Manawydan.eu
O fontáně v podzemí, temných bytostech, drowech a sbírání květin
Po letech, kdy se lidé (i další rasy) pomalu vyrovnávali s Pohromou byli i tací, kteří začli přemýšlet, jak s jejími následky bojovat. Zjistili, že Bolest není jen stálá síla, ale že reaguje na jisté podněty snad s určitou dávkou "inteligence". V takových případech bývala často doprovázena zemětřesením, to když byl například v ohrožení některý z elementů, který bránil jejímu plnému celosvětovému propuknutí. Třeba když došlo ke znečištění Fontány, kvůli čemuž se stala do budoucna přísně střeženým místem. Při pátrání po receptu na lektvar proti Bolesti, jehož hlavním vynálezcem byl Shunnar, se zjistilo, že právě na tomto místě může schopný alchymista lektvar vyrábět. Tomu však celou dobu bránily nástrahy a četní mocní nepřátelé.
Valerie ale brzy odhalila, že krom zlých temných bojovníků Bolesti existují i jiné nadpřirozené bytosti, ty na straně dobra. Třeba tehdy, když se poprvé setkala s Karnch'zachem z jiného světa, který poskytl velmi cenné informace pro boj s Bolestí. Zjistila, že věci nejsou jen černé a bílé, třeba když se seznámila s možná trochu zlomyslným (ale ne zlým) měňavcem, který byl později i přes její a Mirovy pokusy o pomoc oběšen. Zjistila, že i ork může být přítel na život a na smrt a že ani drowové nejsou všichni stejní.
Možná právě díky velice omezenému prostoru a nedostatku dobrých řemeslníků se jí tak dařilo a dokázala za těch pár let nastřádat vcelku velké jmění. Její kontakty s ostatními rasami byly až na malá nedorozumění docela hladké, hlavně díky dřívějším obchodním kontaktům po celém světě nezasaženém Bolestí. Když se po letech od vypuknutí Pohromy opět objevila rasa drowů, měla už s orky pod vedením náčelníka Nazgela dobré vztahy, až na drobné a poměrně zřídkavé třenice. Objevení vchodu do Podtemna však řádně zamíchalo kartama, protože orkové i drowové jsou v jádru poměrně konfliktní povahy a rozhodně byste si je zrovna nevybrali za sousedy. Orkové byli ještě zvladatelní za daného poměru ras, spolu s drowy by však už představovali vážnější hrozbu. A skutečně - tyto dvě rasy spolu brzy začaly obchodovat a spolupracovat. Zatímco s drowy byli lidé hned od počátku ve válečném stavu, vztahy s orky rychle začaly chladnout. Nejen, že drowové podnikali pod pláštíkem noci výpravy na povrch, lidé pronikali na jejich území kvůli sběru květiny Tilaronpus Alinus, která byla potřebná na výrobu Shunnarova lektvaru. I mezi drowy však byly výjimky - třeba ten, který spolupracoval s mágy z Arcana na boji proti Bolesti a se kterým se jednou Valerie setkala.
Jednou se stalo, že v bojích padla tehdejší starostka do zajetí, když byla zmařená výprava bytostí povrchu rozprášena do okolí poblíž vchodu do Podtemna. Skutečnost, že je takového postavení, si chtěla raději nechat pro sebe a ostatně i veškeré věci, které by ji mohly spojovat s výkonem její funkce, před výpravou naštěstí schovala do městského skladu. Avšak brzy měl být její plán zmařen - byla odvlečena do samotného centra drowího města, aby byla mučena. Náhoda tomu chtěla, že zrovna v tu dobu se k tomu přichomýtl orkský náčelník Nazgel. Valerie dosud svou funkci ve vedení drowy nenáviděného Isharu neprozradila, ale Nazgel dobře věděl, koho drowové mají v rukách. Užuž se málem dal do řevu (jak to orkové mají ve zvyku), když tu si s Valerií vyměnil pohled. Něco se v náčelníkovi zlomilo a zmlkl, na dotaz drowů, jestli ženu zná, odpověděl záporně a dokonce ji pomohl vyváznout velmi lehce z toho vážného problému. Vzhledem k tomu, že se ork drbal na hlavě a neklidně přešlapoval, bylo jasné, že v něm probíhalo složité morální dilema a zmatení, ale nakonec zvolil dlouholeté přátelství s člověkem a Valerie tak po poměrně krátkém (a na drowy milosrdném) mučení byla propuštěna jako bezcenná vesničanka. Tutu laskavost Nazgelovi nikdy nezapomněla. Byl to jeden z důvodů, proč rasu orků nezatracovala a i v budoucnu, když už Nazgel dávno nebyl náčelníkem (a ona nebyla starostkou Isharu), s orky udržovala dobré vztahy.
Po letech, kdy se lidé (i další rasy) pomalu vyrovnávali s Pohromou byli i tací, kteří začli přemýšlet, jak s jejími následky bojovat. Zjistili, že Bolest není jen stálá síla, ale že reaguje na jisté podněty snad s určitou dávkou "inteligence". V takových případech bývala často doprovázena zemětřesením, to když byl například v ohrožení některý z elementů, který bránil jejímu plnému celosvětovému propuknutí. Třeba když došlo ke znečištění Fontány, kvůli čemuž se stala do budoucna přísně střeženým místem. Při pátrání po receptu na lektvar proti Bolesti, jehož hlavním vynálezcem byl Shunnar, se zjistilo, že právě na tomto místě může schopný alchymista lektvar vyrábět. Tomu však celou dobu bránily nástrahy a četní mocní nepřátelé.
Valerie ale brzy odhalila, že krom zlých temných bojovníků Bolesti existují i jiné nadpřirozené bytosti, ty na straně dobra. Třeba tehdy, když se poprvé setkala s Karnch'zachem z jiného světa, který poskytl velmi cenné informace pro boj s Bolestí. Zjistila, že věci nejsou jen černé a bílé, třeba když se seznámila s možná trochu zlomyslným (ale ne zlým) měňavcem, který byl později i přes její a Mirovy pokusy o pomoc oběšen. Zjistila, že i ork může být přítel na život a na smrt a že ani drowové nejsou všichni stejní.
Možná právě díky velice omezenému prostoru a nedostatku dobrých řemeslníků se jí tak dařilo a dokázala za těch pár let nastřádat vcelku velké jmění. Její kontakty s ostatními rasami byly až na malá nedorozumění docela hladké, hlavně díky dřívějším obchodním kontaktům po celém světě nezasaženém Bolestí. Když se po letech od vypuknutí Pohromy opět objevila rasa drowů, měla už s orky pod vedením náčelníka Nazgela dobré vztahy, až na drobné a poměrně zřídkavé třenice. Objevení vchodu do Podtemna však řádně zamíchalo kartama, protože orkové i drowové jsou v jádru poměrně konfliktní povahy a rozhodně byste si je zrovna nevybrali za sousedy. Orkové byli ještě zvladatelní za daného poměru ras, spolu s drowy by však už představovali vážnější hrozbu. A skutečně - tyto dvě rasy spolu brzy začaly obchodovat a spolupracovat. Zatímco s drowy byli lidé hned od počátku ve válečném stavu, vztahy s orky rychle začaly chladnout. Nejen, že drowové podnikali pod pláštíkem noci výpravy na povrch, lidé pronikali na jejich území kvůli sběru květiny Tilaronpus Alinus, která byla potřebná na výrobu Shunnarova lektvaru. I mezi drowy však byly výjimky - třeba ten, který spolupracoval s mágy z Arcana na boji proti Bolesti a se kterým se jednou Valerie setkala.
Jednou se stalo, že v bojích padla tehdejší starostka do zajetí, když byla zmařená výprava bytostí povrchu rozprášena do okolí poblíž vchodu do Podtemna. Skutečnost, že je takového postavení, si chtěla raději nechat pro sebe a ostatně i veškeré věci, které by ji mohly spojovat s výkonem její funkce, před výpravou naštěstí schovala do městského skladu. Avšak brzy měl být její plán zmařen - byla odvlečena do samotného centra drowího města, aby byla mučena. Náhoda tomu chtěla, že zrovna v tu dobu se k tomu přichomýtl orkský náčelník Nazgel. Valerie dosud svou funkci ve vedení drowy nenáviděného Isharu neprozradila, ale Nazgel dobře věděl, koho drowové mají v rukách. Užuž se málem dal do řevu (jak to orkové mají ve zvyku), když tu si s Valerií vyměnil pohled. Něco se v náčelníkovi zlomilo a zmlkl, na dotaz drowů, jestli ženu zná, odpověděl záporně a dokonce ji pomohl vyváznout velmi lehce z toho vážného problému. Vzhledem k tomu, že se ork drbal na hlavě a neklidně přešlapoval, bylo jasné, že v něm probíhalo složité morální dilema a zmatení, ale nakonec zvolil dlouholeté přátelství s člověkem a Valerie tak po poměrně krátkém (a na drowy milosrdném) mučení byla propuštěna jako bezcenná vesničanka. Tutu laskavost Nazgelovi nikdy nezapomněla. Byl to jeden z důvodů, proč rasu orků nezatracovala a i v budoucnu, když už Nazgel dávno nebyl náčelníkem (a ona nebyla starostkou Isharu), s orky udržovala dobré vztahy.
Valerie (Semper Fidelis) - kovářka, drátenice a slévačka, vévodkyně Cyprony