[RP] Bandité - Lugo

[Hypo]

Z deníku elfky

Dnes byl opravdu špatný den, už od brzkého rána jsem se necítila dobře. Jen co jsem vyšla před dům začalo se objevovat čím dál tím více problémů, které si vynucovaly pohotové řešení.
*kus stránky je vytržen*

Ten jeden … Ah .. Nejradši bych ho.. … Své myšlenky snad utopím v dobrodružné výpravě co se má dnes konat. Beru s sebou věci na psaní, z tohoto kouká pěkně zajímavý příběh, který by stál za zachování.

   

Po pár hodinách jízdy jsem dojela ke skupince shromážděných lidí, kteří debatovali jako kvočny na tržišti. Nedalo se nic zajímavého pochytit a tak jsem si jela do města ustájit koně. Při návratu ke skupince jsem si teprve všimla počtu přítomných. O pár chvíli později se mi za zády objevila Zoe a následoval velmi rychlý rozhovor.
Celou tu bandu vedl elf jménem Lucius, už v té chvíli se mi to nelíbilo, avšak zdrcená událostmi téhož dne jsem si řekla, že nemám důvod se stranit. Ačkoli byla Zoe výslovně proti nakonec se k nám přidala. Cesta byla poněkud dlouhá a čím více jsme se vzdalovali, tím větší zima nám byla. Celou tu dobu jsem pozorovala každého z členů.. Trpaslík, nejspíše Moradinův kněz, Sephrenie , Zoe , pár lidí v kápích, potom asi tři další, které jsem moc neviděla, dále pak Edwin a Lucius. Nakonec tu byl i rytíř na koni, neznám jeho jméno, ale držel se zkrátka. Nutno podotknout, že po cestě bojoval opravdu skvěle, zachránil nám i jednou život, když odlákal vlky. Teď si uvědomuji, že jsem mu ani nepoděkovala. Když jsme dorazili k pevnosti, došlo k překvapení nás všech, když nějaký nemotora šlápl na nastraženou past. Ten zelený oblak opravdu smrděl a dost nás oslabil, dost lidí zkolabovalo.

   

Po pár hodinách bojů o pevnost mi došlo co se vlastně děje. Když jsme vkročili na hradby, jednoduché to rozhodně nebylo... Při pohledu na ten masakr se mi udělalo zle.

   

Nakonec jsme pokračovali do pevnosti.. V ten moment jsem začala trochu pochybovat o správnosti svého rozhodnutí. Začala jsem si pokládat otázky typu : ´´ A co když tady nebude ? ´´ . Zoe mi hodně pomáhala, i když jsem se k ní nezachovala zrovna správně. Začali jsme všichni prohledávat pevnost, nikde nic nebylo. Nakonec se někdo ozval, že našel vchod do podzemí. To co se dole odehrálo by se nedalo nazvat více než jen masová vražda. Dole pobíhali lidé jen s kýjema a sotva měli na sobě nějaké brnění. Musela jsem pomoct, ale nechtěla jsem se do toho míchat.

Při prohledávání podzemí jsem našla něco co všichni ostatní přehlédli. Byl to jednoduchý, frustrující, děsivý a svým způsobem vtipný vzkaz.

   

Okamžitě jsem se rozeběhla to říci ostatním, ale .. Asi jsem byla moc rozrušená. Při průchodem chodby se z poza zavřených dveří ozýval smích a klepání. Trochu jsem doufala, že trpaslík našel vinný sklípek. Když, však na povel někdo otevřel dveře.. Něco mne praštilo přes hlavu. Když jsem se probrala bylo dobojováno. Ten vzkaz.. Snažila jsem se jim to říct, ale nechtěli si to nejspíše ani přiznat. Opustili jsme je společně se Zoe a pár dalších se k nám přidalo.
I kdyby ti lidi v pevnosti byli… Corellon ví jak špatní, nikdy by si nezasloužili tuhle smrt. Aspoň ne před spravedlivým soudem. A ty jatka co se udály.. Jsem si jistá, že za to Lucius ponese odpovědnost, vše se bude muset vylíčit siru Gerardovi. A co se týče Luciuse, už teď k němu mám jisté … Nesympatie. A Zoe zdá se, že rovněž. Zítřek ukáže ..