Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
[Cech] Tuláci
#1
Volání domova

Byl to už několikátý den na staré rozvrzané lodi, která se ploužila po moři za mírného letního vánku a hřejivého úsvitu. Paprsky slunce pomalu pronikaly skrze spáry ve dřevě a dopadaly na kápi zahalené osoby. Nejdříve tomu nevěnoval pozornost  a pokračoval ve spánku, nicméně se sílícím světlem se nakonec probudil.

Osoba se zvedla ze země a podrbala za uchem medvěda ležícího vedle něj. Moře bylo klidné, takže medvěd mohl s klidem dále spát a nemusel si o něj dělat starosti. Po otveření podpalubních dveří uviděl pracovat většinu posádky, která prováděla běžné práce na už takhle staré lodi. Osoba přešla k boku a opřel se o zábradlí, ten vánek čerstvého vzduchu byl po ránu více než příjemným když v tu najednou se zvedl vítr a osobě shodil kápi z hlavy.

Posádka tomu nevěnovala pozornost, protože ho znala, jen jim přišlo zvláštní proč chodí pořád tak zahalený. Pod kápí se skrýval Mallwin, elf který před několika lety opustil Ishar, doufajíc že najde místo, které mu bude více domovem, než hlavní město lidí.

"Přístav na obzoru! Přístav na obzoru" křičel mladý hoch z hlídkového koše.

Mallwin pomalu přešel na příď a podíval se na město, které se začínalo pomalu lemovat na obzoru. Vytesané kusy kamene, maják, přístav... Ishar se vůbec nezměnil, ba co jiného, možná je ještě víc opuštěnější. Mallwin se otočil směrem ke dveřím podpalubí a hvízdl, po chvilce se za ním přiřítil jeho medvěd a hned mu začal čumákem šťouchat po kapsách.

"Vypadá to, že jsme se vrátili..."

Po vylodění se Mallwin vydal hned do svého skladu a pozoroval přitom okolí města. Za ty roky se skoro nic nezměnilo, nechápal to. Čekal, že by město bylo živější a větší. Čekal osvobozené města od Bolesti, ale nic z toho nebylo skutečností. Poté co došel do Isharské banky, tak byl celkem překvapený, všechny jeho věci tu stále byly, dokonce i nějaké stříbro které tu zanechal.
Mallwin všechno rychle pobral a našel si dům, do kterého se nastěhoval, byl to zvláštní pocit se vrátit, být zde v Isharu.

Nějaký čas uplynul a Mallwin začal hledat své staré známé. Rozeslal holubice do všech koutů světa s pozvánkou na hostinu a tajně doufal, že se sejdou všichni.
A ono se to povedlo.
Za nějaký čas dorazila k Mallwinovi domů skupinka starých známých tváří: Rodrigo, Fargon, Edwin a Sigvan. Hostina se stala úspěchem, o kterém Mallwin ani nesnil. Medovina tekla proudem, jídlo mizelo ze stolů a epické příběhy neměly konců.
Mallwin se poté rozhodl sdělit svým přátelům svůj záměr, vytvořit silný cech jako za starých časů a nastínil jim svůj záměr. Banda přátel poslouchala se zájmem a po doslechnutí si připila na zajímavý nápad.
Život tuláka, který tak dobře znal, byl perfektním způsobem jak vytvořit podobný cech se stejným myšlením a jako první na takovou myšlenku kývl Fargon. Mallwin se otočil na Sigvana a ten přikývl se zdviženým prstem. Sigvan měl totiž vlastní důležité povinnosti, nicméně po dopití korbelu medoviny přislíbil pomoc. Rodrigo jen přikývl a dál se opíjel medovinou. Poslední zbýval Edwin, který horoucně souhlasil a vyskočil na stůl a opilecky začal jásat.

"Já už nejsem prokletej a ten Ishár mi bude jednou patřit!"

Skupina se zasmála a oslava pokračovala do hluboké noci.



Bloudící duše

Mallwin po nějakém čase potkal trpaslíka v děravé zbroji, který ležel schovaný pod stromem v horkém letním dnu. Trpaslík pomalu oddychával a snažil se nabrat síly. Mallwina ten pohled zaujal, vidět trpasličího válečníka, který si určitě nenechal nic líbit, to byl pohled k zapamatování. Dvě duše se daly do rozhovoru a Mallwin zjistil, že onen trpaslík je Torlof Zlatovous, válečník který se snaží přežít v Isharu. Hned si padli navzájem do oka a tak ho Mallwin pozval do svého domu a nabídl mu ubytování s tím, že mu sdělil své plány. Torlof nadšeně souhlasil a tak se další duše přidala už do takhle velkého Tuláckého uskupení.

Po nějakém čase dokonce potkali v Isharu kováře co si říká Sindri, který Torlofovi ukoval lepší zbroj a z trpaslíka začala jít po jejím nasazení ta správná hrůza. Z už takhle schopného trpaslíka se rázem stal nezastavitelný kolos, který byl na výpravách Mallwinovou pravou rukou.

Další osobou na kterou narazil byl starý Denetrius, kterého našel jak se motá na cestě ze Scarby. Starý válečník si vyslechl Mallwinův návrh, nicméně přes jeho věk už byl na takové věci starý a s poděkováním odmítl. Nicméně se i tak domluvili, že spolu budou spolupracovat a semtam se Denetrius rád přidá na nějaké to dobrodružství. V ten samý den dokonce ještě potkal Gobruga, Gruumshova kněze.

Počet Tuláků se pomalu zvětšoval a Mallwin věděl, že je potřeba mít sídlo. Ten starý dům ve kterém bydlel, na to prostě nestačil a tak se rozhodl pronajmout starou farmu u Isharu s velkým sídlem. Když se zrovna skupina Tuláků připravovala na dobrodružství, tak potkal dvě mladé duše: Edwartha a Ilju. Mallwin se rozhodl je přijmout, ale podmínil to výcvikem, kterým je zocelí a zlepší v jejich dovednostech, s čímž oba souhlasili.

Cech Tuláků se tak začal stávat známějším a větším... ale když máte v jednom domě tolik duší, není potřeba někdo kdo by je nasytil? V jednom z domů, které Mallwin vlastnil byl mlýn a pec, nicméně nikdo z nich nebyl kuchař a kupovat předražené jídlo z Isharu řešením nebylo. Mallwin se tedy vydal na trhy u Isharu, kde chtěl vyhledat zručné řemeslníky. Potkal tak alchymistu Ivora a trpaslíka Šmirgla. Co se potom dělo by bylo asi na další dlouhý příběh.

Tento šílený trpaslík si nejdřív snažil Mallwina dát na pekáč a všude mu cpal česnek. Původně si Mallwin myslel, že se jedná o humor, nicméně po chvilce zjistil, že to ten trpaslík myslí smrtelně vážně. Po trzích na tohoto trpaslíka hned několikrát narazil a nebylo to zrovna příjemné setkání. Ovšem kuchař byl potřeba a tak se ho Mallwin snažil přemluvit. Po chvilce zjistil, že Šmirglovi kdysi dávno někdo zabil Potvoráčici, ještěrku na které jezdil. Byla to jedinečná šance, jak si nějak tohoto trpaslíka získat a tak mu Mallwin jednoho ještěra přivedl a Šmirgl souhlasil s tím, že bude Tulákům vařit.

Tuláci

Čas uplynul a Mallwin se rozhodl nechat vytesat cechovní kámen, který postavil před jejich nové sídlo. Spolu s kamenem, nechal udělat několik odznaků, které rozdal všem členům. Jak na kameni, tak na odznacích byl zlatavý nápis.
Stalo se tak 12. Luna roku 397

Realitou je to, že vždycky víte, jaká správná rozhodnutí učinit. Ta těžká část je provést ta rozhodnutí.

[Obrázky: uglKORF.jpg]


[Obrázky: rvH9oTR.jpg]
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#2
V zimě 20.Novu roku 397 Byl přijat Rodrigo Hurley
V zimě 21.Novu roku 397 Byl přijat Aragal
V zimě 22.Novu roku 397 Byl přijata Silvie Loutničková spolu s Járou Kořínkem
V zimě 23.Novu roku 397 Byl přijat Gustav Straka řečený Gustík
V zimě 24.Novu roku 397 Byl přijat Gasel
V zimě 25.Novu roku 397 Byl přijat Mordred
V zimě 26.Novu roku 397 Byl přijat Rubby a Heahmund
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#3
V zimě 14.Novu 397. roku jsem narazil u Zlatého Korbelu na malého hobita, který se zrovna toulal po světě. Byl jsem rád, že po dlouhé době zas vidím nějakého pulčíka a tak jsem mladého hobita zastavil a zkusil s ním navázat kontakt. Zjistil jsem, že se hobit se jmenuje Tarkil a snaží se jít cestou boží. Nadšeně jsem mu vyprávěl o našem cechu, našich výpravách a snažil se ho přemluvit ke vstupu do našeho cechu. Tarkil ani chvíli nezaváhal a tak se stalo, že cech Tuláků má nový přírůstek do rodiny.
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#4
V zimě 15.Novu 397. roku jsem se procházel po světě a přemýšlel jsem kam já to zas půjdu ... kousek od Cypronského dolu jsem narazil na pár divousů a banditů. Dokončil jsem práci a když jsem posbíral jejich lup, náhle jsem zaslechl rány ozývající se z dolu. Neváhal jsem a šel se podívat, co se tam děje. Vzpomněl jsem si na jistou propadlinu v onom dole, kde žijí různá stvoření. Když jsem tam nahlédl, strach ze mě náhle opadl. Spatřil jsem vzadu v rohu trpaslíka, co se ohání krumpáčem. Svou práci jsem již udělal a tak jsem si zkusil popovídat s trpaslíkem. Zjistil jsem, že se jmenuje Morak a věnuje se kovařině. V tu ránu jsem si vzpomněl na náš opuštěný sklad plný ingotů, bordelu a dalších krámů z našich výprav, které by potřebovaly protřídit a nejen to ! ... Torlof, můj věrný přítel, to je expert na ničení zbraní a hodil by se někdo, kdo by se o to postaral. Nabídl jsem Morakovi členství v našem cechu s tím, že strava i ubytování je zdarma a taky by si přišel na nějakou zlatku. Morak zaváhal a chtěl nejprve vidět naše prostory, ale jakmile zjistil, jak bude mít v podzemí velké pracovní prostory tak nezaváhal a už si připínal odznak a podepisoval smlouvu.
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#5
Na zemi se válel svitek, ve kterým stálo, že naše bardka Silva byla unešená tím mizerou. Jarda, který svitek popadl ze země, tak na něj šel vztek ještě dřív, než dočetl vzkaz k poslednímu řádku. Svitek mi pouze hodil, protože nebyl pořádně schopen vysvětlit, co může být horší než ten jeho drzý příchod. Okamžitě mi navrhl, abych svolal všechny členy schopné udržet zbraň v ruce, že si to nemůžeme nechat líbit. „Jak si to ten parchant jen může dovolit?!“. Řekl, že ho musíme vyřídit teď a hned. Jinak by nás mohl dostat postupně všechny. A ještě k tomu že si dovolil unést tak křehkou dívku, taková drzost. Poslal mě ihned rozeslat holuby do všech směrů, abych co nejdříve svolal všechny členy. By Jarda 


[Obrázky: RvJ3sJO.png]
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#6
Příjemný slunečný den jako posledních pár dní. Byla jsem na průzkumu... teda spíše asi jen na hezké procházce u Cypronské osady a tu jsem potkala milého pána. Teda panečku ten byl zdvořilý… zdvořilost sama o sobě! Ihned se mi představil a byl velmi zvědavý, že kdopak jsem já. Nepamatuji si přesně jeho jméno, všechno je mi lehce rozmazané, ale pamatuji si jeho hebkou tvář s upravenými vousisky. Měl moc hezkého koně, celého schovaného v pozlaceném brnění, které se lesklo jak sluneční paprsky. I jeho oblečení bylo tak nádherně žluté až do zlata. Byl moc zvědavý ohledně mě a já mu moc ráda povykládala, co mi prolítlo hlavou. Jak jednou budu největší bardkou a moc pozorně mě poslouchal. Byl pak znenadání velmi zvědavý o mých přátelích, největších bojovnících, které jsem potkala. Když jsem mu vyprávěla o jejich hrdinských činech, zčista jasna se rozhodl pro velmi příjemný polibek mé ruky.
Polibek na ruku… ano to se stalo, když najednou to nebylo okolí Cypronské osady… ani ničeho co připomínalo Cypronu. Byl to starý srub… kde se mi ztrácí mnoho vzpomínek. Ztrácelo se mi z hlavy vše možné, pak jsem asi pravděpodobně omdlela.
Probrala jsem se a nevěděla toho příliš. Měla jsem krásně žluté šaty a Sol byl při mně. Kdo jsem? Proč nevím, co se děje? Chtěla jsem ven, ale dveře se ne a ne otevřít. Začaly se ozývat zvuky boje. Tolik utrpení! Tolik krve! Tolik ztracených duší a dětí Sola! Brečela jsem z toho všeho. Ze zoufalství, z násilí, chtěla jsem jen jedno, a to, aby byl klid. Řev, řinčení kovu se zesilovalo… a najednou ticho. Nic se nedělo a najednou se rozlítly dveře. Dvě osoby, celé od krve, vtrhli do srubu a já dostala strach. Skončím jako ti venku. Snažili se mě přesvědčit, že jsem Silvie, jejich bardka, ale tolik smrti, kolik způsobili. Brečela jsem a prosila Sola o pomoc, ale žádná nepřicházela. Utekla jsem… venku ale bylo něco strašného. Viděla jsem ta zmasakrovaná těla. Vzpomínky mám od té chvíle čím dál horší. Vzpomínám si jak mě chytili a svázali.
Byla jsem v mlýnu v cechu, najednou jsem si uvědomila, kdo jsem. Nevím jak jsem se dostala z toho srubu. Musel to být jen sen, ale nebyl. Bylo to hrozné. Najednou vidím ty muže z toho snu. Byl to Malwin, Morded i Torlof. Byla jsem doma a s přáteli, kteří mě přišli zachránit. Konečně! Už ho nechci nikdy potkat toho muže ve žlutém.

Podepsána bardka Silvie Loutničková, členka Tuláků
Ireth - elfský bojovník
Jára Kořínek - věčně hladový pouťový kouzelník
Lucka Loutničková - potulná bardka  
Odpovědět
#7
Projížděl jsem se na svém koni poblíž našeho sídla a užíval si ten klid ... Najednou jsem zahlédl blížící se postavu na žlutém obrněném koni, která se ke mně pomalu přibližovala. Jak se blížil stále ke mně, hrklo ve mně, jelikož jsem spatřil jeho žlutý plášť. "To bude zase malér", pomyslel jsem si. Není to tak dávno, co naší výpravu zaskočila sebranka se žlutýma pláštěma, ale naštěstí pro nás selhali. Tehdy jsem jich dokázal vyřídit i sedm naráz, tak co bych se bál jednoho ? Tenhle byl ale něčím jiný. Osoba mě zastavila a začala na mě pořvávat, jako kdyby mě týdny hledal. Osoby, co se chovají jako burani, mi jsou k smíchu, neberu je vážně a obvykle to končí šípem v jejích hlavě a hozením těla do škarpy. Než jsem se dotyčnému stačil vůbec vysmát do obličeje, náhle jsem ležel na zemi, že jsem ani nestihnul mrknout. Byl Tak rychlý. Nemohl jsem skoro dýchat a když jsem se pokusil dostat zpět na nohy, zadupl mi krk svou nohou a hlavu mi otloukl o zem. Předstíral jsem svou vlastní smrt a když se dotyčná osoba ohlédla za svým koněm, sebral jsem poslední zbytky sil a pokusil se pláchnout na svém koní. Sotva jsem ujel pár metrů, ona osoba mi hbitě byla v patách.
Snažil jsem se nahmatat šípy v toulci a chtěl toho mizeru vyřídit, ale využil jsem své výhody znalosti terénu a tak jsem hbitým zatočením získal patrný náskok a snažil se dostat zpět do našeho sídla zpět pro pomoc členů. Netrvalo dlouho a začal se blížit ke mně. V cestě se mi objevila náhle zeď a cesta byla zablokována. Věděl jsem, že jen jeden z nás odejde odsud po svých. Snažil jsem se využít znalost terénu ve svůj prospěch a oné osobě jsem u mlýna pořádně zamotal hlavu. Když už skoro nemohl a stál tam bezmocně, musel tušit, že to nebude tak jednoduché. Sotva popadl druhý dech, začal jsem využívat prostory ve svůj prospěch a dokázal se na chvilku schovat. Seskočil jsem z naší terasy a ihned jsem ucítil silný úder do zad mečem. Sotva jsem tu ránu ustál, tak jsem se doplazil k medvědovi a vykřikl jsem "Trhej". Postavil jsem se na nohy a natáhl luk jako nikdy. Dvě rány mečem a medvěd se zhroutil k zemi. Můj vystřelený šíp byl rozpůlen jeho mečem a při pohledu oné osobě jsem spatřil jen krev v očí. Cítil jsem, jak se blíží můj konec. Za mnou zeď, přede mnou mizera a nic mezi náma. Jen já a on. V tu ránu se kus zdi odlomil a já ani na chvíli nezaváhal a utíkal z pasti. Spatřil jsem Severuse a křičel na něj z posledních sil o pomoc. Z brány vyšlehl obrovský plamen a já myslel, že už nemůže být hůř.
Z brány vyšla pohledná žena ve žlutých šatech a za ní jakýsi ohnivý žár. Dotyčná osoba se žlutým pláštěm vzala nohy na ramena a utekla na svém obrněném koni. Pravděpodobně velitel solu. Nechtěl jsem toho šmejda nechat odejít a snažil jsem se z posledních sil ho dohnat, ale než jsem uběhl sotva několi kroků, byl jsem paralyzován k zemi a z nebes se na mě začla sesypávat hrouda kamení. Ocitl jsem se pod hroudou kamení a náhle jsem spatřil světlo. Ano, byl to opět Severus, který ze mně kamení sundával a podával mi ruku se slovy: "Máme tu ještě nějakou práci". Když jsem byl zas schopný chodit, snažil jsem se vypátrat onu kouzelnici, ale bez šance ... Na zemi jsem našel pouze svitek, ve kterým stálo, že naše bardka Silva byla unesena tímto mizerou. (Sry jsem to posunul)

[Obrázky: kv99OVP.png]



[img] https://i.imgur.com/0TKa1vP.png[/img]
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#8
Na podzim 13. Sarvy roku 398 byla přijata Tanya Vanlar
Na podzim 15. Sarvy roku 398 byl přijat Vlastík Plamínek
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#9
[Obrázky: kFlmefB.jpg]Pro ty co ještě neví.. Starý dům Tuláků už neni k dispozici, dočasná alternativa leží zde: https://i.imgur.com/kFlmefB.jpg o přístup když tak ve hře nebo pm na forku.
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#10
Aby se nezapomnělo Tongue
Výprava Tuláků #1

„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#11
Na podzim 13. Sarvy roku 399 byl přijat Romulosek
Na podzim 14. Sarvy roku 399 byl přijat UrugHai
Na podzim 15. Sarvy roku 399 byl přijat Balin
Na podzim 16. Sarvy roku 399 byl přijata Arrovina
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#12
Seznam členů + info

Torlof Zlatovous 
Povo: Válečník
Discord: __ya44#2102


Edwarth
Povo: Mág

Discord: Domča#3106


Mallwin Miel
Povo: Hraníčář

Discord: Berf#6666


Jakšmirgl
Povo: Farmář
Discord: ??


Tarkil Kalimác
Povo: Kněz
Discord: ??


Morak
Povo: Kovář
Discord: ??



Rodrigo Hurley
Povo: Nekromant
Discord: Glum007#5738



Silvie Loutničková
Povo: Bard
Discord: Labus#5392


Jára Kořínek
Povo: Mág
Discord: Labus#5392


Aragal
Povo: Mág
Discord: Glum007#5738


Gustav Straka
Povo: Kněz
Discord: XurrukCZ#9414


Gasel

Povo: Mág
Discord: ??


Mordred
Povo: Válečník
Discord: Gromak#4651


Rubby
Povo: Alchymista

Discord: Bejk#0187


Heahmund
Povo: Kněz

Discord: Berf#6666


Vlastík Plamínek
Povo: Alchymista
Discord: __ya44#2102


Tanya Vanlar
Povo: Hraničář

Discord: ??


UrugHai
Povo: Válečník

Discord: ??


Balin
Povo: Řemeslník

Discord: Asamira#3248


Arrovina
Povo: ?? 
Discord: Asamira
#3248


Romulosek
Povo: Hraničář
Discord: ??

Lojza Konvička
Povo: Farmář
Discord: ashen
#1408
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět
#13
Na podzim 18. Sarvy roku 399 byl přijat Lojza Konvička
„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“


Mallwin Miel - Elf/Hraničář
Godefroy - Gnom/Mág
Heahmund - Člověk/Kněz
Odpovědět



Skok na fórum: