Manawydan.eu
Dnes Clementius, opět světil ostatky neklidných zemřelých a večer opět kázal.
Jeho kázání však bylo o půl hodiny odloženo neboť, zrovna když se chystal kázat vpadl do chrámu božího neukázněný trpaslík Gespel!
Nejen že magií napadl jednoho z přítomných věřících, ale i se rouhal Helmu!
Vstup byl také zapovězen mágovi Derrenovi, jež se rouhal že Helm neexistuje a napadl a smrtelně zranil jednoho z Helmitů! Helm nechť je prokleje a nedá jejich duším klidu!
Těmto kacířům byl zapovězen do chrámu vstup! Dále mimo to se již na ně nestahují služby Chrámu Helmitů, za jejich těžké hříchy!! Žádný Helmita mu již v případě nouze nenabídne pomoc.
Ze svých hříchů se mohou vykoupit, pokud se kajícně pomodlí před Helmem, poprosí jej o milost a navrátí se na cestu boží, avšak Helmité mohou žádat důkaz jejich upřímnosti, tím že je pověří úkolem.
Kázání o boží přizni a věčném zatracení.
Ten, kdož kráčí cestou Helmovo, budiž velebeno jeho jméno. Dbá jeho vůle a ochraňuje řád jeho věcí. Ten nikdy nemůže být naším pánem, budiž velebeno jeho jméno, zatracen. Ba naopak! Dle jeho víry a zbožnosti bude za své konání Helmem odměněn!
Ti nejzbožnější, jejichž jména jsou Helmu libozvučná, budiž za to Helm veleben, usednou po jeho pravici. Tam sedí mučedníci, paladinové a každý zbožný kněz a pravověrný věřící, jež ochraňoval řád Helmovo věcí. Jsou jim nošeny ty nejlahodnější pokrmy, ty nechutnější a nejsvěžejší nápoje a jsou obsluhováni jako by samotným Helem byli. Jejich šat je čistý, jsou mazány zázračnými mastmi, koupáni v mléce a veškerý čas tráví v radovánkách.
Po Helmově levé paži, budiž za to veleben, sedí ti, kteří ve víře nebyli tak zdatní, avšak byli dobrý věřící, jelikož Helmity na jejich cestě boží doprovázeli a dávali řádu dary a dbali dobrého mravu. Jejich šat, je prostý, jsou však krmeni stejně skvostnými pokrmy, avšak dle potřeby jsou povoláni zpátky na zem, přičemž se mezi sebou předhání aby Helm, vyvolil je, aby mohli dokázat opět svou zbožnost, aby mohli usednout po jeho pravici.
Nejméně zbožní v hanbě a skrčeni a věčném studu, obsluhují zbožné, přičemž mláceni jsou biči a taháni za vlasy. Jsou to ti, co nebyli dobrými věřícími, do chrámu na bohoslužby chodili málokdy, řád Helmitů nepodporovali a sami oběť Helmu nekonali. Patří jsem ti, pro něž byly přednější pozemské radovánky, než modlitba, zlato než slušný mrav.
Pod tímto sálem, se nachází pozemské království, kde mezi živými mimo jiné zůstávají hříšnici, heretici a nekromanti. Všechny zlé a velmi hříšné duše, jejichž těla odmítla sama hlína pojmout! Ti jsou odsouzeni k věčnému zatracení, bolesti a mukám. Bloudění, stávají se potravou démonů a přízraků. Či věrně sloužícími nemrtvými nekromantům, jejichž zbloudilé duše, jednoduše zotročí zpět do jejich tlejících těl. Ti šťastnější jejich hříchy nebyli tak velké, Stojí před bránou Helmova paláce, kde trhají je psy a snaží se proškrábat skrze nezničitelnou zeď, do hodovního sálu. Prsty proto mají sedřené na kost, různé údy potrhané a oči mají vyškrábané. Podobně avšak o dost více trpí i ti jež bloudí světem, neboť slunce je každý den pálí a každou noc měsíční svit a v těchto mukách zůstanou na věčnost, dokud Helm, budiž velebeno jeho jméno, jinak nerozhodne a nedá jim další šanci.
Jeho kázání však bylo o půl hodiny odloženo neboť, zrovna když se chystal kázat vpadl do chrámu božího neukázněný trpaslík Gespel!
Nejen že magií napadl jednoho z přítomných věřících, ale i se rouhal Helmu!
Vstup byl také zapovězen mágovi Derrenovi, jež se rouhal že Helm neexistuje a napadl a smrtelně zranil jednoho z Helmitů! Helm nechť je prokleje a nedá jejich duším klidu!
Těmto kacířům byl zapovězen do chrámu vstup! Dále mimo to se již na ně nestahují služby Chrámu Helmitů, za jejich těžké hříchy!! Žádný Helmita mu již v případě nouze nenabídne pomoc.
Ze svých hříchů se mohou vykoupit, pokud se kajícně pomodlí před Helmem, poprosí jej o milost a navrátí se na cestu boží, avšak Helmité mohou žádat důkaz jejich upřímnosti, tím že je pověří úkolem.
Kázání o boží přizni a věčném zatracení.
Ten, kdož kráčí cestou Helmovo, budiž velebeno jeho jméno. Dbá jeho vůle a ochraňuje řád jeho věcí. Ten nikdy nemůže být naším pánem, budiž velebeno jeho jméno, zatracen. Ba naopak! Dle jeho víry a zbožnosti bude za své konání Helmem odměněn!
Ti nejzbožnější, jejichž jména jsou Helmu libozvučná, budiž za to Helm veleben, usednou po jeho pravici. Tam sedí mučedníci, paladinové a každý zbožný kněz a pravověrný věřící, jež ochraňoval řád Helmovo věcí. Jsou jim nošeny ty nejlahodnější pokrmy, ty nechutnější a nejsvěžejší nápoje a jsou obsluhováni jako by samotným Helem byli. Jejich šat je čistý, jsou mazány zázračnými mastmi, koupáni v mléce a veškerý čas tráví v radovánkách.
Po Helmově levé paži, budiž za to veleben, sedí ti, kteří ve víře nebyli tak zdatní, avšak byli dobrý věřící, jelikož Helmity na jejich cestě boží doprovázeli a dávali řádu dary a dbali dobrého mravu. Jejich šat, je prostý, jsou však krmeni stejně skvostnými pokrmy, avšak dle potřeby jsou povoláni zpátky na zem, přičemž se mezi sebou předhání aby Helm, vyvolil je, aby mohli dokázat opět svou zbožnost, aby mohli usednout po jeho pravici.
Nejméně zbožní v hanbě a skrčeni a věčném studu, obsluhují zbožné, přičemž mláceni jsou biči a taháni za vlasy. Jsou to ti, co nebyli dobrými věřícími, do chrámu na bohoslužby chodili málokdy, řád Helmitů nepodporovali a sami oběť Helmu nekonali. Patří jsem ti, pro něž byly přednější pozemské radovánky, než modlitba, zlato než slušný mrav.
Pod tímto sálem, se nachází pozemské království, kde mezi živými mimo jiné zůstávají hříšnici, heretici a nekromanti. Všechny zlé a velmi hříšné duše, jejichž těla odmítla sama hlína pojmout! Ti jsou odsouzeni k věčnému zatracení, bolesti a mukám. Bloudění, stávají se potravou démonů a přízraků. Či věrně sloužícími nemrtvými nekromantům, jejichž zbloudilé duše, jednoduše zotročí zpět do jejich tlejících těl. Ti šťastnější jejich hříchy nebyli tak velké, Stojí před bránou Helmova paláce, kde trhají je psy a snaží se proškrábat skrze nezničitelnou zeď, do hodovního sálu. Prsty proto mají sedřené na kost, různé údy potrhané a oči mají vyškrábané. Podobně avšak o dost více trpí i ti jež bloudí světem, neboť slunce je každý den pálí a každou noc měsíční svit a v těchto mukách zůstanou na věčnost, dokud Helm, budiž velebeno jeho jméno, jinak nerozhodne a nedá jim další šanci.