Z deníku
2. Toru 323. roku
Právě odešli poslední hosté z mé jarní oslavy. Jak jsem k sobě dlouho nikoho nezvala, tak jsem dočista zapomněla, kde mám nádobí pro hosty. Takže jsem se jim z kraje nemohla věnovat tolik, kolik jsem chtěla, nemohla zopakovat soutěž v rýmování a vlastně jsem se ani nestihla s nikým seznámit. No aspoň mám poučení pro příště.
Zato se mi podařilo partičku neznalců naučit špinavé královské oko. A taky jsem všem nabídla svou domácí pálenku. Myslím, že měla docela úspěch.
Mám z toho tedy trochu rozporuplné pocity, ale ať do dopadlo jak chtělo - čím víc lidí najde cestu ke mě domů, tím lépe.
Z deníku
5. Luny 323. roku
Všimla jsem si, že se znečištění studen rozšiřuje. Teď už je ve městě více studen špatných než těch s vodou pitnou. Rozhodla jsem se tedy, že ten problém zkusím vyřešit sama, ale má úvaha s podzemím byla chybná. Dnes jsem tedy vzala lucernu a oprášila svou výbavu pro výpravy do nebezpečných míst. Šla prozkoumat chodby pod Isharem.
Nebylo to nijak snadné. Chtěla jsem se pokud možno vyhnout boji a tak jsem zvolila cestu, kde jsem neviděla velké, strašidelné pavouky. To se ukázalo jako špatné rozhodnutí, protože netrvalo dlouho a šlápla jsem na nějakou past, která mě chytla což samo o sobě bolelo jak kopanec od Lloth, ale taky mi trvalo celou věčnost než jsem se z toho vymotala. Pak jsem si již dávala větší pozor a chodila po cestičkách, které mi ukazovaly krysy.
Došla jsem na konec chodby, ale zjistila jsem, že vede skutečně jenom do hradu. Trošku jsem se tam porozhlédla, ale hlídkovala tam stráž. Cestu zpět jsem raději zvolila přes pavouky. Rozhodla jsem se bojovat a nevyužívat lektvar neviditelnosti. Kdyby mě v jejich blízkosti překvapila past, tak by to bylo nepříjemné. Navíc jsem chtěla obrátit skutečně každý kámen, což vyžaduje čas. Samotné překonání pavouků byla s mou výbavou nebylo nijak těžké, takže jsem se zvládla bezpečně dostat zpět. Cestou jsem ovšem neobjevila nic relevantního k znečistěným studnám.
Vydala jsem se tedy prozkoumat další podezřelá místa a něco jsem našla. Problém je, že buď neznám celé tajemství, nebo je mechanismus zaseknutý. Zkusím to prozkoumat později, případně se s někým poradím.
Z vývěsky
6. Novu 323. roku
Ahoj,
najmu výzkumného spolupracovníka k menším testům, abych mohla zkvalitnit své služby. Musí být gramotný, musí se slušně ohánět zbraní a měl by mít vědeckého ducha.
Zájemci mě mohou vyhledat v mém domečku kousek na jihovýchod od této vývěsky.
Moc se těším na spolupráci
Šťastná
2. Toru 323. roku
Právě odešli poslední hosté z mé jarní oslavy. Jak jsem k sobě dlouho nikoho nezvala, tak jsem dočista zapomněla, kde mám nádobí pro hosty. Takže jsem se jim z kraje nemohla věnovat tolik, kolik jsem chtěla, nemohla zopakovat soutěž v rýmování a vlastně jsem se ani nestihla s nikým seznámit. No aspoň mám poučení pro příště.
Zato se mi podařilo partičku neznalců naučit špinavé královské oko. A taky jsem všem nabídla svou domácí pálenku. Myslím, že měla docela úspěch.
Mám z toho tedy trochu rozporuplné pocity, ale ať do dopadlo jak chtělo - čím víc lidí najde cestu ke mě domů, tím lépe.
Z deníku
5. Luny 323. roku
Všimla jsem si, že se znečištění studen rozšiřuje. Teď už je ve městě více studen špatných než těch s vodou pitnou. Rozhodla jsem se tedy, že ten problém zkusím vyřešit sama, ale má úvaha s podzemím byla chybná. Dnes jsem tedy vzala lucernu a oprášila svou výbavu pro výpravy do nebezpečných míst. Šla prozkoumat chodby pod Isharem.
Nebylo to nijak snadné. Chtěla jsem se pokud možno vyhnout boji a tak jsem zvolila cestu, kde jsem neviděla velké, strašidelné pavouky. To se ukázalo jako špatné rozhodnutí, protože netrvalo dlouho a šlápla jsem na nějakou past, která mě chytla což samo o sobě bolelo jak kopanec od Lloth, ale taky mi trvalo celou věčnost než jsem se z toho vymotala. Pak jsem si již dávala větší pozor a chodila po cestičkách, které mi ukazovaly krysy.
Došla jsem na konec chodby, ale zjistila jsem, že vede skutečně jenom do hradu. Trošku jsem se tam porozhlédla, ale hlídkovala tam stráž. Cestu zpět jsem raději zvolila přes pavouky. Rozhodla jsem se bojovat a nevyužívat lektvar neviditelnosti. Kdyby mě v jejich blízkosti překvapila past, tak by to bylo nepříjemné. Navíc jsem chtěla obrátit skutečně každý kámen, což vyžaduje čas. Samotné překonání pavouků byla s mou výbavou nebylo nijak těžké, takže jsem se zvládla bezpečně dostat zpět. Cestou jsem ovšem neobjevila nic relevantního k znečistěným studnám.
Vydala jsem se tedy prozkoumat další podezřelá místa a něco jsem našla. Problém je, že buď neznám celé tajemství, nebo je mechanismus zaseknutý. Zkusím to prozkoumat později, případně se s někým poradím.
Z vývěsky
6. Novu 323. roku
Ahoj,
najmu výzkumného spolupracovníka k menším testům, abych mohla zkvalitnit své služby. Musí být gramotný, musí se slušně ohánět zbraní a měl by mít vědeckého ducha.
Zájemci mě mohou vyhledat v mém domečku kousek na jihovýchod od této vývěsky.
Moc se těším na spolupráci
Šťastná
Elissa Šťastná - péče o vaše zbraně a všeobecná alchymie