává iluzi domova. Tato směšná válka měla do dne, který vám popisuji, podobu nahánění jednotlivců Bratrstva ze strany Nazgela a okupování sídla Bratrstva. Odpovědí jim byla agrese, která měla podobu jistě méně než válečnou. Orkové byli nazýváni jmény , které jim přinesl jejich divoký život a netradiční vzhled. K násilné odplatě se rozhodli jen jednotlivci, kteří však spíše za pomoci provokací zkoušeli sílu orků. To se změnilo v den, který pro naši kroniku nazývám dnem meče.
Čtyři braši se sešli ve svém skromném domku a sdělovali si zážitky z posledních dní, jak se postupně dozvěděli, že každý z nich měl co dělat s Nazgelovou sekerou, jejich vztek rostl. Sebrali zbraně rozhodli se uspořádat trestnou výpravu. Cestou městem se dozvěděli, že dva orkci jsou v městských stokách. Hned se tam vydali, zjistili co potřebovali, byli to orkové, kteří se jim vysmívali z hradem orčí pevnosti a jimž slibovali pomstu. Proběhla, krátká roztržka během níž byl jeden ork zabit a druhý omráčen. Zabitému bojovníkovi byla odebrána výbava, jako satisfakce za ujmy z boje a druhý byl obvázán Velitelem Kozlíkem a vyzván k odchodu, po několika další varovných ranách a výhružkách si Orci patrně připustili, že je další boj marný a odešli. Bratři pak pokračovali povzbuzeni skutečností, že posměch jejich směrem došel odplaty. Před městskou branou potkali Nazgela…velitele orků největšího sužovatele Kozlíkovy skupiny a jali se ho pronásledovat. Sagoves mu uštědřil krvavou ránu do zad, za kterou následoval zásah Karlosovým šípem a rozdrcené rameno, které mělo na svědomí Kojakovo kladivo. Není divu, že se dal Nazgel, přes všechnu svou odvaho a orčí vytrvalost, na útěk. Když už mu síly docházeli a jeho pronásledovatelé, v čele s Kozlíkem, mu dýchali na paty stala se zvláštní věc. Země se zatřásla a všichni omdleli, posléze jsem se dozvěděli, že mdloby přišli na všechny v městě Isharu a jeho okolí. Když se Bratrstvo probudilo Nazgel už byl pryč. Štěstěna je mu nakloněna. Pokusili se ho ještě vyhledat, ale patrně se někde skryl se svými šramy a nebyl k nalezení.
(Jiné podání historky s Nazgelem v orčí sekci, dodám do dnešní půlnoci)
Když se muži Bratrstva vrátili do města, rozčarováni z toho jak těsně jim Nazgel unikl, čekalo je podivné uvítání a vskutku nemilé. Čarodějka Arkána Rilwen obvinila Segovese a Karlose ze zrady a začala je pronásledovat, než se dovtípili, že se jedná o údajnou zradu elfské skupiny nazývané Saar, už se strhla poměrně divoká řež. Její účastníci se navzájem pronásledovali a bili se na život a na smrt. Nakonec se do této rvačky zamíchal správce města Galahad. Naléhal na členy Bratrstva aby skryli své zbraně, čímž je pobouřil, neboť trvali na tom , že je používají jen a jen na svou obranu, přesto zbraně skryli. Událost, která následovala je nad míru zvláštní. Slovo dalo slovo a Rilwen vrhla zaklínadlo, následované vyčarovaným vlkem, kterého z nepochopitelných důvodů Galahad přehlížel. Muži Bratrstva se pochopitelně bránili, ale správce zákona Galahad se na místo na pomoc napadeným vrhnul na pomoc útočníkovi. Nevím jak si to mám vysvětlit, ale snad je to jen Bolestí a Pohromou, která si hraje s myslí nás všech, kéž by už byla pryč.
Zapsal Kozlík velitel Bratrstva,
V době Pohromy, v době správcování Mistra Galahada nad Isharem a snad i v časech budoucích.
O nevalné pověsti bratrstva
Bratrstvo se ocitlo ve velmi nesnadné situaci. Jeho členové jsou pronásledováni mnohými obyvateli Isharu. Není nás mnoho, ne každý vydrží stát si na svém, naše řady prořídli, lidé kteří se k nám dali z vděku, že jsem jim pomohli po jejich příchod do Isharu nás všichni opustili a vybrali si cestu poslušnosti před silou a poklidný život občanů. Mám však pro ně pochopení, jejich život jejich volba. Mi co jsme zbyli vskutku nejsme lidé, kteří se přizpůsobí a kteří mlčí. Nešťastné vyjádření nesympatii vůči Maye mistrem Kojakem nám znepřátelilo elfy, co víc někteří z nich považují elfy z našich řad za zrádce. Horlivost pana Segovese, jenžto byl urážen a mnohdy veřejně osočován, nám přinesla nelibost městského truhláře Naesila a městských úřadů. Výřečnost obratného Karlose proti nám poštvala orky.
Toto vše je důvod se změnit !!!
Musíme se změnit a být silnější, každý z nás se musí cvičit v boji, každý z nás musí zosobňovat výprask a nepříjemnosti pro každého kdo by si dovolil nás urážet, vysmívat se nám nebo na nás dokonce shazovat cizí vinu. Já Kozlík jsem byl poslední z Bratrstva kdo by chtěl boj a krev. Já jsem byl první kdo navštěvoval postižené muži Bratrstva s omluvou a nabídkou zadostiučinění.
Po tom co jsem uzřel, že společenstvo národů, které žije v době Pohromy v Isharu a jeho okolí je zkažené, malicherné a jejich kroky řídí pouze prospěch, strach a nebo poslušnost.
Po tom co jsem uzřel, že Isharští si nechají pobíhat orky se zbraní v ruce ulicemi města a jediné kdo se jim postaví nazývají vrahy.
Po tom co jsem uzřel, že se člověk nedočká práva, ze strany správců města.
Po tom co jsem uzřel, že čarodějové, kteří se holedbají a zvou se ochránci Isharu, se válí po parcích, zaobírají se hlavně svým ziskem a angažují se v pletkách mezi rasami.
Po tom co jsem uzřel, že přátelství se haní a na jeho místo se velebí přetvářka.
Po tom co jsem uzřel, že kněží jsou malicherní a věnují se více nepřátelům církve a jejich pronásledování než budování míru.
Rozhodl jsem se vést Bratrstvo cestou meče a kápě, cestu bolesti a strachu. Budu bojovat za změnu této cesty, ale až po tom co vybojuji boj o přežití a respekt.
Jistě jsou mezi přeživšími po Pohromě i světlé výjimky a není jich málo, ale jsou na tolik napojeni na hanebné a neřádné, že jsou ošáleni, zmateni a zkaženi. Já Kozlík do této kroniky zapisuji, že se budu snažit vyvést naše Bratrstvo za hranice Isharu, snad nám to pomůže nahlédnout nám nakloněnější tváře některých lidí, trpaslíků, hobitů, elfů gnómů a dokonce i orků. Snad nalezneme uzemí našich zákonů a skrze ty, kteří k nám budou přicházet a ctít je, se naučíme ctít zákony ostatních, to je jediná cesta, kterou pro moje Bratrstvo vede k míru.
Jinak mě napadá jen ukázat naši sílu, aby naše hrdla chránil roztřesená ruka útočníků
(Chci upozornit na to, že tento text je striktně RP určen pro členy Bratrstva a jedná se o výplod Kozlíka nikoli celého Bratrstva. Kniha je dostupná jen nejužšímu jádru. Omlouvám se za chyby, vím, že dělám hrubky jako třeťák, ale mam na to právo, mam totiž papíry na hlavu. Muhehehehe)
V době Pohromy, v době správcování Mistra Galahada nad Isharem
Den Meče
Už několik dní sužujou čtyři muže, dva elfy a dva lidi, potyčky s Nazgelovými orky. V souvislosti s tím se hovoří o válce, směšné. Spor vzniklý, pohnutou myslí Bratrů, zmítajících se v nesvobodě, uvězněni za prahem Bolesti, nuceni dodržovat pravidla města, ve kterém jsou nedobrovolně, a vzteklostí a bojechtivostí Orků, řkoucích sami sobě Gruumschova krev, jejichž stejně nedobrovolný pobyt v blízkosti Královského města je zmírněn snad jen malou pevností za prahem Bolesti, která jim dodává iluzi domova. Tato směšná válka měla do dne, který vám popisuji, podobu nahánění jednotlivců Bratrstva ze strany Nazgela a okupování sídla Bratrstva. Odpovědí jim byla agrese, která měla podobu jistě méně než válečnou. Orkové byli nazýváni jmény , které jim přinesl jejich divoký život a netradiční vzhled. K násilné odplatě se rozhodli jen jednotlivci, kteří však spíše za pomoci provokací zkoušeli sílu orků. To se změnilo v den, který pro naši kroniku nazývám dnem meče.
Čtyři braši se sešli ve svém skromném domku a sdělovali si zážitky z posledních dní, jak se postupně dozvěděli, že každý z nich měl co dělat s Nazgelovou sekerou, jejich vztek rostl. Sebrali zbraně rozhodli se uspořádat trestnou výpravu. Cestou městem se dozvěděli, že dva orkci jsou v městských stokách. Hned se tam vydali, zjistili co potřebovali, byli to orkové, kteří se jim vysmívali z hradem orčí pevnosti a jimž slibovali pomstu. Proběhla, krátká roztržka během níž byl jeden ork zabit a druhý omráčen. Zabitému bojovníkovi byla odebrána výbava, jako satisfakce za ujmy z boje a druhý byl obvázán Velitelem Kozlíkem a vyzván k odchodu, po několika další varovných ranách a výhružkách si Orci patrně připustili, že je další boj marný a odešli. Bratři pak pokračovali povzbuzeni skutečností, že posměch jejich směrem došel odplaty. Před městskou branou potkali Nazgela…velitele orků největšího sužovatele Kozlíkovy skupiny a jali se ho pronásledovat. Sagoves mu uštědřil krvavou ránu do zad, za kterou následoval zásah Karlosovým šípem a rozdrcené rameno, které mělo na svědomí Kojakovo kladivo. Není divu, že se dal Nazgel, přes všechnu svou odvaho a orčí vytrvalost, na útěk. Když už mu síly docházeli a jeho pronásledovatelé, v čele s Kozlíkem, mu dýchali na paty stala se zvláštní věc. Země se zatřásla a všichni omdleli, posléze jsem se dozvěděli, že mdloby přišli na všechny v městě Isharu a jeho okolí. Když se Bratrstvo probudilo Nazgel už byl pryč. Štěstěna je mu nakloněna. Pokusili se ho ještě vyhledat, ale patrně se někde skryl se svými šramy a nebyl k nalezení.
(Jiné podání historky s Nazgelem v orčí sekci, dodám do dnešní půlnoci)
Když se muži Bratrstva vrátili do města, rozčarováni z toho jak těsně jim Nazgel unikl, čekalo je podivné uvítání a vskutku nemilé. Čarodějka Arkána Rilwen obvinila Segovese a Karlose ze zrady a začala je pronásledovat, než se dovtípili, že se jedná o údajnou zradu elfské skupiny nazývané Saar, už se strhla poměrně divoká řež. Její účastníci se navzájem pronásledovali a bili se na život a na smrt. Nakonec se do této rvačky zamíchal správce města Galahad. Naléhal na členy Bratrstva aby skryli své zbraně, čímž je pobouřil, neboť trvali na tom , že je používají jen a jen na svou obranu, přesto zbraně skryli. Událost, která následovala je nad míru zvláštní. Slovo dalo slovo a Rilwen vrhla zaklínadlo, následované vyčarovaným vlkem, kterého z nepochopitelných důvodů Galahad přehlížel. Muži Bratrstva se pochopitelně bránili, ale správce zákona Galahad se na místo na pomoc napadeným vrhnul na pomoc útočníkovi. Nevím jak si to mám vysvětlit, ale snad je to jen Bolestí a Pohromou, která si hraje s myslí nás všech, kéž by už byla pryč.
Zapsal Kozlík velitel Bratrstva,
V době Pohromy, v době správcování Mistra Galahada nad Isharem a snad i v časech budoucích.
O nevalné pověsti bratrstva
Bratrstvo se ocitlo ve velmi nesnadné situaci. Jeho členové jsou pronásledováni mnohými obyvateli Isharu. Není nás mnoho, ne každý vydrží stát si na svém, naše řady prořídli, lidé kteří se k nám dali z vděku, že jsem jim pomohli po jejich příchod do Isharu nás všichni opustili a vybrali si cestu poslušnosti před silou a poklidný život občanů. Mám však pro ně pochopení, jejich život jejich volba. Mi co jsme zbyli vskutku nejsme lidé, kteří se přizpůsobí a kteří mlčí. Nešťastné vyjádření nesympatii vůči Maye mistrem Kojakem nám znepřátelilo elfy, co víc někteří z nich považují elfy z našich řad za zrádce. Horlivost pana Segovese, jenžto byl urážen a mnohdy veřejně osočován, nám přinesla nelibost městského truhláře Naesila a městských úřadů. Výřečnost obratného Karlose proti nám poštvala orky.
Toto vše je důvod se změnit !!!
Musíme se změnit a být silnější, každý z nás se musí cvičit v boji, každý z nás musí zosobňovat výprask a nepříjemnosti pro každého kdo by si dovolil nás urážet, vysmívat se nám nebo na nás dokonce shazovat cizí vinu. Já Kozlík jsem byl poslední z Bratrstva kdo by chtěl boj a krev. Já jsem byl první kdo navštěvoval postižené muži Bratrstva s omluvou a nabídkou zadostiučinění.
Po tom co jsem uzřel, že společenstvo národů, které žije v době Pohromy v Isharu a jeho okolí je zkažené, malicherné a jejich kroky řídí pouze prospěch, strach a nebo poslušnost.
Po tom co jsem uzřel, že Isharští si nechají pobíhat orky se zbraní v ruce ulicemi města a jediné kdo se jim postaví nazývají vrahy.
Po tom co jsem uzřel, že se člověk nedočká práva, ze strany správců města.
Po tom co jsem uzřel, že čarodějové, kteří se holedbají a zvou se ochránci Isharu, se válí po parcích, zaobírají se hlavně svým ziskem a angažují se v pletkách mezi rasami.
Po tom co jsem uzřel, že přátelství se haní a na jeho místo se velebí přetvářka.
Po tom co jsem uzřel, že kněží jsou malicherní a věnují se více nepřátelům církve a jejich pronásledování než budování míru.
Rozhodl jsem se vést Bratrstvo cestou meče a kápě, cestu bolesti a strachu. Budu bojovat za změnu této cesty, ale až po tom co vybojuji boj o přežití a respekt.
Jistě jsou mezi přeživšími po Pohromě i světlé výjimky a není jich málo, ale jsou na tolik napojeni na hanebné a neřádné, že jsou ošáleni, zmateni a zkaženi. Já Kozlík do této kroniky zapisuji, že se budu snažit vyvést naše Bratrstvo za hranice Isharu, snad nám to pomůže nahlédnout nám nakloněnější tváře některých lidí, trpaslíků, hobitů, elfů gnómů a dokonce i orků. Snad nalezneme uzemí našich zákonů a skrze ty, kteří k nám budou přicházet a ctít je, se naučíme ctít zákony ostatních, to je jediná cesta, kterou pro moje Bratrstvo vede k míru.
Jinak mě napadá jen ukázat naši sílu, aby naše hrdla chránil roztřesená ruka útočníků
(Chci upozornit na to, že tento text je striktně RP určen pro členy Bratrstva a jedná se o výplod Kozlíka nikoli celého Bratrstva. Kniha je dostupná jen nejužšímu jádru. Omlouvám se za chyby, vím, že dělám hrubky jako třeťák, ale mam na to právo, mam totiž papíry na hlavu. Muhehehehe)
Kozlík - dobrodruh
Aristoteles řekl: Přítel všech - přítel nikoho.
Aristoteles řekl: Přítel všech - přítel nikoho.