20.01.2013 v 17:59
´´Tento příběh je napsán životem, životem jedné ženy. Jeho tečky tvoří kapky krve a jeho čárky.. Slzy útěchy.´´ Starý muž se opřel v sedě o hůl. ´´Děti, až tenhle příběh vyslechnete do konce, neříkejte o něm prosím svým rodičům.´´ Řekl stařec obecenstvu, které ho v hojném počtu v sedě poslouchalo. ´´ Ten příběh není pro vás vhodný z pohledu obsahu, ale .. Chci aby jste ho slyšeli. ´´ Stařec si odkašlal a začal s vyprávěním.
´´ Makej ! ´´ Zařval jeden z mužů stojících nad malým tělem dívenky, které se očividně snažilo udělat další klik. ´´ Ty že budeš něco zabíjet ?! Leda tak mouchy v hospodě ! ´´ Dívence tekly slzy z očí, ale nevydala ani hlásek a dál se snažila vzepřít rukama od země. ´´ Ty malá couro ! Kdyby tvoji rodiče žili tak tě dávno pošlou do jeskyně za medvědy !´´ Po těchto slovech se dívenka zvedla a s klidným pohledem si začala muže prohlížet. Nebyl o moc vysoký, než ona. Vcelku dost vypasený, popravdě tlustý jak trpasličí sud piva. Na nohou měl vysoké boty, za opaskem nůž a na hlavě jen pleš .. ´´nůž ..´´ Pomyslela si. V pozadí této scény se právě odehrával výcvik nováčku, dětí. Výcvik měl vést k zdokonalení bojových technik a k absolutní oddanosti při boji s potvorami. Děti byly při tomto výcviku psychicky ničeny, aby došlo k posunutí hranice únosnosti. Děti, až vyrostou budou vraždící stroje bez citů. Jejich úkolem bude vraždit za peníze obludy, orky, elfy .. Všechny nečisté rasy a chránit jen tu jednu .. Tu lidskou.
´´Však, jak už to tak v příbězích bývá, naše dívenka je vyjímkou potvrzující pravidlo.´´ Poznamenal klidným hlasem stařec.
Dívenka chvilku poslouchala nadávky vypaseného prasete a pak se jen ladným krokem natáhla pro dýku. Povedlo se ji to a teď už jen kolem něj kroužila. ´´ Ja ti dám ty jedna zlodějko !´´ Vyhrkl na ní muž a následně se rozmáchl pěstí. Minul.. Dívenka udělala půlobrat a dýku mu zarazila do masa tam, kde by měl mít žebra. Muž zasténal a o pár chvil později ji uhodil co nejvíce mohl. Dívenka spadla na zem. O pár chvil později ji muž kopal do břicha, než přiběhly dvě zahalené postavy a muže někam odvlekly. Od té doby ho už nikdy nespatřila.
Uběhlo sedm let od tohoto incidentu a dívka stála před radou, která měla rozhodnout o jejím dalším osudu. Mohla být vypuštěna do světa, nebo popravena kvůli nedostačujícím schopnostem. Musela odpovědět na pár otázek, které ji byly přinejmenším nepříjemné.. Po dokončení dotazovací části nastala ta těžší. Poprvé tasila zbraň aby přežila v rovnocenném boji proti nestvůře. Byl to přerostlý had. Z boje vyšla jako vítěz, ale od toho okamžiku se v ní něco zlomilo.
Stařec si odkašlal a pokynul pár dětem aby odešly. Jednalo se o děti ve velmi nízkém věku. ´´ Tato část příběhu není zrovna milá, ba není ani nejhorší´´.
Dívka byla vyslána, aby si vydělala. Chodila po ostrově a zabíjela všechny potvory, od bazilišků, až po hiry. Za svou práci nedostávala moc, ale jí to stačilo. Vše bylo v naprostém pořádku, až do chvíle, kdy vypukla vzpoura na severu ostrova. Dívka byla označena za škodnou (byla opakem normálního člověka) , všude po ní házeli kamení. Neměla se kam ukrýt, kam jít .. Jednou ji našli vojáci, odvlekli ji rovnou bez soudu do mučírny. Byla to spíše laboratoř. Všude spousty krve, spousty masa a bolesti. Jeden voják zní strhl oblečení a přidělal ji k okovům na zdi. Chvilku ji nadával do špinavé děvky a pak nožem sjel od předloktí až po hruď. Dívka jenom křičela bolestí ...
Když se vzpoura po pár dnech rozšířila, vtrhli rebelové do pevnosti a ´´osvobodili ji´´ .. Dívka nastoupila do první lodi v přístavu, odplula daleko, daleko na východ.
Stařec zavřel oči a po chvíli konstatoval .. ´´ Paměť mi už moc neslouží. Pokud chcete slyšet více, přijďte zítra.´´ Tu noc si navždy všichni zapamatují.
____________
OOC: ! Omlouvám se za pravopisné chyby !
´´ Makej ! ´´ Zařval jeden z mužů stojících nad malým tělem dívenky, které se očividně snažilo udělat další klik. ´´ Ty že budeš něco zabíjet ?! Leda tak mouchy v hospodě ! ´´ Dívence tekly slzy z očí, ale nevydala ani hlásek a dál se snažila vzepřít rukama od země. ´´ Ty malá couro ! Kdyby tvoji rodiče žili tak tě dávno pošlou do jeskyně za medvědy !´´ Po těchto slovech se dívenka zvedla a s klidným pohledem si začala muže prohlížet. Nebyl o moc vysoký, než ona. Vcelku dost vypasený, popravdě tlustý jak trpasličí sud piva. Na nohou měl vysoké boty, za opaskem nůž a na hlavě jen pleš .. ´´nůž ..´´ Pomyslela si. V pozadí této scény se právě odehrával výcvik nováčku, dětí. Výcvik měl vést k zdokonalení bojových technik a k absolutní oddanosti při boji s potvorami. Děti byly při tomto výcviku psychicky ničeny, aby došlo k posunutí hranice únosnosti. Děti, až vyrostou budou vraždící stroje bez citů. Jejich úkolem bude vraždit za peníze obludy, orky, elfy .. Všechny nečisté rasy a chránit jen tu jednu .. Tu lidskou.
´´Však, jak už to tak v příbězích bývá, naše dívenka je vyjímkou potvrzující pravidlo.´´ Poznamenal klidným hlasem stařec.
Dívenka chvilku poslouchala nadávky vypaseného prasete a pak se jen ladným krokem natáhla pro dýku. Povedlo se ji to a teď už jen kolem něj kroužila. ´´ Ja ti dám ty jedna zlodějko !´´ Vyhrkl na ní muž a následně se rozmáchl pěstí. Minul.. Dívenka udělala půlobrat a dýku mu zarazila do masa tam, kde by měl mít žebra. Muž zasténal a o pár chvil později ji uhodil co nejvíce mohl. Dívenka spadla na zem. O pár chvil později ji muž kopal do břicha, než přiběhly dvě zahalené postavy a muže někam odvlekly. Od té doby ho už nikdy nespatřila.
Uběhlo sedm let od tohoto incidentu a dívka stála před radou, která měla rozhodnout o jejím dalším osudu. Mohla být vypuštěna do světa, nebo popravena kvůli nedostačujícím schopnostem. Musela odpovědět na pár otázek, které ji byly přinejmenším nepříjemné.. Po dokončení dotazovací části nastala ta těžší. Poprvé tasila zbraň aby přežila v rovnocenném boji proti nestvůře. Byl to přerostlý had. Z boje vyšla jako vítěz, ale od toho okamžiku se v ní něco zlomilo.
Stařec si odkašlal a pokynul pár dětem aby odešly. Jednalo se o děti ve velmi nízkém věku. ´´ Tato část příběhu není zrovna milá, ba není ani nejhorší´´.
Dívka byla vyslána, aby si vydělala. Chodila po ostrově a zabíjela všechny potvory, od bazilišků, až po hiry. Za svou práci nedostávala moc, ale jí to stačilo. Vše bylo v naprostém pořádku, až do chvíle, kdy vypukla vzpoura na severu ostrova. Dívka byla označena za škodnou (byla opakem normálního člověka) , všude po ní házeli kamení. Neměla se kam ukrýt, kam jít .. Jednou ji našli vojáci, odvlekli ji rovnou bez soudu do mučírny. Byla to spíše laboratoř. Všude spousty krve, spousty masa a bolesti. Jeden voják zní strhl oblečení a přidělal ji k okovům na zdi. Chvilku ji nadával do špinavé děvky a pak nožem sjel od předloktí až po hruď. Dívka jenom křičela bolestí ...
Když se vzpoura po pár dnech rozšířila, vtrhli rebelové do pevnosti a ´´osvobodili ji´´ .. Dívka nastoupila do první lodi v přístavu, odplula daleko, daleko na východ.
Stařec zavřel oči a po chvíli konstatoval .. ´´ Paměť mi už moc neslouží. Pokud chcete slyšet více, přijďte zítra.´´ Tu noc si navždy všichni zapamatují.
____________
OOC: ! Omlouvám se za pravopisné chyby !
Vypravování je nejlepší způsob, jak vypustit myšlenky do současného světa. ~ Robert McKee