V Isharské hospodě u brány bylo dnešní večer rušno, tak jako vždycky.
Prodejné holky měly již vyhlédnuté movité zákazníky a pozorní kapsáři měli zamluvené měšce nepozorných hostů. Každý z nich už jen čekal na správný okamžik.
V sálu byl pořádný hluk a všichni museli překřikovat ostatní, aby vůbec něco slyšeli. Okna nestačila odvádět spoustu dýmu z tabáku.
V rohu seděli dva muži středního věku a popíjeli pivo z korbelů.
"Chade dneska jsem měl sakra den. Vracel jsem se z dolu nadřený jako mezek, celý zaprášený. Šel jsem se trochu opláchnout k fontáně ve městě a vyprat si špinavou košili. No co se mi nestalo, proti mě jel ork na koni. Kůň funěl jako kdyby vezl grizzlyho, div se mu nepodlomily nohy. Měl na sobě nějakou pořádnou zbroj a krvavě rudý plášť. V ruce měl obrovskou sekeru. Při něm běžel jiný ork v róbě. Ten na tom koni začal něco blekotat tím jejich stupidním jazykem směrem ke mě. Tak jsem mu řekl, že nerozumím - s tím že si půjdu po svých."
Na chvíli se odmlčel, aby se napil piva. Na knírku mu zůstala pěna, kterou si setřel hřbetem ruky.
"A co má jako být? To jsi ještě neviděl zelené kůže ve městě?" Vyhrkl Chad na svého společníka.
"Počkej, teď to přijde." Prsty si opatrně přejel levou tvář a lehce se přitom zašklebil.
"Z ničeho nic mi dal takovou ránu tou násadou od sekyry, že se mi zatmělo před očima. Roztrhl mi ret a dásně, až ze mě tekla krev. Ještě že mi nevyrazil zuby. Pravou ruku, kterou používám meč mám ještě ztuhlou a stejně byli dva. Nehledě na to, že bych proti nim neměl šanci. No jen co jsem se vzpamatoval jsem se klidil pryč."
Chad se zatvářil překvapeně, asi tak jako by Dara nabízela své služby bez poplatku.
"To si děláš srandu ne? To ti mám jako věřit?" Lehce posměšně zareagoval na svého dlouholetého přítele.
"To myslím smrtelně vážně. Myslel jsem si, že stráže poblíž zareagují ale dělali jako že nic nevidí. Poslední dobou co není slyšet o tom starostovi co se vozil jako páv na tom válečném oři ve zbroji to tady jde ke dnu. Samá korupce a anarchie. Nevíš kdo ti kdy vrazí kudlu do zad a pak tě ještě okradou samy stráže a hodí tě do žumpy. Je mi z toho na blití."
Odplivl si na podlahu lehce růžovou slinu, pivo mu nejspíš otevřelo nezhojené rány.
"Asi to bude k ničemu, ale někdo by s těma přerostlýma zelenýma hnusákama měl něco začít dělat, být po mém tak je zavřu do klecí a vystavoval bych je tak možná na jarmarku jako nějaké šavlozubé tygry. Tihle krvaví barbaři tady nemají co dělat. Jejich mozek je menší jak trpaslíkovo varle po ledové koupeli. Pořád ještě neumím psát, tak bych chtěl abys to sepsal ty."
...po dalším hovoru, který nebyl zřetelně slyšet...
"Piš, budu ti to diktovat."
Vážený správce města Isharu,
chci Vám oznámit, že jsem byl dnes u fontány napaden zelenou bestií - orkem na koni ve zbroji v rudém plášti. Bez jakéhokoli důvodu na mě začal pokřikovat v pro mě nesrozumitelném jazyce a pak mě praštil vší silou dřevěnou částí sekyry. Poblíž byl jeho komplic, který vše sledoval.
Hned potom co jsem popadl dech jsem se klidil z cesty. Tou sekyrou by mě bez přehánění klidně rozpůlil jedním úderem.
Kousek od místa, kde se vše odehrálo postávalo několik strážných v královských službách. S dlaní a tváří od krve jsem se vydal k nim. Podle všeho nic z toho neviděli nebo to vidět nechtěli. Zeptali se mě pouze jestli jsem občan města. Když jsem řekl že ne, tak ať si prý táhnu po svých.
Byl jsem zděšen situaci, která tady panuje.
Proto se obracím na Vás, jestli s tím můžete něco udělat. Situace ve městě je tragická a chování orků se nedá slušně popsat.
Možná dokonce toho na koni v rudém plášti budete znát, ale nejspíš jich je tady takových spousta.
Pokud budete chtít, dostavím se osobně. Možná celý útok viděl i někdo další, kdo by to potvrdil.
Můžete mi zanechat vzkaz v přístavní hospodě, kde jsem ubytovaný.
S úctou a pozdravem Dragomir.
Prodejné holky měly již vyhlédnuté movité zákazníky a pozorní kapsáři měli zamluvené měšce nepozorných hostů. Každý z nich už jen čekal na správný okamžik.
V sálu byl pořádný hluk a všichni museli překřikovat ostatní, aby vůbec něco slyšeli. Okna nestačila odvádět spoustu dýmu z tabáku.
V rohu seděli dva muži středního věku a popíjeli pivo z korbelů.
"Chade dneska jsem měl sakra den. Vracel jsem se z dolu nadřený jako mezek, celý zaprášený. Šel jsem se trochu opláchnout k fontáně ve městě a vyprat si špinavou košili. No co se mi nestalo, proti mě jel ork na koni. Kůň funěl jako kdyby vezl grizzlyho, div se mu nepodlomily nohy. Měl na sobě nějakou pořádnou zbroj a krvavě rudý plášť. V ruce měl obrovskou sekeru. Při něm běžel jiný ork v róbě. Ten na tom koni začal něco blekotat tím jejich stupidním jazykem směrem ke mě. Tak jsem mu řekl, že nerozumím - s tím že si půjdu po svých."
Na chvíli se odmlčel, aby se napil piva. Na knírku mu zůstala pěna, kterou si setřel hřbetem ruky.
"A co má jako být? To jsi ještě neviděl zelené kůže ve městě?" Vyhrkl Chad na svého společníka.
"Počkej, teď to přijde." Prsty si opatrně přejel levou tvář a lehce se přitom zašklebil.
"Z ničeho nic mi dal takovou ránu tou násadou od sekyry, že se mi zatmělo před očima. Roztrhl mi ret a dásně, až ze mě tekla krev. Ještě že mi nevyrazil zuby. Pravou ruku, kterou používám meč mám ještě ztuhlou a stejně byli dva. Nehledě na to, že bych proti nim neměl šanci. No jen co jsem se vzpamatoval jsem se klidil pryč."
Chad se zatvářil překvapeně, asi tak jako by Dara nabízela své služby bez poplatku.
"To si děláš srandu ne? To ti mám jako věřit?" Lehce posměšně zareagoval na svého dlouholetého přítele.
"To myslím smrtelně vážně. Myslel jsem si, že stráže poblíž zareagují ale dělali jako že nic nevidí. Poslední dobou co není slyšet o tom starostovi co se vozil jako páv na tom válečném oři ve zbroji to tady jde ke dnu. Samá korupce a anarchie. Nevíš kdo ti kdy vrazí kudlu do zad a pak tě ještě okradou samy stráže a hodí tě do žumpy. Je mi z toho na blití."
Odplivl si na podlahu lehce růžovou slinu, pivo mu nejspíš otevřelo nezhojené rány.
"Asi to bude k ničemu, ale někdo by s těma přerostlýma zelenýma hnusákama měl něco začít dělat, být po mém tak je zavřu do klecí a vystavoval bych je tak možná na jarmarku jako nějaké šavlozubé tygry. Tihle krvaví barbaři tady nemají co dělat. Jejich mozek je menší jak trpaslíkovo varle po ledové koupeli. Pořád ještě neumím psát, tak bych chtěl abys to sepsal ty."
...po dalším hovoru, který nebyl zřetelně slyšet...
"Piš, budu ti to diktovat."
Vážený správce města Isharu,
chci Vám oznámit, že jsem byl dnes u fontány napaden zelenou bestií - orkem na koni ve zbroji v rudém plášti. Bez jakéhokoli důvodu na mě začal pokřikovat v pro mě nesrozumitelném jazyce a pak mě praštil vší silou dřevěnou částí sekyry. Poblíž byl jeho komplic, který vše sledoval.
Hned potom co jsem popadl dech jsem se klidil z cesty. Tou sekyrou by mě bez přehánění klidně rozpůlil jedním úderem.
Kousek od místa, kde se vše odehrálo postávalo několik strážných v královských službách. S dlaní a tváří od krve jsem se vydal k nim. Podle všeho nic z toho neviděli nebo to vidět nechtěli. Zeptali se mě pouze jestli jsem občan města. Když jsem řekl že ne, tak ať si prý táhnu po svých.
Byl jsem zděšen situaci, která tady panuje.
Proto se obracím na Vás, jestli s tím můžete něco udělat. Situace ve městě je tragická a chování orků se nedá slušně popsat.
Možná dokonce toho na koni v rudém plášti budete znát, ale nejspíš jich je tady takových spousta.
Pokud budete chtít, dostavím se osobně. Možná celý útok viděl i někdo další, kdo by to potvrdil.
Můžete mi zanechat vzkaz v přístavní hospodě, kde jsem ubytovaný.
S úctou a pozdravem Dragomir.