[RP] Gungrim trpaslík Goren-Zárský
#1
Pomalu se tlačil nízkým křovím. Snažil se nenadělat moc hluku, což byl pro trpaslíka skoro nemožný úkol. Došel až poblíž cesty, vedoucí ke Kareldskému vévodství. Na cestě už čekal jeho cíl, Rutherford. Gungrim by se kvůli nějákému holobrádkovy neobtěžoval opustit Goren-zár, ale toto byla poctivě placená práce, a stříbrných není nikdy dost. Trpaslík se vytrmácel z přítmí lesa, Rutheford už ho čekal. 
"Věděl jsem že si pro mě někdo jde, Trpaslík?" "No budiž, tas svou zbraň!" Gungrimovy takové věci nemusel nikdo říkat dvakrát. Jeho Bojové kladivo se zalesklo při svitu měsíce. 
"Mě nedostaneš skrčku". 
"Tož to bych sa na to podíval!" 
Pár rychlých výpadů a přesný zásah do holeně způsobil, že se Rutheford nedobrovolně skácel k zemi. Gungrim se těsně před poslední ránou protáhl. Zvedl kladivo nad hlavu a ťal ležícího soka do hlavy. "Pré nědostaněm, He, a které z nás teraz leží ve vlastních sračkách?" Spokojeně se opřel o své kladivo a zalovil v brašně láhev svého oblíbeného moku. Najednou se ovšem země ochladila. Něco bylo špatně, Gungrim zahlédl pohyb za svými zády. Otočil se ale nic tam nebylo. Gungrim odstoupil od mrtvého Rutheforda a zamířil víc do cesty, aby měl lepší rozhled. V tom se před ním oběvil duch, duch právě zesnulého bandity."Ano, měl pravdu, ta láhev, ten lektvar, funguje!" A rozletěl se přímo na Gungrima. "Ted si vyzkouším jaké je to být trpaslíkem!" Gungrim máchal kladivem, ale nic mu to nebylo platné, duchovy to nic nedělalo, stále se přibližoval, až splynul z Trpaslíkem. Pak přišla tma. Najednou se probral, ale vše bylo jinak. Nemohl pohnout ve vlastním těle, jeho ústa hovořila slova, která nebyla jeho. Gungrima to opravdu hodně naštvalo. "Ták to tedá ni." Nasadil veškerou svou sílu aby opět převzal kontrolu nad vlastním tělem a už brzy byl schopen mluvit. Rutheford se začal pomalu ztrácet.
"Né, né, né, On my slíbil že budu žít navěky, že můžu být kýmkoliv!" To byla jeho poslední slova, než Gungrim opět upadl do krátkého bezvědomí. 
Trpaslík se probral a vše bylo skoro jak má být. Jeho tělo bylo jen jeho. Nahmatal láhev piva ve svém batohu a z chutí ho najednou celé vypil. 

[Obrázky: iwanrth.png]
Chvíli tam jen stál a snažil se uklidnit svou příšerně bolavou hlavu. 
Pak uslyšel pohyb, letmé kroky muže v tmavě rudém plášti. Očividně něco hledal, nebo někoho. Trpaslík k němu pomalu přistoupil a zeptal se: "tož zduř! Ak dlůho tu už okouníš? Viděl si čo sa právě stalo?" Ukázalo se že muž je mágem, jenž hledá záhady tohoto světa. Byl poněkud zvědavý, a vyhýbavý na otázky o jeho osobě, jinak vcelku přátelský. Pozorně poslouchal příběh o tom co se právě stalo a některé detaily si i zapsal.....Gungrimovy pomalu začalo docházet, že se zde děje něco čemu ne zcela rozumí. I zjevení toho samotného Mága začínalo být vcelku podezřelé. Mág se ovšem stále choval přátelsky, nabídl Gungrimovy lektvar, který by měl odvrátit únavu a oba se rozešli v dobrém........
[Obrázky: 2bvcYyQ.png]
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Finis coronat opus - In nomine et ad honorem tenebrae
Odpovědět



Skok na fórum: