[RP] Záznamy z Arcana

[Ragiowan]

Po poslední poradě v Arcanu což bylo v zimě 28.Luny, 297. roku se děli velmi podivné a zlověstné věci. Po odchodu téměř všech účastníků porady jsem zůstal v Arcanu, abych požádal Mira o nějaký dokument. Když mi ho předával, tak se přes nás převalila vlna bolesti. Samozřejmě nás to zaskočilo. Vypadalo to, že ta vlna bolesti přišla od západu. Běželi jsme k pobřeží na konci chudinské čtvrti. Ale dál je jen moře. Hleděli jsme až k horizontu. Ale nic nikde jsme neviděli. Vrátili jsme se do Arcana. Jen co jsem za sebou zavřel dveře, ozvalo se ťukání. Byl to Colwyn Hawke, nový starosta Isharu. Přišel se zeptat co se to děje, že Isharem proběhla vlna bolesti. Než mu stačil Mir odpovědět, tak Arcanem proběhla další vlna bolesti. Tentokrát to vypadalo, že přišla od jihozápadu. Vyrazili jsme do královské magické akademie. Protože tam je další pentagram. Ale nic jsme nikde nezjistili.
Chvíli jsme tam u mostu diskutovali, co to může způsobovat a odkud to přichází. Ale k ničemu kloudnému jsme se nedopracovali.
A bolest se nevracela, tak jsme se rozloučili. Jel jsem domů do osady u Cyprony. Asi v polovině hobitína mě napadalo, že jsem ten dokument od Mira nechal na stole v Arcanu. Tak jsem obrátil koně zpět k Arcanu. Před Arcanem jsem seskočil z koně a vyrazil k brance vedoucí do Arcana.
V momentě jak jsem prošel brankou zachvátila mě obrovská bolest v celém těle. Den se proměnil v temnou noc. V hlavě jsem slyšel řev tisíce hlasů. Tisíce nářků a vzlyků. Padl jsem na zem. Při pádu jsem ještě matně zahlédl, že mezi brankou a schody do Arcana stojí nějaký sloup, který tam nepatřil a nikdy tam nestál. Viděl jsem ho jako v mlze. S obrovskou námahou jsem se doplazil ke dveřím Arcana. S velkým úsilím překonávajíc hroznou bolest jsem nahmatal dveře a otevřel je. Překulil jsem se dovnitř. Bolest náhle ustala. Ale celé tělo ještě bolelo. Krvácel jsem snad po celém těle. Pode mnou byla velká kaluž mé vlastní krve. Přemáhal jsem bolest svalů ruky a vnořil ji do brašny. Nahmatal jsem léčící elixír. Přitiskl jsem ke zkrvaveným rtům lahvičku. Rozlévala se mi úleva po celém těle. Zvedl jsem z podlahy. V hlavě jsem měl zmatek. Co se to stalo? Proč bolest ve městě? A co to je za divný sloup? Rozhodl jsem se překonat bolest a obhlédnout ten sloup. Otevřel jsem dveře a vhrnul jsem se ke sloupu. Neměl jsem šanci cokoliv zjistit. Obklopila mě opět tma a strašná bolest v celém těle. Znova jsem slyšel ten strašný řev mnoha a mnoha hlasů a nářků. S vypětím sil jsem se dotáhl k brance a otevřel ji, vtáhl jsem se na dlažbu před branku. Bolest ustala jako před tím. Znova s námahou jsem nahmatal lahvičku léčivého elixíru a vnutil ji do svých úst. Pod sebou jsem opět viděl velkou louži vlastní krve. Pomalu jsem se zvedl na nohy.
V tom okamžiku přijel Mrkvička. Hleděl na mne a dožadoval se vysvětlení, co se stalo. Z námahou jsem mu stručně řekl že za brankou je sloup, který vytváří mezi brankou a dveřmi Arcana velkou bolest. Hm. Jistě co bych mohl čekat od zvědavého hobitka. Mohl jsem volat na něj, Josífku nelez tam. Mohl. Stejně se tam musel jít podívat. Jen tak tak se vypotácel zpět.
To se tam objevil trpaslík. Jak jsem se od něj později dozvěděl jeho jméno. Zlotasson.
Zajímal se o to, co že se to děje. Stručně jsem mu to vypověděl. On na to že už takové sloupy viděl. Josífek zkusil vhodit pár výbušných lektavarů na ten sloup, ale bez zjevného výsledků. Ten chrabrý trpaslík se vhrnul s krumpáčem v ruce na ten sloup.
I když z něj padala krev ve velkých krůpějích, ale nevzdal to. Jistě trpěl bolestí. Několik ran krumpáčem a sloup se rozpadl v prach. Lehce se zapotácel a prohlásil, že je po sloupu. Vyvrávoral zpět k nám. A bylo po bolesti. Ještě jsme zašli za městským strážným. Snažili jsme se vyzvědět od něj jestli někoho viděl. Ale vypadalo to, že podřimoval a neměl představu o tom co se kolem něho dělo. Pozvali jsme trpaslíka Zlotassona do Arcana. Tam nám vypověděl, že už několik takových sloupů už rozbil. U jednoho, že nyli nějací v kápích. Kteří asi ten kámen tam umístňovali.
Náš závěr byl, že je potřeba udělat výpravu a hledat další sloupy. A zničit je. Pokusit se zajmout jednoho zakuklence a vyzvědět od něj kdo za tím stojí.
Víc budeme vědět až vyslechneme zakuklence.