[RP] Novinky ze světa lidí a hobitů

[Grimmagor]

Dopis dodaný na radnici:
Vážení správci města, po dlouhé chorobě jsem se vrátil do Isharu. Stále ne zcela zdráv a nemaje prostředků, chtěl bych uplatnit během plánovaného jarmarku to málo co mi zbylo. Chtěl bych předvést své umění s nožem. Chtěl bych tedy oznámit, že bych se chtěl utkávat za dohledu třetí osoby za Isharskými hradbami pro pobavení a změření sil občanů a pocestných. Vědom si své rozporuplné pověsti v kraji Isharském, přišlo mi na místě něco takového oznámit předem.
Kozlík

[Valerie]

Vážený pane Kozlíku,
vítejte zpět ve městě! Doufám, že váš zdravotní stav se bude již jen zlepšovat.
Vaše přání bereme na vědomí a přejeme hodně úspěchů. Pamatujte však také na bezpečnost a zásadu klání, kdy se boje vedou jen do okamžiku, kdy protivník není nadále schopen boje. Taktéž budete muset vyhledat místo, které není na dohled strážných. S tolika novými rekruty nejsem schopna zaručit jejich pochopení pro toto klání..

S pozdravem a přáním příjemně prožitého jarmarku
Valerie

[Talon]

1. představení
kde- v Posluchárně
kdy- 15 Toru ve 2 hodiny ( 15. července v 20:00)
co-přednáška básní

[Erik]

Procházel jsem Ishar. Město bylo zubožené, ale dalo se sem tam najít nějakého veselého bárda co vám řekl příběh. V krčme mě jeden chytil za rukáv a přímo mě prosil, aby mi mohl říci nějaký příběh. Má štěstí... Dlouhý večer si dnes vcelku nechám rád zkrátit:


Život strážců hranic bývá velmi nebezpečný. Kdejaký zloděj, kdejaký pašerák si brousili své nože, aby je v pravý okamžik mohli použít. Avšak tyto stráže dodnes zůstaly neporažené, ale na každého jednou přijde. Stráže už roky strážily vchod do města Tzir'Ullar. Město zahalené temnotou od svého vzniku. Přestože jeho obyvatelé se přizpůsobili, tak tmu stále provází strach. Možná tomu bylo i toho dne ...

Náhle se však z tmy začaly ozývat divné zvuky. Šepot, a ne jen jedné osoby, ale hned několika. To nebyla řeč živých bytostí. Určitě to byla řeč nějakých pekelných potvor. Náhle ze tmy vyšlehl blesk a první stráž spadla na zem. Démon si podmanil asi první duši. Určitě jistě pane ...

Ostatní to brali jako varování a připravili se na boj, ale to se najednou proti nim ukázala spuchlá tvář ghula a než další stráž stihla napnout tětivu, tak musela zápasit s těžkou horou hnijícího masa. Černí pavouci však nelenili a nemrtvého netvora rozsápali na kusy, ale najednou se na ně oba snesl jedovatý kyselý mrak a oba jich spálil ... Slepý a těžce zraněný se ještě chvílu snažili bojovat proti dalším potvorám, které chrlila tma, ale byli bez šance.

Poslední stráž se však rozhodla zachránit si život a unikala tunely pryč. Z ponuré jeskyně se ozývalo hučení divoké zvěře a sem tam šepot ... Temná postava s lukem se ukrývala a jen číhá co se tam děje. Nic jen tma ji dělila od jisté smrti. Potom ... jakoby se příroda obrátila proti nim, divoká zvěř v krvelačném útoku rozsápala její tělo. Možná někomu její oběť bude stát za truchlení.

[Valerie]

Vcera se konecne stalo to, na co jsem dlouho cekala. Mlady farmar, pan Altair Motyka, nabidl svou pomoc mestu. Rozhodla jsem se, ze mu na zkousku zadam jednoduchy ukol a pokud se osvedci, tak bude prijat do sluzby. Alespon to usetri spoustu casu, ktereho se nedostava. Protoze ukol splnil ve velmi kratkem case, byla mu okamzite vyplacena jednorazova odmena. Napriste se budu tesit na dalsi spolupraci, ktera bude taktez velmi dobre placena z mestske pokladny. A kdo vi.. jednou mozna se tento muz propracuje jeste o neco vyse. V soucasne situaci jsou moznosti temer neomezene a zalezi jen na aktivite daneho jedince. Kazdopadne ted zas chvili nikoho na dlouhodobejsi spolupraci shanet nemusim. Ostatne nektere ukoly povazuji za verejne tajemstvi a budou taktez nalezite ohodnoceny. Proto, pokud se nekdo z vas obcanu a obyvatel ucastnil odrazeni utoku podzemcu u severniho valu pred necelym ctyrdnem, muzete se u me zastavit pro drobnou odmenu.

[Eldarin]

Mezi dopisi pro vedení města leži ušmudlaný dopis

" Žádám vedení města o okamžité podmanění stráží. Stráže se vymikají kontrole, nedodržují vyhlášky města a uvěznují za všemožné vymyšlené obvinění. Byl jsem uvězněn za "povalečství", ikdyž kousek odemně ležel další dobrodruh odpočivajec na podložce - ten však nebyl uvězněn. Pokud to ve vyhláškách je tak se velmi omlouvám ale žádám potrestání strážného Martina, nemá o této vyhlášce ani ZDÁNÍ *naškrábáno se vztekem* !!!! "

Se vší úctou obyvatel města Alyn

[Erik]

Vážený pane Alyne,
stráže jsou plně pod kontrolou a udržují pořádek ve městě. Jen pro upřesnění městu se zodpovídá armada. Stráž města patří stejně jako město Králi a spadají tedy prvně pod královské jednotky až po té pod město. Nemluvě potom o královské gardě a Rytířích kteří slouží jen Králi.Pokud se vám zdá normální spát uprostřed ulice, tak nám ne. To že jste byli zadrženi jen dva bylo zapričněno tím, že třetí z vás stihl utéci. Pokud mate hluboko do kapse zkuste hostinec U tříprstého Clarna v chudinské čtvrti.

S úctou Ctibor, starší seržant a nejvýše postavený člen stráže

[Eldarin]

"Vážený veliteli stráží,
Tímto tedy žádám o doučení strážného Martina. Řekl mi nespávné informace a to jsem tyto informace od něj vyžadoval, trest ale přijímám, už se to nestane."

Alyn

[Stig]

Vážený pane Alyne,

bohužel výčet zákonů nemůže být nikdy zcela úplný, natož aby jej zvládla pojmout mysl jedné osoby. Povalečství a nocování na ulici je zmíněno v odstavci 357 Zákoníku měst koruny isharské, upravené vydání z roku 279. Do 1. Toru, kdy zákon nabyl účinnosti, se uplatňoval odstavec 126 Zákonů a vyhlášek města Ishar. Tento odstavec pokrýval veškeré výslovně nezmíněné prohřesky proti pořádku, přičemž podmínkou pro potrestání viníka bylo předchozí upozornění na nesprávnost daného jednání. Úpravou je tedy možné tento konkrétní prohřešek trestat i bez předchozího upozornění.
Jistě už chápete, že znalost všech zákonů a nařízení, kterým občané a obyvatelé podléhaji, je pro běžného občana, který má pouze povšechné znalosti, zcela vyloučena. Ani my, kteří studujeme zákony několik desetiletí, nejsme schopni v mysli uchovat všechny vyhlášky. Proto je obecně doporučována takzvaná zásada "selského rozumu", která praví: spánek; nahotu; pelešení provozovati skrytě před očima cizích, na místech neveřejných nebo k tomu přímo určených (noclehárny a hostince; soukromé podniky a převlékárny krejčovské; bordely a domy veřejné).

S úctou,
Správce Knih Adalbertus, t.č. rádce paní Valerie ve věcech práva

[Eldarin]

Na malém papírku je rychle napsán vzkaz:
" Pane Adalbertusi, prosím o vystavení knihy vyhlášek a zákonů Isharu v plném znění,na nějaké veřejné místo aby každý občan mohl přistoupit a přečíst co si může dovolit a co je ve městě zakázáno *rychle podepsán* Alyn "

[Valerie]

Vážení obyvatelé města!

Dne 20. Toru 281. roku v půl třetí bude možno podat si na radnici žádost o zapsání mezi občany města. Případní zájemci, nastudujte si, prosím příslušné vyhlášky a zákony města. Bez jejich znalosti není možno být plnohodnotným občanem. Tyto vyhlášky vám zároveň odpoví na otázky, za jakých podmínek je možno se občanem státi, co je třeba k žádosti donést, jaká práva a povinnosti mají občané. Na místě nebudu zodpovídat žádné dotazy, které budou vypovídat o neznalosti daných vyhlášek.

Podepsána
Valerie

---

(Dnes 20.10. od 20:30.)

[Beddy]

Bezesná noc Terezy Černovírové

...setkání na radnici mělo hojnou účast. Snad až příliš hojnou. Není divu, Bolest je věc, která trápí každého. Jedni by se rovnou vrhli na démona, jiní si myslí, že se musíme důkladně přichystat, nikdo však neví, co nás v jeho doupěti čeká. Bojím se, že spíš než naše spása, to bude náš konec. Bojovníků máme hodně, ale co je nám to platný bez muže, kterej by je vedl? Vždyť nikdo neposlouchá nikoho. Každej mele svou. Nemělo smysl je vůbec svolávat. Ale nejvíc je to asi moje chyba. Neměla jsem je poslouchat taky. Měla jsem jsem říct, ty uděláš tohle ty tohle.... Ale já přeci nejsem žádný velitel, cožpak by mě poslechli? Ale kde vezmu velitele? A i tak? Bude nám to stačit?
Gerg věří, že to zvládneme. Nazgel taky, ale co čekat od orčího válečníka. Ostatní tomu asi věří taky, nakonec co jim zbývá. Nebo prostě věří mě? A proč tomu nevěřím já? A čemu mám věřit? Že banda orků s pěnou u huby a trpaslíkem v čele příjde k démonovi a prostě ho zapíchne? Ne, takhle to přeci nepujde. To musí přeci vědět. Komu mám věřit já? Já ze všeho nejvíc potřebuju někoho, kdo mi dá pocit, že to neskončí špatně...

[Mir]

Dopis Tereze Černovírovej...

Zdravím vás drahá pani.

Je to už dlhšia doba čo sa v Ishare objavila bytosť velmi podobna Tsirstichovym bojovnikom a dala nam informacie. Nemyslim si ze priamo za branou bude cakat Tsirstich. Bolest nema len jeden zdroj.

Zvlasne vsak je ze do sveta takto silno zasahuju demonicke sily, zatial čo sily bohov ostavaju vačšinou nemé. Moja moc je momentalne sputana inymi zalezitostami a nemozem vam pomoct priamo. Obratte sa vsak na bohov tohoto sveta a mozno najdete odpoved na dalsie otazky.

Ostava mi len zahadou ako mohli demoni tohoto sveta ziskat nad fyzickou castou tolko moci, mozno ludom tu uz ostava tak malo viery v cokolvek. To je otazka ktora ma zo vsektych trapi najviac.

A mimochodom... Co sa stalo s tym ohnivakom po nasom poslednom stretnuti?

[Ragiowan]

Dopis pro mistra Mira

Vážený mistře, po vašem odchoudu mě napadla jedna myšlenka. Mrzímě že jsem ji nemohl svámi realizovat.
Napadlo mě, že se snad nikdo nepokusil na ohnivého elementála promluvit. A zjistit co vlastně od nás chce. Tak jsem se o to pokusil. Reagoval pochvilce. Promluvil. Ikdyž tak nějak divně, kostrbatě. Nepamatuji si to doslova. Ale jeho slova byla asi takováto:
"Nikomu nesložím. Démon sídlí v hoře kde kámen a oheň jedno jsou. Máte málo času. Démon se na vás připravuje. Máte šanci ho porazit pokud nenabere plnou sílu."
Stručně jsem myslím vystihl jeho slova. Po tomto prohlášení odešel.
Zachvíli se vrátil. A pronels ještě jedno prohlášení. Ale to bych s vámi mistře raději probral osobně v Arcanu.

S úctou Ragiowan

[Beddy]

Otevřený dopis všem účastníkům výpravy za démonem (odeslaný každému účastníkovi a vylepený taktéž na vývěsce):

Vážení,

ze všeho nejdřív bych ráda z celýho srdce poděkovala všem, kdož jakoukoli, byť sebemenší měrou, pomohli porazit démona. Zároveň bych se chtěla omluvit těm, které jsem poněkud ukvapeně pozvala na oslavu vítězství dnešního Toru. Oslavu musím bohužel zrušit ze dvou důvodů. Jednak se necítím od výpravy dobře, co je však důležitější, obávám se, že není co slavit. Bolest zatím neustoupila, rozhodně ne v míře, kterou jsme očekávali.
Nevíme vlastně čeho jsme zabitím démona dosáhli. Slyšela jsem nějaké nepodložené fámy o ustoupení bolesti v určitých oblastech. Ráda bych tudíž, pokud někdo z Vás bude podnikat vlastní průzkum, aby mě dal vědět, co zjistil.

Tereza Černovírová, správce
7.Luny, 286. roku

[Noobel]

U Severni brany se objevila zprava:

Durazne upozornuji kazdou zivouci bytost, aby se vyvarovala pomoci jakemukoli stvoreni z jinych astralnich sfer! Je mozne, ze jde o licha, ktery se snazi dostat zpatky do naseho sveta a ziskat zde novou fyzickou schranku. Neverte jeho planym slibum. Podrazi vas a zabije.
Richard

[Noobel]

*Na vývěsce před Isharem se objevil nový, úhledně napsaný text*

Zdravím vás přátelé,
Jistě málo který z vás si nevšiml, že se před pár dny měl konat soud. Jenže naneštěstí vězeň uprchl. Aspoň tak to tvrdila stráž. Nekteří pak zahlédli mě a Adriu, jak mu pomáháme. Ale ne každá věc se má tak, jak se na první pohled zdá. Proto vám teď řeknu, co se skutečně stalo.
Časně z rána jsem se rozhodl, že navštívím mého přítele Bonifáce. Jenže když jsem přišel, uvítal mě jen jeho skleslý poskok. Dozvěděl jsem se, že Bonifáce odvedla stráž. Nemohl jsem ho nechat, musel jsem ho vysvobodit. Navštívil jsem soudce, abych zjistil, co se stalo - prý chtěl přepadnout banku, ale byl odhalen. Nesmysl... Bonifác nikdy neměl potřebu vlastnit peníze. Po důmyslném umístění odposlouchánání pod soudcův stůl jsem o několik hodin později zaslechl jeho rozhovor s jedním mužem. Jednalo se o předání peněz. Za zabití Bonifáce! Bylo mi jasné, že soudce vytvořil nějaké důkazy a uplatil pár lidí, proto mi nezbylo nic jiného, než ho zachránit před jistou smrtí. Na pomoc jsem si vzal Adriu a společně se nám podařilo Bonifáce osvobodit. Při útěku jsem se snažil nikoho nezranit, neboť jste nevěděli, že můj přítel je nevinný a tak jste pomáhali stráži jej polapit. Tímto se vám omluvám za způsobené potíže.
Richard

[Cessnek]

U zpívajícího korbelu probíhalo veselý, hosté pili, bavili se a bardi hráli. Když v tu chvíli se otevřeli dveře a ve dveřích se pomalu k baru belhal Drathart, hospodský Fraňek se podíval na Dratharta a brzy mu zamrzl úsměv na rtech. "Plešoune kdo tě tak zřídil?" zeptal se s údivem ve tváři. Drathart se posadil na své obvyklé místo u výčepu otřel si svou pleš a podíval se na Franka. "Fraňku dej mi nejdřív kořalku, pak ti to řeknu" Franěk se rychle otočil a vytáhl celou láhev a postavil ji před Dratharta. Drathart si napil kořalky z poháru, do kterého ji Franěk nalil. "Dnes jsem byl na turnaji když jsem odcházel připojil se ke mě Richard, a zeptal se mě jestli nepůjdu na pivo, řekl jsem že jo. Chvíli na to mne napadl zezadu, když jsem byl neozbrojen a nějakým děsným kouzlem mě srazil k zemi, chvíli mi pískalo v uších a pak jsem ztratil vědomí, poslední co jsem viděl bylo to, jak se ke mě sklání a odepíná mi zbroj. Když jsem se probral neměl jsem u sebe žádnou ze svých věcích. Poté jsem viděl Richarda který mi řekl že je satisfakce za Sotchiho a že chce zpět jeho rodnou zbraň po rodičích a začal my vyhrožovat, což jsem nevydržel a napadl ho. Franěk jej přerušil: "Jsi blázen s Richardem své síly nemůžeš měřit!" Drathart se ztěžka usmál, očividně mu úsměv způsoboval bolest. "To že se s ním nemůžu měřit jsem zjistil vzápětí, když mě roznesl na kopytech, abych pravdu řekl chvíli jsem nevěděl kde mi hlava stojí, až jsem pak na to zjistil, že zase pevně ležím ksichtem v trávě". Franěk se hlasitě usmál a Drathart se s lehkým úsměvem zase napil kořalky a pravou ruku zakryl krvavou ránu v obličeji a pokračoval ve vyprávění: "To víš Dharramové jsou zvyklí se válet držkou v blátě. Avšak útok do zad, ještě když jsem nebyl ozbrojen jsem nečekal."
Franěk dolil Drathartovi kořalku a řekl: " Mno slýchá se tu že jsi Sotchiho okradl když byl indisponován. Drathart se napil. "indisponován?" Zasmál se. "Rád ti řeknu jak to bylo Fraňku". Franěk se opřel o výčep a naslouchal Drathartovo vyprávění. " Šel jsem spolu s ostatními na hlídku do Cyprony, když nás napadli lupiči, byl to krutý boj. Jednu skupinu jsme rozprášili, avšak těch skupin tam bylo několik a jedni zapálili dřevěnou pevnost u mostu. Přiběhli jsme tam a začal krutý boj, avšak pevnost již byla v plamenech a nedalo se s tím nic již dělat, v tom tam přiběhl Sotchi a začal urážet všechny kolem sebe, k jižní bráně začali ustupovat přeživší lupiči, vyrazili jsme za nimi a Arion dorazil jednoho z nich. Jakmile jej dorazil Sotchi napadl Ariona se slovy že měl být jeho, všichni na něj křičeli ať toho nechá, nikdo totiž nevědel kolik jich ještě dorazí a hlavně Arion bojoval jako všichni ostatní velmi statečně. což se o Sotchim říct vůbec nedá přišel až ke konci když jsme je pronásledovali. Avšak Sotchi si nedal po našem domlouvání říct a rozběhl jsem se za Arionem a napadl jej, když jej začal pronásledovat a křičel ať se chová normálně a nechá ho být. Poté všichni odešli a já se Sotchim jsme zůstali u hořící pevnosti. Domlouval se mu ať se chová rozumně a pěkně vyčinil jak svým nerozvážným chováním ohrozil výpravu. Rozpoutala se hádka a já věděl že mám před sebou soupeře se kterým se jen tak nemohu v boji rovnat a on mě napadl. Franěk jej přerušil a zeptal se jej:"Jak si ho tedy porazil?" Drathart se usmál."Jednoduše, Sotchi je jedním z těch, jehož mozek pod množstvím ran otupěl a tak jsem si vybral místo boje a to bylo okolí hroutící se pevnosti, všude padaly rozžhavené klády a já vběhl přímo mezi ně a kličkoval. Předpokládal jsem že ten hlupák mě bude pronásledovat vědom si své převahy, avšak nepočítal s tím že hořící trosky naše šance srovnávaly což byla má výhoda. Zaútočil na mě já vběhl do trosek avšak zavalila mě kláda a on na poslední chvíli uskočil, ale rozhodl se mě dorazit. Rozběhl se na mě s napřaženou zbraní když v tu chvíli jej trosky zavalily, já ze sebe kládu odvalil přiběhl k němu a dorazil ho svou zbraní, byl jsem dopálen po tom všem co udělal, po tom jeho vyhrožování a výsměchu, avšak v srdci mě hřálo to, že má lest vyšla a že on díky své pýše a pohrdání vlezl do mé lsti, poté jsem mu vzal výbavu a zbraně aby svému okolí již nebyl nebezpečný." Drathart se usmál a opět se napil kořalky. "Tak teď Fraňku už víš, že to nebyla nějaká podlá krádež, ale kořist z boje. Děkuji bohům že při mě stáli neboť to bylo opravdu hrdinské vítězství, kdy štěstěna políbila mé čelo, mohl jsem to být já jehož lebka mohla být rozťata když jsem ležel zavalen pod kládou, ale to by nesměl být Sotchi takový horlivý hlupák."
"Slyšel jsem že Valerie chce satisfakci a zpět katanu kterou jsi mu vzal." řekl Franěk.
Valerie? zeptal se Drathart. Víš fraňku, ta již pro mě proběhla a to nečekaným útokem do zad od Richarda, pro mne je tato věc již uzavřená, nárok na nic nemají a jestli chtějí jednat, tak ať přímo se mnou a ne přes vzkazy. A mimochodem ta katana je již ukryta v bezpečí u dobrého přítele a zbytek jeho výbavy jsem rozdal.Tak se měj Fraňku, musím se jít z té nakládačky trochu prospat, těžce se zvedl a odešel.

[Beddy]

Dopis Richardovi a Adrie Hawke:

Pane Richarde, Drahá Adrio Hawke

Doneslo se mi zpráv o vašich činech. Považuji za naprosto nepřípustné brát tímto způsobem spravedlnost do vlastních rukou a navíc obvinit soudce z pokusu o justiční vraždu. Velmi důrazně Vás žádám, abyste se co nejdříve dostavili za mnou ve věci vysvětlení celé záležitosti a podání důkazů a svědectví. V opačném případě po vás budu muset nechat vyhlásit pátrání za maření soudního výkonu, napomáhání zločinci a nedovolené ozbrojování a kouzlení na území města Isharu.

Tereza Černovírová,
správce města

[Beddy]

Výzva všem obyvatelům Isharu a okolí:

Žádáme svědky události útěku zločince z městského vězení a událostí s tímto činem spjatých ve dnech 27. čtyřdne 298. roku, aby se se svým svědectvím přihlásili Tereze Černovírové.