Feliza
#1
Slunce už pomalu zapadávalo za hory obklopující trpasličí město, když starý, trochu silnější trpaslík sekal dřevo poblíž řeky Nilre v Lidrionských lesích. Jeho žena pobíhala s polínkama, které pečlivě srovnávala na menší vůz v závěsu hned za pěkně vypaseným oslíkem. Trpasliče, který nikdo jiný v okolí neřekl jinak než Getro, žila se svým trpasličím mužem Lohrem poblíž Goren Zar, kde si zrovna chtěli postavit z nasekaného dřeva novou stáj pro oslíka. Žena přiběhla za Lohrem zrovna pro další polínko dřeva, když v tom uviděla jak se v dálce na řece něco třpití. Prohrnula si husté obočí a výraznýma zelenýma očima zamířila do dále. „Grhm, Lohre! Vidíš to?“ Promluvila k trpaslíkovi, po delší výměně názorů na podivuhodnou věc plující na řece se oba vydali proti proudu směrem za třpitem posledních paprsků zapadajícího slunce. Za krátkou dobu dorazil pár k cíli, oba udiveně koukali na v té době už viditelný košík, ve kterém leželo cosi malého. Jelikož Lohrem měl obrovský strach z vody tak vzal svojí ženu a hodil jí až ke košíku, po dopadu svalnaté trpasliče se udělal vlna jenž málem košík převrhla. Getra dotlačila košík ke břehu. Jenže když se oba podívali na dno, uviděli, co ještě nikdy nezpatřili. V košíku na ně rozpačitě vykukovalo hobití dítě v bílém hadru se zvláštním přívěškem na krku na kterém bylo napsáno „Nechť tě opatruje Zverostrach“.

... po pár letech ...

Oba trpaslíci vychovávající hobití dítě spokojeně ještě toho rána spali. Ještě, že se tenkrát rozhodli ponechat si malou holčičku a vychovávat, protože by jistě dítě v divočině zahynulo. Tento den byl vyjímčený, Getra se s Lohrem rozhodla, že řeknou Felize, jak pojmenovali svojí dceru, odkud pochází a co jsou oba trpaslíci zač.Z Felizi vyrostla krásná žena, s černými kudrnatými vlasy, s očima tajemnýma, s očima na kterých každý mohl vidět lásku k přírodě. Feliza se v tu dobu podle trpasličích tradicí stala dospělou. Když se Feliza dozvěděla jak se věci mají nebyla na tom zrovna nejlépe a proto se rozhodla odejít od rodiny do světa, aby zjistila kdo je. Její chtíč jí ovládl a ona si zbalila nejdůležitější věci na cestu a vyrazila po pobřeží směrem na jih, jediný její problém byl jak si poradí s neznámým prostředím. Hlavně s její řečí, která je viditelně poznamenaná výchovou trpaslíků, ale i přes to svoje hobití nářečí neztratila.


Příběh budu doplňovat časem jak se bude vyvíjet
Odpovědět



Skok na fórum: