[RP] Vodni zakladna v hluboke dzungli.

[Pedro]

'' Jeden dzban s vodou, prosim. '' rekl jsem a pustil jsem se do psani tohoto usmevneho pribehu v hospudce U Veseleho Vepre.
Dnesni den zacal jako kazdy jiny.
'' Vstavani z tehle spatne ukotvene postele me jednou zabije '', hnalo se mi hlavou kdyz jsem se zvedal ze zeme, slysejic Adishuv smich ve dverich naseho utulneho domku ve Vilhemovicich. '' Vsak i na Tebe dojde, jen se neboj. To ze pokazde spis venku pred domem, jelikoz nemas klic, je mnohem horsi! '' pronesl jsem s usmevem na tvari. Usadil jsem se ke stolu a vsiml si, ze od vcerejsi veceri mi zbylo nejake maso. Nikdy se o to co jim moc nezajimam, avsak nemohl jsem prehlednout rypak, ktery nepochybne patril zvireti v jeho zive forme. V tu mi Adish navrhnul vskutku dobry napad, kdyz se zeptal jestli pujdeme do Isharske hospudky na jednoho kouska. '' Proc ne, preci jen je horky den a spravne vychlazene, Isharske pivo mi udela jen dobre '', odvetil jsem. Nuze vydali jsme se na cestu a jakmile jsme byli pred hospudkou, uslyseli jsme rinkot dzbanu a nejakeho podivneho cloveka, co kricel '' pivooooo Nalejte mi piveckoooo pivoooo uuuuaaha ''. S usmevem jsme se barmana zeptali, ze odkud se tyto zvuky ozyvaji, mlcky ukazal na dvere, ktere vedly do sklepeni. Vesli jsme tam, ale nikoho podivneho krome par karbaniku jsme si nevsimli. To vedlo k tomu, ze jsem chtel jit objednat pivo, lec kdyz jsem se otocil tak Adish nikde. Pockal jsem s objednavkou a sel se podivat kde se ztratil. Jen co sem vesel do sklepeni znovu, videl jsem ho jak tam sedi s jakysik podivnym muzem, oblecenym do vystredni roby...'' hmm, podivne..takovy stramak..co tu muze jen pohledavat'' proletlo mi hlavou...Pozdravil jsem ho, pokynul mi at se posadim. Mlcky jsem je poslouchal, bavili se o nejakem lese, snad mozna dzungli. Asi za 10 minut se tam shromazdilo na celou skupinku zvedavcu, citajici asi 5 lidi. Muz nam vysvetlil, ze chce nakrmit jedno zvire v dzungli, ale ze je velmi silne, gorilu udajne setlo vejpul behem mrknuti oka. Vsichni, ackoliv byli vystraseni, souhlasili ze mu pomuzou to zvire prozkoumat. Inu cela skupina se tedy pod vedenim pana Neznameho vydala k drozkovi. Muz na nej jen pokynul, naskocili jsme do vozu a jeli jsme, nikoliv ku Kareldu, avsak do Drevnicke Drzavy, kde jsme prestoupili na jineho prevoznika. Zdalo se, ze jde o nejaky podvod..ale kdyz prevoznik konecne zastavil, vysadil nas nekde uprostred niceho, dostali jsme instrukce, ze misto se nachazi u jezirka v dzungli. '' Helm mne provazej..'', zamumlal jsem si pro sebe a vydali jsme se na cestu.
Jakmile jsme dorazili k mistu, ktere pripominalo zminovane jezero, byli jsme pronasledovani skupinkou goril. Jelikoz jsem nedavno slysel nejakeho lovce, jak mluvil o tom, ze gorily maji strach z vody, zakricel jsem na vsechny at naskakaji do vody, ze gorily z ni maji strach. Nebyla to pravda..lovec byl spatny lovec, jelikoz gorily nas porad pronasledovaly, ale asi po 20 sekundach se zacaly topit. '' Helm je vsude..'', zaradoval jsem se. Pote jsme zacali s budovanim tabora. Ja, Adish, Belkarie, Favkes, Myron a Jara. Nikdo jsme to tu neznali, vsichni se chopili jejich seker a zacali s pripravami na ohen. Drevo nasekane, ohen zapaleny a debata v plnem proudu. Jara vypravel strasidelne povidky, Ja a Myron jsme nasli na skale kusy dreva...'' To by se dalo vyuzit!'', shodli jsme se a zacali jsme to sundavat. Nebylo to nic lehkeho, a kdo si mysli ze magove nemaji v oblibe se prejidat, nevideli Myrona...*skodolibe se usmal*. Belkarie se odhodlala, ze si prvni hlidku vezme ona. Oznamila nam ze pokud se do 5 minut nevrati, ze ji mame jit vsichni spolecne hledat. 5 minut ubehlo, po Belkarii ani stopa...tak jsme se vydali po jejim smeru, kdezto jsme nasli Belkarii v podzemni pasti. Jakmile jsme si stihli prohlednout ze je to vytvorena past rukama cloveka, doslo nam ze to neni nahodne..a nepletli jsme se. Kde se vzalo, tu se vzalo 5 Nomadskych valecniku, jez prahli po nasi krvi. Chvili jsme uspesne vzdorovali, avsak byli zkusenejsi nez my a tudiz jsme se dali na utek. Jara jako vzdy se cpal u ohne a nepostrehl, ze v lese je rinkot mecu a rev. Adish se rozbehl jako prvni a bezel ho informovat..kdyby nebylo jeho mocnych kouzel, nejspis bych Vam tento pribeh uz nevypravel...Po tomto boji jsme vytahli Belkarii ven, byla vydesena ale brzy se vzpamatovala. Jakmile si tak sedime u ohne, uslyseli jsme zvuky...Vydal jsem se podivat co se to delo, a z niceho nic po me z krovi vyskocil leopard s drapy obrovskymi jak ma hlava! '' U HELMAaaaAAAA '', zakricel jsem a utikal jsem smerem k ohni. Jestli jste nekdy verili povidackam, ze zvirata se neboji ohne, jste na omylu. Ta obluda mne pronasledovala i primo do tabora, preskocila ohen a zacala me trhat. V tu chvili priskocil Favkes a uderil kyjem leoparda primo do hlavy. Prestal mi zvykat mou ruku a vrhnul se na Favkese, ale ten mel vetsi stesti jelikoz Jarda uz se zacal venovat magii a toho lesniho vraha zprovodil ze sveta. Netrvalo dlouho a pribehl druhy leopard, avsak tvrde narazil, jelikoz jsme byli pripraveni na cokoliv. Bohuzel, k jeho smule skoncil na skvarky hned vedle jeho kamarada...V tu chvili jsme si rekli ze toto misto neni bezpecne, a vydali jsme se proledavat okolo skal, jestli nenajdeme nejakou jeskyni. Nic jsme nenasli, skoncili jsme opet u jezera.
Pote Myron rekl: '' Co takhle udelat tabor na jezere? '', vsem se to zdalo jako prijatelny napad, tak jsme vzali veci a zacali se stavbou. Zacatky byly krusne, Belkarii to moc neslo a ja jsem musel trpet pod jeji tihou, jelikoz jsem byl nejvyssi clovek, co ji mohl vyzvednout tak vysoko, aby polozila zaklady. Za chvili jsme meli kuly natrene olejem, stabilni podlahu a provizorni lano. Belkarie byla moc unavena a proto si sla spolecne s Jarou odpocinout. Myron se nabidl, ze mi pomuze se stavbou. Nebylo to az tak slozite, obcas jsme meli problemy se drevem, ale panove a slecna hobitka * se do toho vrhli po hlave. Zanedlouho jsme meli kuly potazene provazem, most byl pripevnen a drzel. Zacalo se s kopanim do skaly, abysme si mohli mit kde odpocinout. Avsak to byl jiny problem...Nemeli jsme spacak, a jelikoz nejsme z chudeho kraje, nikdo nechtel spat na hrubem dreve, proto jsme se rozhodli, ze pujdeme vyplenit vesnici skretu a sebrat jim jejich spacak. Vsechno slo lehce, ale jen do doby, nez jsme narazili na poloobra. '' POLOOBR! UTIKEJTE '', zakricel jsem, ale k me nejvetsi zivotni smule, si takove obludy vybiraji VZDY a pozor, upozornuji VZDY jen me. Takze jsem ja, clovek utikal oblude, nevim cemu pres celou dzungli a doufal v to, ze ji ztratim nekde mezi stromy...Po 10 minutach sprintu jsem se ohledl, a nevidel nikoho...''nesnasim tohle misto...nesnasim tohle misto..'', stale jsem si opakoval pri ceste do skretiho tabora, kde na me jiz vsichni cekali a ptali se kde je obr...'' nemam zdani, ztratil jsem ho nekde v dzungli '', odpovedel jsem na kazdy dotaz. Vydali jsme se zpet do tabora,ale jen co jsme prisli jsme zjistili, ze v kotli bylo hozene maso a ohen byl zapaleny, i kdyz jsme vsechno uhasili a vytahli nez jsme odesli. Z niceho nic na nas vyskocili 2 nomadsti strelci s touhou nas zabit. Favkes, Myron, Adish zemreli...slecna hobitka utekla na staveniste, a ja, k me smule jsem musel utikat opet do dzungle...kdyz jsem pribehl, jiz odpocaty a pripraven k boji spolecne s Helmovym pozehnanin, strelce jsem nasel mrtve a hodujici krokodyly nad nimi. '' to vam patri, vrahouni...'', pomyslel jsem si. Privedl jsem zpet k zivotu me pratele a pokracovali jsme ve stavbe. Kopali jsme a kopali, vysekavali do kamene schody, budovali drevene parkety...az jsme se museli rozhodnout, kterym smerem nas tabor budeme vest..rozhodli jsme se rovne, avsak jsme narazili...asi po 2 metrech tvrde horniny, z ktere jsme udelali tak tak schody, jsme nemohli dal, jelikoz skala byla mnohem starsi nez kdokoliv z nas, tudiz nikdo nemohl vedet jak ji rozbit a pokracovat...Takhle stejne jsme dopadli i v ostatnich smerech...rozhodli jsme se, ze veci nechame v truhle, aby byly pripravene na pristi den tvrde prace, na ktery se uz pripravime ohledne znalosti hornin.
Tak zitra, damo a panove. Budte pripraveni. A vydali jsme se na velice dlouhou cestu, pres dzungli..Ale vypraveni o ni zase nekdy priste, *mrkl na servirku a popiji vodu*.
* varila vyborne ragu.

OOC: dekuju kazdemu kdo si nasel cas a precetl si to.
zitra v 15:00, pokud zde bude Sokar, tak se to pujde dostavit.
vim, neni to nic eXtremne dobreho, ale snazil jsem se.