[RP] Únos Carwen

[Carwen]

Závan dnešního větru Carwen napovídal že se schyluje k dešti, proto se chystala k cestě do sídla lovců kde přebývá. Načež potkala osobu v bílém, která se projevovala svou nekonečnou drzostí, avšak zmínila jméno Vilémovo. V tu chvíly mě napadlo že je to přestrojený Areius a z jeho úst vyšlo "víš kde je vilém?", okamžitě jsem zareagovala ostrým výrazem v tváři a s odpovědí "Kde je? MLUV ty červe!". Pak ale namyšleně odvětil "hádej" poslal pusu a odjel. Ihned jsem se za ním vydala, pak bohužel se mi ztratil ve stínu, stopovala jsem ho na všech ruzných koutech a místech ale nikde nic. Vyjela jsem k sídlu kde jsem uslyšela dunivý dupot koně jak peláší ke mě za mými zády. Otočila jsem se a zahlédla jak se opět osoba ale v černém blíží velkým, drtivým kladivem k mému tělu a sráží mě z koně, před mými očmy se zatmělo a poslední slýchavý zvuk byl chrastění zbroje jak sesedává z koně. S urputnou bolestí v hlavě se posazuji a neuchvějivou pálivostí v místě oka "ale co to". Pohlcovala mě panika že vidím jen jedním okem, svírajíc se na zemi jsem se klepala a vytrvávala bolestí. "Ne to nemůže být pravda.., auu" poté mé oko zahlédlo tvář zkoumající ženy jak na mě míří kuší a znechuceným výrazem ve tváři se na mě dívá. Ovšem ta mi odmítá pomoci když zjišťuje, že jsem psankyně. Zůstala jsem sama a domotala jsem se cestou do sídla kde jsem proklínala osud za to co mi nastolil...