12.02.2009 v 17:21
Po hostincích se povídá příběh dalšího napadeného.
Bylo odpoledne. Berhenger zrovna porážel další strom svou už prací zmoženou sekerou, když v tu uslyšel vrčení. Vlk, pomyslil si a pomalu pokládal dlaň na hrušku meče a s prsty obímal rukojeť. S ledovým klidem a jistotou v identifikaci nepřítele se pomalu otáčel. Boužel neuzřel vlka, nýbrž něco horšího. Berhengera zalil teplavý pocit strachu. Pustil meč a obouma rukama pevně sevřel sekeru a pozoroval "věc", která se k němu stále přibližovala.
Nevěříc svým očím si prohlížel vlkodlaka. Postava, oblečení, chůze...vypadal jako člověk, jenže byla to bestie s nenávistí a smrtí v očích.
Vzdálenost mezi dvěma protivníky byla stále menší. Berhenger ustoupil pár krokl vzad.
"Zmiz!", kříčel na stvůru, však marně. Vlkodlak se nedal človíčkem zastrašit. Berhenger stále couval a pozoroval vlkodlaka. V tu ho bodla do zad uštípnutá větev. Ohlédl se a nahmatal strom. Rychle se rozhlédl. Před očima se mu zjevoval celý jeho život. Vlkodlak se k němu stále víc přibližoval, však Berhenger byl v tranzu.
Přišla jeho chvíle. Vlkodlak ucítíl, že teď je ta správná chvíle zaútočit. Jedním skokem se přiblížil k Berhengerovi a silou ho praštil do ramene. Berhenger se vyvrátil po směru rány a hlasitě zakřičel.
Vlk se rozhodl pro druhou ránu....minul.
Berhenger už stál na nohách a rozum mu velil taktický ústup. Vzal tedy nohy na ramena a utíkal seč mu síly stačily. Za sebou nechával krvavou stopu, po níž ho vlk sledoval a během chvilky i dohnal.
Berhenger se ale nevzdával a běžel dál. Téměř u města se zastavil a ohlédl se. Uviděl vlkodlaka, jak hlasitě vyje. V jeho tónu zněl hlad a nenávist.
Berhenger neváhal a utekl do města. Potkal člověka jménem Horian Voren a celý příběh mu povykládal.
Bylo odpoledne. Berhenger zrovna porážel další strom svou už prací zmoženou sekerou, když v tu uslyšel vrčení. Vlk, pomyslil si a pomalu pokládal dlaň na hrušku meče a s prsty obímal rukojeť. S ledovým klidem a jistotou v identifikaci nepřítele se pomalu otáčel. Boužel neuzřel vlka, nýbrž něco horšího. Berhengera zalil teplavý pocit strachu. Pustil meč a obouma rukama pevně sevřel sekeru a pozoroval "věc", která se k němu stále přibližovala.
Nevěříc svým očím si prohlížel vlkodlaka. Postava, oblečení, chůze...vypadal jako člověk, jenže byla to bestie s nenávistí a smrtí v očích.
Vzdálenost mezi dvěma protivníky byla stále menší. Berhenger ustoupil pár krokl vzad.
"Zmiz!", kříčel na stvůru, však marně. Vlkodlak se nedal človíčkem zastrašit. Berhenger stále couval a pozoroval vlkodlaka. V tu ho bodla do zad uštípnutá větev. Ohlédl se a nahmatal strom. Rychle se rozhlédl. Před očima se mu zjevoval celý jeho život. Vlkodlak se k němu stále víc přibližoval, však Berhenger byl v tranzu.
Přišla jeho chvíle. Vlkodlak ucítíl, že teď je ta správná chvíle zaútočit. Jedním skokem se přiblížil k Berhengerovi a silou ho praštil do ramene. Berhenger se vyvrátil po směru rány a hlasitě zakřičel.
Vlk se rozhodl pro druhou ránu....minul.
Berhenger už stál na nohách a rozum mu velil taktický ústup. Vzal tedy nohy na ramena a utíkal seč mu síly stačily. Za sebou nechával krvavou stopu, po níž ho vlk sledoval a během chvilky i dohnal.
Berhenger se ale nevzdával a běžel dál. Téměř u města se zastavil a ohlédl se. Uviděl vlkodlaka, jak hlasitě vyje. V jeho tónu zněl hlad a nenávist.
Berhenger neváhal a utekl do města. Potkal člověka jménem Horian Voren a celý příběh mu povykládal.
Berhenger - dřevorubec, začátečník v boji s mečem.