BITVA
Dne 30.toru roku 296,
se odehrálo cosi co lze nazvat odvetou za horský průsmyk, kdy jsme my Bratrstvo a orkové rozdrtili cyprosnký a jejich spojence jedním mohutným úderem.
Kdyby nebylo našich dobrých špehů a rozvětvené špionážní sítě, jistě bychom dostali těžkou ránu a utrpěli velké ztráty, ale téměř hned okamžitě když Colwyn začal o útoku uvažovat, se ke mě dostaly první zprávy, které každým dnem byly přesnější a přesnější. Jen se nevědělo jakou stranou útok přijde. Rozhodli jsme se že lepší bude nepříteli čelit v otevřeném prostoru než v našem sídle, už jen z toho důvodu že budeme moci ustoupit a lépe manévrovat. Náši nepřátelé toto nejspíše netušili a nepočítali. V posledních dnech se ke mě dostávaly zprávy že se pokusí využít moment překvapení ba dokonce se schovat pod roušku neviditelnosti. Naši mágové však brzy odhalily nepřátelské pozice a rozhodli jsme moment překvapení přesunout na naši stranu. Okamžitě jak byl zahlášen nepřátelský pohyb vydali jsme se jejich směrem a brutálně a bez lítosti zaútočili po boku orků a Grusmhovi krve, brzy začala padat první těla na zem těch nejsilnějších z nepřátel a to už jsme věděli že štěstěna i Vhaerun jsou na naši straně. Nepřátelé opět pocítili pokořující porážku, opět ochutnali sílu našich seker, kleteb a mečů. Mnoho nich se bitvy leklo, felčaři nestíhali křísit těžce raněné a tak brzo vše skončilo tak rychle jak započalo. Bratrstvo ještě kontrolovalo bitevní pole když orci již brali trofeje řezali nepřátelské hlavy a zakusovali se do jejich masa.
Opět nepřítel dal přednost násilí než jednání u jednoho stolu, jako rovnocení partneři. Domnívám se že jestli se neponaučí ze svých předešlých chyb brzy nebudou mít koho posílat do boje.