[Cech] Di Folgore

[Ilicius]

[attachment=473]

...Rod di Folgore, patří mezi jeden z nejmladších obchodních rodů Cyprony. Svůj původ datuje k roku 237 k. l., kdy námořní kapitán jménem Karel, dostal za své zásluhu při boji s piráty do držení Castillo di Folgore a oženil se s dcerou Giovaniho di Nacre, po kterém následně pojmeval svůj nově vznikající rod. Jeho erbem se stala kotva, symbolizují jeho věrnost městu, stejně jako lodě, kterým vděčil za svůj úspěch, spojená s rodovým znakem jeho manželky.
Je sice pravdou, že tento rod, disponuje několika ochodními loděmi, označení obchodní je občas trochu zavádějí, neboť mezi jeho hlavní přijmy stále patří, doprovod a ochrana před piráty.
Současnou hlavou tohoto rodu, je syn jeho zakladele, který po svém otci nepodědil jen jeho majetek, ale i jeho jméno..Karel di Folgore. Právě on je muž, kterému se podařilo pro jeho rod, získat stabilní a pevnou pozici na trhu. Jeho manželkou je potom paní Carisa di Sineto, se kterou má dva syny, 12-letého Theodora a 3-letého Lothara...

Výňatek z knihy Průvodce městem Cypronským

Pohroma Lothara připravila o mnohé...Jeho rodiče, sourozence, jeho původ i majetk. Když se řízením Helma dostat do Isharu, myslel, že je vše ztraceno, že není možnost návratu a že u nezbývá, než vybudovat svou kariéru v Isharu. Ve městě nepatřícího obchodnickým rodinám a cechům, ale králi, ve městě, ve kterém se prý kdysi narodil jeho děd.
Armáda pro něj byla jasná příležitost a ukázalo se, že vybral správně, sice byla v otřesnám stavu, ale možná právě díky tomu se velice rychle dostal do jejího čela, tehdy myslel, že už ho o mnoho více v životě nemůže čekat.
Pak se, ale s ústupem Bolesti, znovu umožnila cesta do Cyprony, do jeho rodného města a on pochopil, že to čeho dosáhl, je teprve zlomek toho, co ho ještě čeká, že je jeho povinností se navrátit do Cyprony a obnovit nejen ji, ale i vlastní rod. Tehdy poprvé od Pohromy znovu užil, celé své jméno...Lothar di Folgore.

[Ilicius]

Tak včera můj rod, poprvé od Pohromy, dostal příležitost se výrazněji zasadit ve věcích Cypronských. Škoda jen, že veškerá diplomatická jednání se tak vlečou a tudíž stále nemohu, zahájit žádné, z mnou plánovaných stavebních prací.

Ale k věcem včerejším. Vše začalo tím, že jsem šel na svou pravidelnou obchůzku městem a spatřil srocení davu na náměstí. Rychle jsem zjistil, že se pod vedením pana Kristiána, organizuje akce za zachranou jednoho z Cypronských farmářů z rukou banditů. Vzhldem k tomu, že shodou náhod, se mezi davem na náměstí, nalézala i většina mých lidí, nic nám nebránilo, chvatně vyrazit, na tuto záchranou misi. Mimo pana Kristiána, a mého rodu, se k výpravě z přítomných připojil i podivně oblečený muž, říkající si Kozlík a elfí čarodějka Ilsa.

Díky práci mého lovčího se nám poté rychle podařilo, únosce najít, v jejich táboře kdesi v Severních horách. Následné boje potom, byli rychlé a tvrdé, početní přesila nepřátel, nám nedovolila vést klasickou, řadovou bitvu, ale díky rychlým přesuným našich sil, stejně jako udatnosti Kristiánově a umu Ilsyně se nám nakonec pořilo dosáhnout vítěztví a pohřešovaného farmáře osvobodit.

V co doufám je, že zásluhy mého rodu v této bitvě nebudou zapomenuty a že nám napomohou v budoucích jednáních.

[Ilicius]

Před pár týdny, byla vybojovaná druhá velká bitva mého rodu, od Pohromy...A před pár dny se rovněž konečně podařilo dosáhnout pokroků i na poli diplomatickém.

Tak tedy k té bitvě i když pojem je asi dost nadnesený. Ale společně s Kristiánem, se nám podle všeho konečně podařilo zbavit Cypronu krys. Vše se nakonec zadařilo, díky krysaři, kterého sehnal pan Kristián, jemu se potom podařilo vylákat krysy ven z jejich děr a díky němu, jsme odhalili, že se nejedná jen o obyčejné krysy, ale že se v Cyproně osadila i podovná rasa krysích lidí...Tak jako tak, po zabití největší z nich, se zdá se zbytky rozprchly a už nebudou dělat výraznější potíže. Co ale rovněž musím přiznat je, že ten člověk, kterého si najal Kristián...něco takového jsem již dlouho neviděl, jeho nestoudnost snad neznala mezí, ne jen že si účtoval v součtu nesmírné sumy, což by se vzhledem k jeho zásluhám dalo odpustit, ale posílat nás sem tam, tu pro nové ošacení, tu pro něco k snědku...Jako by si nemohl říci o peníze a za ně nakoupit vše, přesně dle svých přání.

Ale jak jsem řekl, velkých úspěchů, bylo konečně dosaženo i na poli diplomatickém, včera se mi totiž podařilo sejít se s panem Kristiánem a probrat mé žádosti, vznesené na Valerii a Semper Fidelis. A rozhovor nešel uznačit jinak, než za nadmíru vydařený...Pravda, jsou věci na kterých se s Kristiánem, jen tak neshodnem, stále příliš nechápu, jeho vyzdvihování krále ve věcích Cyprony, protože byť je král mým vládcem, není a nikdy nebyl vládcem Cyprony. Stejně tak vyplynuli na povrch spory, o mých pozemkových nárocích, přesto se ale nám oboum, nakonec jevil rozhovor jako úspěšný, je vidět, že naše zájmy jsou v mnohém podobném, oba toužíme po znovuvystavění Cyprony.
Navíc se zdá, že formální uznání příslušnosti k Semper Fidelis není jedinou cestou, podle zpráv, co se mi nedonesli z královského dvora, se totiž zdá, že král brzi sleví z podmínek a povolí výstavbu i bez souhlasu GORy, přesto si, ale myslím, že můj rozhovor s panem Kristiánem, nebude marný, protože i v případě, že se mi podaří získat povolení ke stavbě a přitom plně uhájit svou enzávislost, i pak se spojenectví se Semper Fidelis jeví jako velice rozumné a pro obě strany, i pro samotnou Cypronu prospěšné.

[HaF]

Sestava druziny k 26.2.

Lothar di Folgore + Serena di Folgore (sestra)

Gideonne de Lathro, pincerna (číšník) rodu
-verbování, shromažďování etc

Josef Mrkvička
-osobní lékař

Harren Brog
-lovčí

Zbrojnoši:
Arten, Gunar, rekrut Garen

Mág: Leila

[HaF]

4/5 března dojde k setkání, byl bych rad kdyby dorazilo co nejvic lidi co patri k nam ci jsou s nami nejak spojeni.

Misto se upresni ve hre, zda v patek ci v sobotu ujasnim nejpozdeji zitra. Az do patku pravdepodobne nebudu ve hre.

[HaF]

Takze to bude v sobotu vecer, posunula se mi jedna akce.

[Vodacek]

Schůze družiny di Folge
Vydal jsem se hledat jednoho gnoma do hospody u severní brány, ale jake bylo mé překvapení když jsem tam spatřil spoustu známých tváří, jen onoho gnoma jsem neviděl. Samozřejmě mě zajímalo co se děje a prý se měla konat porada družiny kolem rodu di Folge. Nic jsem o tom nevěděl, nikdo mi nic neřekl ale to nevadilo. Náhoda mě zavála na správné místo ve správný čas. Vlastně i ostatní mohli být rádi že jsem přišel protože jsme se nakonec z hostince přestěhovali ke mě domů do nory. No do nory zrovinka ne, spíš na střechu nory, svítilo sluníčko a bylo poměrně teplo. Sešli se tam tito lidé: paní Serena, kouzelnice Leia, pan Brog, princezna Giodenne (alespon tak mu říká pan Lothar, ikdyž není žena...), pan Tibauld, Garen a já. Celkem sedum nás bylo na střeše, kdyby přišel ještě někdo další, tak nevím kam bych ho usadil. Ale popořadě. Bavili jsme se o všem možném i nemožném. Nabarvil jsem pár svršků tou barvou co s pan Lothar poručil. Garen se nám kapku opil a přejedl a pak to všechno vyklopil ven. Jinak se nic moc důležitého nestalo, ikdyž vastně ano, nemáme ve sklepě uz žádné jídlo, budem muset s Járou zajít na velký nákup.

[Ilicius]

Poslední roky se jak má situace, tak situace Cyprony vyvíjela celkem dobře. Podařilo se mi najmout novou čerstvou krev, Cypronští konečně dobyli tu pevnost na východě. Znovu jsem se shledal se svým přítelem z dětsví Gideonnem de Lathro...Dokonce se zdá, že naleznu i svou sestru Serenu, kterou jsem již dávno považoval za jednu z obětí Pohromy. V Cyproně jsem přesvědčil Eržiku, aby konečně vydala nějaké zákony, takže v důsledku toho je nyní vévodkyní, i když zajímalo by m co na to řekne Ishar, ale asi se nezmůže na víc než ostrou nótu u které zůstane. A mě byla svěřena pod správu ta pevnost, kterou jsem, vzhledem k tomu že její jméno se nezachovalo začal zvát Avier, i když je to možná spíše za trest, neboť je téměř neobyvatelná a na změnu pravděpodobně padne ohromné množství práce a materiálu.