[RP] Novinky

[Nevrin]

Bylinkářka Garrova sestoupila do podzemí Pevnosti. V přeplněném prostoru opatrně překročila několik spících orků a u jedné ze stěn odhrnula kůži, která oddělovala pelech její matky a tří sester od ostatních. Naklonila se nad nejstarší ze sester, položila jí ruku na rameno a potichu jí oslovila, "Mandara! Potřebovat pomoct venku. A už napořád. Mladší sestra dál pomáhat mamá sama."

OOC: Další vendor, další příběh..

[Gheed]

U orků nastal hluk a řev. To dvě orčice se porvaly kvůli kusu oblečení, které vypadalo zachovalejší, než to, co většinou orčice nosí. Šigga a Nugulga se rvaly, mlátily, bouchaly, trhaly se za vlasy a kousaly. Po chvíli k nim přistoupil obří ork, každou zvedl za vlasy do jedné ruky a říká: "Bgho vy být za nubhosh samice! Když vy se neumět dohodnout, tak za trest makat spolu! Od teď spolu trhat stromáky agh chystat kužáky! Agh jak to nedokázat, tak přijit o gebuly !" Následně je obě silně mrštil proti zdi, kde se obě skácely k zemi.

OOC: Další vendor

[Gheed]

Kdesi v doupěti se sešli orkové a začli přemýšlet jak si postavit vlastní pec.


Jeden, co vypadal chytřeji dostal napád a hned se o něj podělil i s dalšímy orky.


Následně orkové dotáhli kupu kamenů a začli je na sebe skládat.


Ale pořád né a né to držet, pořád jim to padalo.


Až zase ten chytřeji vypadajici ork dostal nápad. Slepit ty kameny mokrou hlínou!Tak se orkové vypravili pro hlínu a po nějaké době
se vrátili s celými pytly.


Celí zašpinění hlinou, nešlo rozlišit orka od hlíny, se snažili splácat pec.


Nakonec se dočinili a slepili orkuhodnou pec ! Ještě celý týden po téhle události bylo možno spatřit podivně zašpiněné orky !

[Gheed]

Opět, kdesi v doupěti, mladá orčice začala stloukat koryto na vodu. Vše ji šlo do chvíle, než přišel nějaký ničemný mladý ork, který jí její práci začal kazit.


I přes všechny problémy, nakonec koryto stloukli a odtáhli k vodě, kde s velkýma obtížema naplnili a odtáhli zpátky.

[Gheed]

Den jako každý jiný. Bumhug se rozhodl vydat na průzkům k jeho orkským sokům. Na cestu se vydal naprosto sám, bez jakéhokoliv doprovodu
a to se mu velice vymstilo. Nějací lidští ozbrojenci, ho na půl cesty od "zkažených" orků obklíčili. Bumhug vedl nelítostný boj, ale
proti přesile neměl nejmenší šanci. S hlubokými ranami, padl k zemi do bezvědomí.


Bumhug měl štěstí a smůlu v jednom. Zrovna procházející Gobrug, pravděpodobně na hlídce, si všiml tlupy lidí bušících do bezvládného orčího těla a
ihned se vrhnul do boje. I když i on stál proti přesile, tak lidští ozborjenci již byli oslabeni a nakonec svůj boj prohráli.


Následně, jak utichl hluk boje a posledni výkřiky padlých, Gobrug přistoupil k bezvládnému orkovi, převalil ho a pohlédl na něj.


Po pronesení pár slov k nehybnému tělu, místo toho, aby jej na místě dorazil, si opřel Bumhuga o rameno a začal ho táhnout do pevnosti.




Když Gobrug dotáhl Bumhuga až do pevnosti, pohodil jej do kaluže krve před oltář a začal k bezvládnému tělu promlouvat. Vedl dlouhou řeč
od příchodů orků k Isharu.




Až po současnou situaci. Gobrug bez přestání pokračoval v řeči, i když Bumhug nehybně ležel v obří kaluži krve a nejevil známky života.


Hned potom začal vést řeč ve jménu Gruumshe.


V řeči nepřestával, v řeči která vracela Bumhuga k životu, v řeči naplněnou Gruumshovou silou.






Bezvládné tělo znovu ožilo, Bumhug se postavil a ohlédl se kolem sebe.




Poté spustil krátkou řeč.




Řeč které rozuměl jen ork.




Jak domluvil, prudce vyrazil z pevnosti a zmizel kdesi na severu.

[Nevrin]

Co ork hlídat tu cestu, nepřátelskej liďák se jen málo orkovi ukazovat. Zůstávat zalezlej v lese.

Teď ale Gobrug uvidět tlupa liďák, co ubíjet jednoho na zemi. Když liďák uviďet Gobruga, obrátit se proti němu. Gobrug, dobře připravenej pro boj, pobít každýho z nich co neutéct. A jen potom poznat, že liďák ubíjet orka. Jakýho? Bumhug! Gobrug prohlídnout tělo a uvidět ránu, kterou dokázat léčit, ale uvidět i ránu jakou jen osud přinášet. Takovou, co nosit smrt. Smrt, ze kterou nebejt zadná cesta zpátky. Gobrug uvidět znamení který tam pro Gobruga tak ležet. Gobrug odtáhnout Bumhug k Pevnost a položit ho tam, kde Gruumsh se měnit pro orka v místo.

Gobrug, tak jako Gruumsh, nedávat žádnýmu dary. Jen takovou dostat Bumhug pomoc, jakou sám sobě vybojovat. Bumhug ztrácet život v krvi, která vytejkat a spojit se v krev co bejt v Gruumshovo místo. V místo, kam přinášet ork od Gruumshova krev dřív tu svojí.

Tělo Bumhuga ukazovat očím orků kolem boj, kterej sám Bumhug bojovat. A Gobrug promlouvat k Bumhug a nic se nestarat, jestli uši slyšet.

Ta kamen.... *ukazal na obřadní kámen* Ta kamen bejt prvni misto, co ork v Ishar zabrat pro orka, kdyz prijit.

Tak začít. Jak roků přibejvat, být místo orka stokrát větší. Bejt to místo, kde ork první porazit Bolest. Na tom místě postavit Pevnost. Na tom místě bojovat proti každýmu, kdo přicházet a chtít brát co patřit orkovi. A v tom místě ork bojovat a růst.

*krátce zkontroloval Bumhuga, který se v tu chvíli dusil krví a vrátil se ke svému monologu*

A tady uvidět, kde přicházet síla orka. Mladej ork. Všude mladej ork. Desetkrát víc, než kolik prvně přijít k Ishar.

Mladej ork ale chodit, utirat sobě nos a starat se jen o málo víc, než co kde dokázat sežrat.

Gobrug i ork co přijít od Uruk Gpi vidět, jak Ishar ničit orka. Proto poslat mladýho orka na sever, kde nejlíp moct znova uslyšet Gruumsh.

A mladýmu orkovi dát úkol. Bojovat! Poznat Gruumsh! Vést orka, jak Gruumsh přikazovat! Ať žádný místo nezůstat bez vlády orka!

Gujek ukázat cesta a mladej ork bojovat a umírat. A ten co zůstat bejt silnější.

Bumhug bejt takovej ork! Tak proč se Bumhug válet a chrčet?! *Náhle zvýšil hlas*

Gobrug znát, že Bumhug slyšet Gruumsh. Znát i jeho slovo.

Slyšet Gruumsh?! Slyšet jak Gruumsh přikazovat?! Gruumsh přikazovat Bumhug bojovat! Pro sebe bojovat první! Pro orka co bejt Gruumshova Zbraň druhý!

Tak přikazovat Gruumsh a slovo vycházet z úst Gobruga!

*Gobrug si sundal plášť a pohodil ho do kaluže krve*

Bumhug znát Gruumsh! Gruumsh nerozdávat dary!

*Stará krev kolem pláště změnila barvu na barvu čerstvé krve a začala vzlínat do pláště*

Bumhug pak začít vykřikovat slova. Těma co rozumět říkat "ug muset žit ! ug všechno vědět. agh ash clomp uuk nubhosh !" a další. Potom Bumhug vyrazit z Pevnost a žádnej z orků mu nebránit. S sebou odnášet rudá plášť. A Gobrug vědět že říct všechno.

[Gheed]

Burgor byl zorvna na stopě, když ho vyrušili dva velmi hluční orkové.


Orkové, údajní lovci, kteří si troufali zkušenému Burgorovi tvrdit, že v okolí není nic, co by se dalo lovit.


Burgor se jim pokusil ukázat stopy jelena, ale mladí lovci byli zřéjmě slepí.


Burgorovi již začla docházet trpělivost.


Nervózní Burgor začal prstem ukazovat, kde ta stopa vede.


Po nějaké chvíli to vypadalo, že se mladí lovci začínají učit.


Když pokračoval dál po stopě, po nějaké chvíli narazili na zkrvavené místo se zbytky onoho jelena.


Jakmile si lépe prohlídl místo, hned mu bylo jasné co se stalo. Smečka vlků toho jelana ulovila a sežrala.


Kousek dál objevili smečku vlků, načež jednoho vlka se jim podařilo ulovit. Zkušený Burgor ukázal mladým lovcům, jak poznají, že to byli právě tihle vlci.


Když zjistili, co se stalo, tak vedli krátký rozhovor. Během rozhovoru Burgor mladým lovcům nabídl, že by mohl byt nápomocen, kdyby s něčím potřebovali pomoct a hned jim řekl, co všechno ovládá a v čem se vyzná.


Také jim řekl, že už je starý na dlouhé lovecké výpravy a že se teď bude zdržovat v pevnosti Galu'Gund.


Následně se rozloučili a Burgor se vydal směrem k pevnosti.

Odměna: Učitel v pevnosti Galu´gund

[Gheed]

Bumhug vyšel na hradbu pevnosti Galu'Gund a rozhledl se. V dáli jihozápadně od pevnosti spatřil sloup kouře, který se pomalu snášel na celé přihlehlé okolí. Po krátkém pozorování sešel z hradby, popadl svou oblíbenou sekeru, přivolal svého medvědiho přítele a vyrazil na průzkum. Po delší chůzi lesem začal cítit zápach spáleneho dřeva. Když pokračoval dál, onen zápach byl čím dál tím silnější, až byl kouř všude kolem. Spolu se svým medvědem pokračoval dál. Najednou uslyšel hluk, hluk znějící jako skřetí řev. Pomalu se blížil směrem k onomu hluku. Nyní musel lehce stoupat skrz velmi huste křoví, naštěstí hluk byl tak silny, že nešlo slyšet praskání křoví, skrz které se dral. Když se doplížil až na pahorek, spatřil něco překvapivého. Směrem na severozápad, spatříl ohromné tlupy skřetů pohybujících se kolem obřích ohňů. Kdo ví jestli se zde jen usídlili nebo jsou na pochodu. Na pochodu jehož trasa by vedla buď kolem pevnosti Galu'Gund nebo přímo podel hor na lidské území. Bumhug se v rychlosti začal vracet do pevnosti, kde všem přikázal, ať se připraví na možný boj. Kdo ví, co ta ohromna tlupa skřetu zamýšlí.

[Gheed]

Bumhug dorazil do doupěte, že zkontroluje, jak jdou ony honosné orčí obchody. Každý přece ví, že orkové jsou nejschopnějši a nejsilnější rasou, takže obchod by pro ně neměl být žádný problém! Následně sešel po schodech dolů a rozhlíží se kam by uvázal koně. Když nenašel žádny vhodný kůl, tak nevlídně zavrčel a došel si pro pár orčic. "Lat agh lat.. tadyk agh tadyk agh tadyk agh tadyk zatlouct pořádna dřevucha. Gom ug přiště šguh, tak to muset gbol!" Poté šel zkontrolovat, jak jdou obchody a když potěžkal pytel zlaťáků, který mu orčice předaly, blaženě zamručel a zase se vydal pryč. Samozřejmě po cestě ven nezapomněl zkontrolovat, zda ty dvě ořčice už dělají, co jim přikázal.

[Gheed]

Do doupěte přišla další mladá orčice, která zde byla poslána od orkské pevnosti ležíci u Isharu. Když vstoupila, jedna starší orčice ji spražila pohledem. Mladá orčice jen krátce odvětila. "Uruk z pevnost bgho ležet u ishar mě sem posilat, že pry tu gbol mak pro ug." Stará orčice vstala z kamenného sedátka, chytla ji za ruku a odtáhla ji ke stolu, na kterém leželo plno kořínků a rostlin. "Tadyk si sednout agh přebrat to. Jak nějaka přijit, že něco z toho chtit, tak za každa chtit kulaťáky." Načež ji chvíli vysvětlovala kolik peněz má za co chtít. "Ták už vědět, tak to nezapomenout!" Mladá orčice mlčky přikývla a hned se pustila do práce.

OOC: Další vendor

[Gheed]

Před pevností Galu'Gund se objevil ork Bugak tlačící podivný sud. Před branou ho zastavil Gobrug. "Bgho ty to tlačit?" Bugak se zazubil. "Ug chytráá, ug moc chytrááá, ug mak gaash gund. Gaash gund bgho mak buuch agh mak gruga bagronk." Gobrug se na něj udiveně podíval. "Agh gbol si jistá, že vědět bgho mak? Nubclomp nás to?" Bugak sebejistě odvětil. "Nuuub.. ug vědět, ug znáát, ug chytráá.. ug ukááázat!" Poté se oba odebrali do již z části odkopané jeskyně. Tam do hlupokého výmolu ve skále umístili bugakovu podivnou bombu.
Následně Bugak obložil bombu kupou síry a vytvořil malou cestičku ze síry směřující od bomby. Jak byl již dost daleko, tak cestičku zapálil a koukal, co se bude dít. Gobrug celý zděšený množstvím kouře, který stoupál od vzplávající kupy síry se raději vzdálil. Najendou se ozvala obrovská rána, vzduchem začly lítat plameny a celá hora se otřásla.



Následně Bugak prosnesl velkolepou řeč a oba dva začli zděšeně prchat. Všude kolem začly lítat kameny.



Celí zaprášení vyběhli před jeskni a Gobrug hned spustil. "Lat nubhosh pitomá!" Poté následovalo pár slov, kterým ani Bugak nerozuměl. Jen nehybně stál a poslouchal Gobrugovo lamentování. Když otřesy ustály a prach klesl, Gobrug se zvráštěným čelem přísně ukázal na jeskyni. "Šguh se tam podívat!" Bugak opatrně vešel do jeskyně. Tupě zamručel a naprosto němý s otevřenou hubou sledoval spoušť, kterou způsobil.



Jakmile zjistil, že skálu doslova rozemlel, tak celý šťástný běžel za Gobrugem, aby mu mohl říct, jak to byl dobrý nápad.

[Gheed]

Bumhug seděl u ohně s mocným válečníkem Prasaadem a honosně se ládoval pečeným prasetem. V tom k nim přistoul jakýsi elf, elf o kterém už Bumhugovi říkal nejvyšší šaman Gobrug. Onen elf Ismian, který by se rád spojil s orky. Bumhug se již ze zvyklosti natahoval po sekeře, když najednou před něj elf položil a otevřel truhlu plnou třpytivých drahokamů. Najednou Bumhuga sekera přestala úplně zajímat a chvíli svou veškerou pozornost upřel na drahokamy. Po chvíli pozorování a mručení, začal věnovat pozor elfovi. Poté nastal velmi přímočarý rozhovor, během něhož dokázali projít a ujasnit si velmi mnoho ohledně věci budoucích.

Když se rozešli, Bumhug nechal roznést zprávu.

Odteď žadna uruk nesmět napadat ušák, bgho patřit ke kmen kuprndum. Poznat je podle jejich divná zelená brňouš agh plašť. Taky platit, že když ušák urážet uruk, tak to šguh blah načelnik. Pokud ale odteď nějaka uruk napadnout ušák bgho patřit ke kuprndum jen tak, načelnik pak tomu uruk bgho neposlouchat rozvalit gebulu.

[luckman]

O včerejší chladné noci se Grogmar vydal pobít krvelačné vlky do Vlčí šachty. Přivázal koně ke sloupu a sebevědomě vkročil do šachty. Po několika krocích zahlédl spálené těla vlků, jak leží bezmocně na zemi. Pevně sevřel sekeru a vydal se dál. Za rohem se objevil stín postavy, který pomalu kráčel dál šachtou. Grogmar s bojácným křikem se vrhnul za roh tunelu a najednou ho zasáhl výboj energie, který Grogmara v křečích svrhnul na kolena. Během okamžiku se zjevila zahalená bytost s šedou kůži. Šáhla za svůj plášť pro dýku a přiložila ji Grogmaru ke krku a chystala se ho podříznout. Najednou během mžiku se objevil statný náčelník Bumhug a pouhou jednou ránou šedokožce omráčil. Chvíli prohlíželi omráčenou postavu, načež šedokožence spoutali a odnesli do Orčí pevnosti za mříže vězení, kde ho mučili. Zuřivě mu řezali končetiny a s radostně pokřivenými tvářemi do něj kopali. Nakonec Grogmar uchopil svou sekeru a jedním švihem mu usekl hlavu, kterou spolu s končetiny vystavili ve vězení. Zbytky těla, torso bez končetin a hlavy hodili přes hradby.

[Gheed]

Byt dnucha tak jako ta bgho byt dnucha předtim, když k uruk přijit liďák co mluvit o misto u ušak, kde byt pořadna chlast a že pry ta chlast porazit i ta nejmocnější. Tak my se teda jit k podivat k ušak na ta chlast, když my teda byt za dobře. Když my tam přijit, tak ušak z nas tak akorat dělat pitoma a dělat že o ničem nevědět až pak se ukazat ta nejvyšší ušák a řikat, že nějaka Linda co ta chlast mit byt pryč. No tak teda my odejit, vzit si zbraňuchý a ták a vyrazit na lov bez chlasťuchy. Jak my přichazet k hnizdo, tam co velká slepica byt, my uvidět tam samicu, co zrzavou gebulu mit, jak lovit ta velka slepica. My se teda u ni zastavit a ptat se kdo ona byt. Vona řikat, že byt Linda, ta samica co pry mit chlast. Tak my se ptat na chlast a vona řikat, že pry nas odvýst tam co ho mit a že pry nam dat. My teda zas přijit k ušakum a vlýst dovnitř. Tam ona nas výst přes celá ta misto až do nějaka prťava chajda, která vypadat slabě jak ušák. Vona pak ukazat na takova divna dřevěna, že ať si sednout. My si sednout a čumět co se dit. Vona začit hazet sama masucha a plno džbanucha s chlast na stolucha. No my se teda začit cpat a chlastat a chlastat a chlastat a chlastat až se nam začit motat gebuly a tááák. My výst při tom řeč o ta nejduležitějši věcucha co moct byt. Pak na chviláč vstanout, zajit k jina ta slaba chajda a vyspustit tam voduchu a vratit se. Pak chlastat dal a chlastat a chlastat a výst duležita řeč, kterou si už teď nepamatovat. Pak se dít divna věcucha co si ja moc nepamatovat. Chviláč si pamatovat jak se ušak divně šklebit, chviláč jak ja na něj řvat jak kdyby mit něco s gebula. Pak si to ale všecko pamatovat moc dobře. Pamatovat si jak ušak uruk napadnout, jak je uražet, že byt slaba a to si uruk nenechat libit ! My je teda vzit sekerucha po gebula, ale voni zalýst za hradbucha a jak slepica tam sedět a jenom dělat mojo. Ja teda vymyslet, že to byt zbytečna čekat až vylýst a rozkazat, že jit zpatky tam co byt uruk. Tak my teda jit a jak jit zpatky tak se zas vratit do gebuly ta divna jak se pak motat a ta samica Linda se nějak ztratit. Tak my uruk dojit už pak sami. Jak my dojit tak rozhlasit, že ušak zradit a že už jim nemoct zase věřit. Že už zase žadna pachtovani nebyt.

[Nevrin]

Ze strany liďáka od Ishar a Cyprona, po cestě z jihu, přicházet k Pevnost orka orčice. Stráž, co hlídat v tom místě uvidět, jak orčice jen těžko pokládat jednu nohu před druhou. Stráž přijít blíž a uvidět mnohá zranění co orčice sobě přinést. Bejt to Garrova, co v ten den už dřív odejít, aby přinést kytka pro svůj lektvar.
Ork hned vyslechnout, kterej tak zmlátit orčici, a Garrova povědět. Povědět, jak liďák zbojnej přijít a odvážit se přijít i k cesta co ork před všema nechat vědět, že chránit. A tam nejdřív zbraní vynutit všechen kulaťák, co Garrova nést, a pak zmlátit a vést urážlivou řeč i proti všemu orkovi.

Třikrát se tak liďák provinit proti orkovi. Když zmlátit toho, komu patřit ochrana orka v tom místě. Když sebrat orkovi, co jen jemu patřit. A když slovem urážet orka.

Za to liďákovi patřit trest. Zvědové orků najít místo liďáka a ork se začít shromažďovat pro boj.

[Bejcek]

Ug dnes koupit nová blíštá zbroj, každá liďák buub a elgruš utikat jak vidět. Hruga uruk chtít každá žlogla. Clomp, makhošg, čachřo,throgu ug udělat všem co potkat Ug gopuk Waagh !



  brnění.jpg (Velikost: 46,74 KB / Stažení: 267)

[Bejcek]

Jako myška jsem dnes byla svědkem jak mladý, zlý a o co méně chytrý o to více silný Ork jménem Gaurus vyplenil v ten okamžik bezbrané království bezhlavců a neušetřil nikoho z mého rodu. Už jsem o něm slyšela, ale nikdy nebyl tak silný a krvelačný. Možná to dělá jeho nová zbraň. Rozhodně nedoporučuji se sním dát do řeči. Viděla jsem mnoho orků a vím o čem mluvím. Utekla jsem jako jediná ! Ted se schovávám s magickým, zlatým prstenem co jsem zachránila, aby se nedostal do špatných rukou.

[Gheed]

Od doby co byly Bumhugovi hlášeny přepadení bandity se pravidelně vydával na hlídku po nejpoužívanější cestě mezi isharskou Pevností, Doupětem a Galu Gundem. Cesta byla klidná a hlídky na každém místě tvrdily, že už celé 4 dny neuviděly jediného člověka. Již byla pozdní noc, Bumhug nebyl ani hodinu cesty od isharské pevnosti, když se před ním vynořil celý tucet lidí. "A hele zas nějaký smrdlavý ork a tenhle vypadá, že by mohl mít i něco jinýho než ten hnusný prasečí rypák" načež se začli hlasitě smát a pomalu se chystat k útoku. Jenže jejich hlasitý smích přehlušil strašlivý řev rozzuřeného Bumhuga do nepříčetnosti. S nesmírnou hbitostí se k nim přihnal a vší orkskou silou začal drzé lidi doslova porcovat svou sekerou. Banditi byli tak zaskočeni, že se ani nestačili krýt nebo uhýbat, kusy jejich těl lítaly vzduchem a řev těch, kteří měli smůlu a jejich těla zůstala ležet bez končetin řvali až do omdlení.
Během chvíle bylo dílo dokonáno. Bumhug celý od krve stál u těch naporcovaných těl, připraven setnou vše, co by se snad ještě chtělo pohnout.



Když se nějakou chvíli nic nehýbalo, povolilo v něm napětí, uvolnil pevné sevření sve sekery a vydal se dál po cestě jako by se nic nestalo. Jen jeho tělo potřístěné krví od hlavy až k patě prozrazovalo čím asi prošel.

[Bejcek]

Byl počátek podzimního večera, když oblohou zableskl poslední paprsek. Dva z řad orků šli směrem k Isharu, když cestou potkali nezvyklou smíšenou skupinku Lidí, elfu a gnomů. Netrvalo dlouho a skupinky si začaly vyměňovat názory. Zanedlouho dorazili další mladí orkové a další z řad lidí. Když v tom na obloze nápis jak od boha *Žere popcorn*.

Po výměně vět, když byl mocný Bughug uražen, začal zuřit, v tom okamžiku se na něj vrhla smíšená skupinka dobrodruhů. Mladí orkové se rozutekli a tak se stalo, že byl mocný náčelník orků zabit. Gruumsh však jeho duši ještě něchtěl a poslat ho zpět, aby ze sebe stvořil legendu a z orků nejmocnější rasu na Manawydanu.


A protože historii jen pramálo píší poražení asi z důvodu, že to nemusí být úplná pravda.

[Gheed]

Byla temná noc, měsíc byl schovaný za hustými mraky, když se opět Bumhug rozhodl obhlídnout okolí tábora. Hbitě procházel mezi stromy bez menšího zavadění o strom. Najednou mezi stromy spatřil světlo a vlčí štěkot. Rychle přidal do kroku a namířil si to k onu místu. Ve chvíli kdy tam dorazil, spatřil smečku vlků sápajícíh se po elfovi s koňmi. Bumhug se udiveně zašklebil, sevřel sekeru a obrovskými kroky doběhl až k vlkům, kde je pár ranami srazil. Nastalo ticho, které narušil až Bumhug hlasitým "Táák bgho se tu ušák poflakovat na uruk uzk! " Bumhug se už těšil, že si pověsí další elfí hlavu na hradby, když elf začal mluvit pro Bumhuga naprosto srozumitelně, bez jediné známky urážení a s respektem. Bumhugovi najednou spadl radostný úšklebek, neb jeho zvyky mu nedovolovaly ztrestat někoho, kdo se nijak neprovinil. Nevrle ho pozval do orčí pevnosti, kde s nim vedl delší rozhovor. Ukazalo se, že se jmenuje Mëlon a je kovář. Bumhug tedy na nic nečekal a rychle ho odvedl ke skrýtemu vězení pod pevnosti a ukázal na zničený zámek. Mëlon bez jediného slova vytáhl z batohu nový mohutný zámek, Bumhug se až podivoval kde ho tam měl schovaný a velmi rychle ho vyměnil. Bumhugovi se opět oběvil na tváři úšklebek připomínající úsměv, když mu Mëlon podával několik klíčů. Následně opět vylezli ze sklepení a opět usedli kolem ohně. Když domluvili, Bumhug nechal roznést zprávu mezi orky.

"Od teď bejt mezi uruk vitana ušák bgho se jmenovat melon bgho umět kováčovat, moct prochazet mezi uruk agh moct taky měnit věcuchy. Melon bejt teď přítel uruk, jestli ho někdo zmlatit, tak přijit o gebula!"