[RP] Paní noci

[Gheed]

Vidí podivný stin, jakoby obrys ženy, najednou tma a ten hlas v hlavě "Shar" .. "Shar" ..který se pořad opakuje. Opět tma, nic nevidí, samá tma.

Zydar, celý spocený, vytřeštil oči. "Zase jen sen. Ty mé sny mě jednou přivedou do hrobu." Vytáhl z batohu kus látky a začal si otírat pot. Poté kus látky pečlivě poskládal a celý vlhký od potu jej uložil zpátky. Z batohu vytáhl malý měch s vodou a pořádně se napil. Vstal z polorozpadle postele a vyšel před schátralý dům. "Fůj to jsem si zase našel místo." Vydal se směrem k Isharskému tržisti, když spatřil dvě velmi povědomé tváře. Jeho staré kamarády Eldotha a Thimotheuse. Dva kumpány se kterými si vždy velmi dobře rozuměl. "No to snad né!! Vy dva ! Jak dlouho jsem vás neviděl, kde jste byli, povídejte". Hned se s nimi dal do řeči a pomalu je začal odvádět do nejbližší hospody. V hospodě neunávně debatovali několik hodin. Každý vyprávěl co dělal, co zažil a co by rád ještě udělal. "No nepovídej! No opravdu to tak bylo! Ale kdéže, ty nas taháš za nos! No opravdu jsem viděl uctivače pampelišek!" Když už byli velmi silně společensky unavení, rozhodli se, že si pronajmou pokoj. Po cestě do schodů, Thimotheus celý zřízený řval opileckým tónem. "Já vám říkam, zvládnu i dvacet ženských za noc! Jen mi je voďte! To budete koukat jaky jsem kanec!" Hned za ním se do pokoje vhrnuli i Zydar s Eldothem a všichni tři se svalil na jednu kupu vedle postele. Nastalo hrobové ticho.

Opět má podivný sen, zase stín, obrys ženy, tma a podivný hlas "Shar .. "Shar" .., už je to otravné a nepříjmné, probouzí se.

Zydar vytřeštil oči, odhrnul Eldotha  a běží k oknu. Tam zvrací, zvrací a pozoruje jak zvratky stékají po zdi dolů. Vyčerpáním zůstal chvíli ležet v okně. Po chvíli se odplazil k batohu aby se pořádně napil čisté vody z měchu. Poté se doplazil na postel, již nemohl usnout a jen se až do rána převaloval. I přesto si poměrně dobře odpočinul. Jeho dva kamarádi se probouzí, funí a klejí, hledají čistou vodu. " To jsme to zas přehnali, to je hrůza, moje hlava." Nakonec se všichni tři dobelhali po schodech dolů do hostince. "Budou si páni ráčit pivo nebo něco silnějšího?" Nastaly kyselé pohledy. "Takže vodu a kousek chleba s masem ?" Kyselé pohledy přikývly, nečež se pak pořádně napily a trochu najedly. Snídaně jim udělal velice dobře a po krátkém odpočinku byli zase v plné síle. Když vyšli z hostince, uviděli u fontány postávat trpaslíka, který vyřvával cosi o hlavě krále bezhlavcu a že pry za ni vyplatí slušné peníze. " Slyšte slyšte! Můj pán zaplatí slušný penize tomu, kdo mi hlavu tý bestie přinese!" Všichni tři k trpaslikovi přistoupili a začli se ho vyptávat na podrobnosti. "Hej trpaslíku a kde by jsme tu potvoru našli? Kolik, že za její hlavu nabízíš ?"
Trpaslík jim ochotně vše řekl, dokonce i kde toho krále bezhlavců najdou. Po krátke poradě se rozhodli vypravit na onoho krále. Podle trpaslíkova popisu by cesta neměla být daleká. "Tak co jdem do toho? No jasně, že jo! Jsi neslyšel kolik nabízí?" Následně nakoupili pár věcí na tržišti a vyšli z města. Již se pomalu stmívalo, když se vrátili celí zmožení a od krve. Unavení a hladoví vtrhli do hostince kam se trpaslík ppřestěhoval ke korbelu piva a onu hlavu před něj pohodili na stůl. "Tady ji máš a teď zaplať!" Zhroutili se do židlí. Trpaslík na ně  pohledl, hlavu hodil do pytle a položil před ně váček s odměnou. "Hospodský, zařiď těmhle pokoj na noc na můj účet!"Vysázel hospodskému mince a vyrazil z hostince." Všichni tři se odtrmáceli do pokoje. "Tak nevím jestli nám to za tohle stálo. Ale to si piš, že stálo. Vidíš , že žijeme a zlaté máme!" Místnosti se začalo linout hlasite chrápání.

Zase ten sen se stínem a tmou, ale tentokrát již není nepříjmený, ba naopak je velmi příjemný. I ten hlas ho uklidňuje a lahodí jeho uším "Shar" .. "Shar" .. spí jako zabitý.

OOC: Snad mi zůčastněnní odpustí, že jsem si to přikrášlil.
EDIT by Stig: Zkopírováno z tématu Staří známí.