[RP] Svietiaci kamen

[Ragiowan]

Nebudu teď zapisovat celou historii. To zapíši na jiné a bezpečné místo. Protože celá záležitost je plná nejasných věcí. A navíc jsou kolem informace, které zatím nemohu sem zapsat. Jsou velmi choulostivé a nechci ohrozit své přátele. Až se vše vyjasní a vyřeší tak to sem přepíši.
Před několika dny se něco událo co souvisí s dneškem.
Blížil jsem k Isharu a najednou se začala třást země. Věděl jsem jsem co to způsobuje. Cestou jsem potkal hobita Mrkvičku. Jeho pohled vypovídal o jeho přesvědčení, že si jist také co to způsobuje. Spěchali jsme spolu do městské banky. Před bankou už byla venku paní co jí spravuje. Měla hlavu ovázanou obvazem, kterým prosakovala krav a plakala. Vyprávěla, že se začala celá budova třást a padat kameny ze stropu. Chvíli jsme ji přemlouvali aby nám šla vydat uleženou truhlu. Nakonec svolila a aby jsme si šli ji vyzvednou sami a podala nám klíč. Že ona tam nevstoupí.
Proplétali jsme se popadanými kameny na podlaze a vyhýbali se padajícím kamenům. Rychle vzali tu naši truhlu a vyběhli ven. Spěchali jsme s ní ven z města. Jak jsme odjeli kousek od města země se přestala třást.
Bylo nám jasné že s tou truhlou, ve které byl ten kámen se nemůžeme vrátit do města. Ale nevěděli jsme kam s ním. Nenapadalo nás bezpečné místo kam ho schovat. Aby se nedostal do nepovolaných rukou.
A jak jsem debatovali o tom co dále podniknout, tak kolem šel podivný mužík. Gnóm. Měl v podpaždí velkou knihu. Vypadal jako herbář. Ale jak se pak ukázalo nebyl to herbář.
Otázal se nás jestli jsme si všimli toho zemětřasu.
Neměli jsme právě chuť se vybavovat s někým cizím.
Představil se jako geolog. Podivné slovo. Že je to prastará nauka z dob z před pohromou. Nauka o skalách a kamení. Asi tak nějak to vysvětloval. Jménem Sorgan. Vyprávěl že byl kdysi členem královské kouzelnické akademie.
Tak jsme mu řekli, že víme co to třesení země způsobilo. Velmi ho to zajímalo. Požádali jsme ho o chvilku strpení. Poodstoupili jsme od něj aby nás neslyšel. A chvilku jsem s Mrkvičkou dohadoval jestli se tomu gnómovi máme svěřit. Dohodli jsme se že ano.
Řekli jsme mu, že nejde se o tom bavit o tom tady na cestě do Isharu. Vzali jsme jej do opuštěné hospůdky ve stanu na jarmarku. Začali jsme mu stručně vysvětlovat oč jde. Ukázali jsme mu ten kámen. Bylo vidět jak ho opanoval badatelský
zájem. Ale že ho může zkoumat jedině doma. Tam že je na to zařízený. No nechtělo se nám dávat ten kámen někomu koho neznáme.
Nasedl jsem si na koně spěchal do města. Naštěstí jsem dojel jen na dohled k bráně Isharu a potkal Terezu Černovírovou. Ve zkratce ji vše vypověděl. A šli jsme zpět za Mrkvičkou a za tím gnómem Sorganem.
Nakonec jsme domluvili že si jej vezme na zkoumání domů. Ale že nás bude chodit informovat do Arcana.
Po dvakrát přišel. A povídal nám výsledky svého bádaní. Byl velmi závažné a chmurné.
Ale nebudu je tady popisovat, ať nedám tyto informace někomu komu nepatří. Abych nenapáchal nenapravitelné škody.
Jenže pak po jeho poslední návštěvě se udály věci, které byli podivné.
Mnoho zájemců se vyrojilo, kteří se zajímali co nového o kameni.
Dnes jsem se střetl a Mrkvičkou a probírali co víme o kameni a událostech kolem něj.
Rozhodli jsme se po událostech předešlých dnů, nebudeme čekat do dalšího dne. Kdy má být porada v Arcánu a měl by přijít gnóm Sorgan. A zdělit další výsledky dalšího bádaní. Rozhodli jsme se, že půjdeme vyhledat jeho dům. Tak jak nám ho popsal.
Našli jsme je ho domek. Ale když jsme přišli k jeho domku tak nás přivítal strašný zápach hnijícího masa.
Po otevření dveří se potvrdila naše špatná předtucha něčeho špatného.
Uprostřed domku na podlaze leželo zohavené tělo ve velké kaluži krve. Obličej byl velmi znetvořen. Všude po zdech velké cákance krve.
Na podstavci ležel kámen. Začal jsem prohledávat jeho stůl. Jestli v té změti těch podivných věcí a přístrojů není něco by tohle vše vysvětlovalo. Našel jsem dvě knihy poznámek ohledně výzkumu kamene. Za sebou jsem zaslechl jak se otvírají dveře a za chvilku zavírají. Myslel jsem, že Mrkvička to jde obhlédnou z venku. Když jsem se obrátil tak jsem zjistil, že s podstavce zmizel kámen. Předpokládal, jsem, že ho už Mrkvička schoval do truhly. Šel jsem se za ním podívat jestli něco neobjevil. Našel jsem ho ležet na zemi venku před dveřmi. Byl v bezvědomí. Tak jsem mu pomohl probrat se z mdlob a postavit se na nohy. Pak mi zdělil jak se s poza stromů objevil obrovský ork a černým medvědem. Mávnutím ruky ho poslal na Mrkvičku. V hrůzou stuhl. Chtěl křičet ale z úst se mu nevydral ani hlásek. Medvěd se na něj vrhl a jedinou ránou velké tlapy ho srazil a zemi a ztratil vědomí.
Pak jsme se vrhly do srubu gnóma v neblahé předtuše. Také se to potvrdilo. Jak jsem se domníval, že kámen Mrkvička už vložil do truhly, tak to se nestalo. Ale někdo ho nepozorovaně ukradl.
Tak nic jiného nezbývalo než ještě pohřbít nebohého gnóma jménem Sorgan.
Venku kousek od srubu Mrkvička vykopal hrob. Pak jsme chtělo to tělo přenést do hrobu. Ale zjistili jsme že měl údy oddělené od těla. Tak jsem přenesl tělo a údy do vykopaného hrobu. Pak Mrkvička navršil hlínu na jeho tělo. Ještě jsme se sním rozloučili. Popřáli mu dobrou cestu k předkům.
Vzali jsme své koně a vyrazili domů s myšlenkou kolik ještě si kámen vezme životů.

sepsál Ragiowan
Podzim 21.Luny, 294. roku
0:00 hodin v noci
_____________________________________
screeny