Manawydan.eu
Celou noc jsem se neklidně převalovala ve své posteli a přemýšlela o dnešním setkání se svým starým přítelem Sorenem. To, co mi ukázal, bylo děsivé.
Se staženým hrdlem jsem rocházela Cypronou. Nebyla to Cyprona, jak ji znám. Tato Cyprona byla zničená. Všude krev, mrtvoly, trosky... Tohle byla budoucnost. Soren mne pomocí svého kouzla přenesl do této vize. Tohle se má stát, pokud neuspějeme. Uprostřed zničeného města jsem narazila na sochu. Byla velmi stará a poničená. Znázorňovala elfku, bojující po boku orka. Na piedestalu byl vytesaný nápis: "Aliance všech ras. Za náš svět a naši budoucnost."
S úzkostí jsem zírala na sochu, neschopna od výjevu odtrhnout oči, když v tom se z města ozvalo volání. Ten hlas jsem nepoznávala, ale volal mé jméno. Rozeběhla jsem se kupředu, hledajíc zdroj volání. Snažila jsem se volat zpět, ale nikoho jsem nenašla. Nedávala jsem pozor. Sešla jsem z cesty. Pode mnou se otevřela temná díra a já jsem se propadla. Padala jsem a padala. Nemohla jsem se nadechnout, nemohla jsem dělat nic. Nemohla jsem ani křičet. Byla jsem bezmocná.
S děsivým výkřikem sem se probrala na louce ve Vilhelmovicích a ztrhla si z krku Sorenův medailon, který mne přenesl do jeho vize.
"Calwen? Calwen, jsi v pořádku?" Při rozpoznání známého hlasu jsem se konečně trochu uklidnila. Kývla jsem na znamení souhlasu a se Sorenovou pomocí jsem se roztřeseně postavila na nohy.
"Co jsi viděla?" zeptal se Soren.
"Cyprona... ona byla... bylo to děsivé."
"Já jsem viděl něco podobného. Jen v Kareldu," přikývl Soren.
"Byla tam socha..." podívala jsem se na Sorena. Jeho chmurné ticho bylo víc, než výmluvné. "Takže to se stane, pokud neuspějeme?"
"Ano," Soren přisvědčil. "Proto si neúspěch nesmíme dovolit. Jsem připravený použít všechny prostředky, abych tomu zabránil. Dokonce i zakázanou magii."
"Zakázanou magii?" zmateně jsem se na něj podívala.
Soren poodešel několik kroků a vytáhl z váčku hrst síry. Tu začal rozmisťovat do trávy ve zvláštním obrazci. Zvědavě jsem jeho konání přihlížela. Po chvíli začal zaříkávat. Jeho slova nabírala na intenzitě a rychlosti. Ve chvíli, kdy vyřkl poslední slovo, síra se zažehla v oslňujícím záblesku plamene a v kruhu se zjevil fénix. Ohromeně jsem pozorovala bájného ptáka. Málem jsem si ani nevšimla, že Soren se vedle mne svezl na kolena.
"Sorene!" přispěchala jsem příteli na pomoc.
"To nic není," vydechl. "To kouzlo je jen dost náročné..." v tom okamžiku fénix zmizel. Soren se zklamaně podíval do míst, kde ještě před chvílí stál. "Mít alespoň pár pírek fénixe, vydržel bych mnohem déle. Byl by to neocenitelný pomocník."
"A... kolik by těch pírek bylo třeba?" zamyslela jsem se.
"Stačí jen jedno, nebo dvě," odvětil. "Ale je to nezbytná reagence pro posílení zaklínadla. Pírka fénixe není lehké získat."
Hlavou mi proběhl obraz svazku pírek fénixe, schovaných v mém nočním stolku. Koutky mi zacukaly v pobaveném úsměvu. "Myslím, že s tím ti mohu pomoci."
"Calwen?" Soren se na mě podíval s vážným výrazem ve tváři. "Už asi chápeš, že si nemůžeme dovolit selhat. Slib mi, že mi nebudeš bránit."
"Bránit?" zmateně jsem se na muže podívala. "A v čem?"
"Na to, abych uzavřel portál, musím obětovat svůj vlastní život."
Se staženým hrdlem jsem rocházela Cypronou. Nebyla to Cyprona, jak ji znám. Tato Cyprona byla zničená. Všude krev, mrtvoly, trosky... Tohle byla budoucnost. Soren mne pomocí svého kouzla přenesl do této vize. Tohle se má stát, pokud neuspějeme. Uprostřed zničeného města jsem narazila na sochu. Byla velmi stará a poničená. Znázorňovala elfku, bojující po boku orka. Na piedestalu byl vytesaný nápis: "Aliance všech ras. Za náš svět a naši budoucnost."
S úzkostí jsem zírala na sochu, neschopna od výjevu odtrhnout oči, když v tom se z města ozvalo volání. Ten hlas jsem nepoznávala, ale volal mé jméno. Rozeběhla jsem se kupředu, hledajíc zdroj volání. Snažila jsem se volat zpět, ale nikoho jsem nenašla. Nedávala jsem pozor. Sešla jsem z cesty. Pode mnou se otevřela temná díra a já jsem se propadla. Padala jsem a padala. Nemohla jsem se nadechnout, nemohla jsem dělat nic. Nemohla jsem ani křičet. Byla jsem bezmocná.
S děsivým výkřikem sem se probrala na louce ve Vilhelmovicích a ztrhla si z krku Sorenův medailon, který mne přenesl do jeho vize.
"Calwen? Calwen, jsi v pořádku?" Při rozpoznání známého hlasu jsem se konečně trochu uklidnila. Kývla jsem na znamení souhlasu a se Sorenovou pomocí jsem se roztřeseně postavila na nohy.
"Co jsi viděla?" zeptal se Soren.
"Cyprona... ona byla... bylo to děsivé."
"Já jsem viděl něco podobného. Jen v Kareldu," přikývl Soren.
"Byla tam socha..." podívala jsem se na Sorena. Jeho chmurné ticho bylo víc, než výmluvné. "Takže to se stane, pokud neuspějeme?"
"Ano," Soren přisvědčil. "Proto si neúspěch nesmíme dovolit. Jsem připravený použít všechny prostředky, abych tomu zabránil. Dokonce i zakázanou magii."
"Zakázanou magii?" zmateně jsem se na něj podívala.
Soren poodešel několik kroků a vytáhl z váčku hrst síry. Tu začal rozmisťovat do trávy ve zvláštním obrazci. Zvědavě jsem jeho konání přihlížela. Po chvíli začal zaříkávat. Jeho slova nabírala na intenzitě a rychlosti. Ve chvíli, kdy vyřkl poslední slovo, síra se zažehla v oslňujícím záblesku plamene a v kruhu se zjevil fénix. Ohromeně jsem pozorovala bájného ptáka. Málem jsem si ani nevšimla, že Soren se vedle mne svezl na kolena.
"Sorene!" přispěchala jsem příteli na pomoc.
"To nic není," vydechl. "To kouzlo je jen dost náročné..." v tom okamžiku fénix zmizel. Soren se zklamaně podíval do míst, kde ještě před chvílí stál. "Mít alespoň pár pírek fénixe, vydržel bych mnohem déle. Byl by to neocenitelný pomocník."
"A... kolik by těch pírek bylo třeba?" zamyslela jsem se.
"Stačí jen jedno, nebo dvě," odvětil. "Ale je to nezbytná reagence pro posílení zaklínadla. Pírka fénixe není lehké získat."
Hlavou mi proběhl obraz svazku pírek fénixe, schovaných v mém nočním stolku. Koutky mi zacukaly v pobaveném úsměvu. "Myslím, že s tím ti mohu pomoci."
"Calwen?" Soren se na mě podíval s vážným výrazem ve tváři. "Už asi chápeš, že si nemůžeme dovolit selhat. Slib mi, že mi nebudeš bránit."
"Bránit?" zmateně jsem se na muže podívala. "A v čem?"
"Na to, abych uzavřel portál, musím obětovat svůj vlastní život."