Manawydan.eu
10.02.2009 v 16:28
Je to zvláštní. Události jakoby byly nějaká zvěř, která se houfuje ve smečkách. Nejdřív se dlouho neděje nic a pak všechno najednou.
...
I když tohle všechno začalo tou lodí. Tou, která před nedávnem dorazila k břehům pooblíž Isharu a vyrojila se z ní kupa šílenejch námořníků a polomrtvej kapitán. Prej zná lék proti Bolesti. Mají ho snad na ostrovech, odkud připlul. Jenže jim došel dřív, než dorazili k městu...
Ubytovali jsme ho v hostinci U severní brány, ale tam už není. Byl zatčenej a je v královským vězení. Proč? Za co? Tady se člověk nic nedozví. Mir asi s jeho uvězněním moc nesouhlasí. Vypadal dnes jak schlíplá slepice, jako vždycky, když ho okolnosti vtáhnou do víru událostí, kde může jen přihlížet. Už ho ani nezajímá barva na magickej kruh. Když jsem mu vysvětlovala, že rubíny nejde rozdrtit, odvětil mi, ať je rozpustim. Jako by mě to nenapadlo. Rubín se rozpustí na počkání. A z celejch rubínů těžko rozmíchám barvu...
No a kapitánovi prý v base hrozí nebezpečí. Adria Hawke by to řešila po svým, ale pochybuju, že by to k něčemu bylo.
...
Už dřív jsem zaslechla, že v usedlosti daleko na sever od města se ubytoval alchymista. Samozřejmě, že s lékem na bolest. Už je to dávno, takže když jsme tam dorazili, nenašli jsme nic. Vlastně, potkali jsme orky, v čele s Nazgelem. Je těžký nesmát se, když se vás nenápadně snaží sledovat tlupa orků. Když nic jinýho, věděli, co se tenkrát stalo.
Někdy si řikám, jestli ta Drena Čoudílková je poklad nebo pohroma. Někdy se vrhne do dobrodružství tak rychle, že člověk nestačí koukat. Možná jako já zamlada. Ale díky ní, troše vyjednávání a pár prskavkám nám orkové dali deník toho alchymisty. Nebo to, co z něho zbylo. Snad si nepříjdou stěžovat, až jim ten jejich kutloch vyhoří.
...
No a další alchymista se nastěhoval do cechu. Míchá ten černej sajrajt z podzemí a gruumshovu krev a tvrdí, že z toho bude lék na bolest. Moc tomu nevěřím, líp funguje i lektvar regenerace. Ale pujdu se podívat na jeho pokusy. Jednou jsem alchymistka.
___
Tereza Černovírová
...
I když tohle všechno začalo tou lodí. Tou, která před nedávnem dorazila k břehům pooblíž Isharu a vyrojila se z ní kupa šílenejch námořníků a polomrtvej kapitán. Prej zná lék proti Bolesti. Mají ho snad na ostrovech, odkud připlul. Jenže jim došel dřív, než dorazili k městu...
Ubytovali jsme ho v hostinci U severní brány, ale tam už není. Byl zatčenej a je v královským vězení. Proč? Za co? Tady se člověk nic nedozví. Mir asi s jeho uvězněním moc nesouhlasí. Vypadal dnes jak schlíplá slepice, jako vždycky, když ho okolnosti vtáhnou do víru událostí, kde může jen přihlížet. Už ho ani nezajímá barva na magickej kruh. Když jsem mu vysvětlovala, že rubíny nejde rozdrtit, odvětil mi, ať je rozpustim. Jako by mě to nenapadlo. Rubín se rozpustí na počkání. A z celejch rubínů těžko rozmíchám barvu...
No a kapitánovi prý v base hrozí nebezpečí. Adria Hawke by to řešila po svým, ale pochybuju, že by to k něčemu bylo.
...
Už dřív jsem zaslechla, že v usedlosti daleko na sever od města se ubytoval alchymista. Samozřejmě, že s lékem na bolest. Už je to dávno, takže když jsme tam dorazili, nenašli jsme nic. Vlastně, potkali jsme orky, v čele s Nazgelem. Je těžký nesmát se, když se vás nenápadně snaží sledovat tlupa orků. Když nic jinýho, věděli, co se tenkrát stalo.
Někdy si řikám, jestli ta Drena Čoudílková je poklad nebo pohroma. Někdy se vrhne do dobrodružství tak rychle, že člověk nestačí koukat. Možná jako já zamlada. Ale díky ní, troše vyjednávání a pár prskavkám nám orkové dali deník toho alchymisty. Nebo to, co z něho zbylo. Snad si nepříjdou stěžovat, až jim ten jejich kutloch vyhoří.
...
No a další alchymista se nastěhoval do cechu. Míchá ten černej sajrajt z podzemí a gruumshovu krev a tvrdí, že z toho bude lék na bolest. Moc tomu nevěřím, líp funguje i lektvar regenerace. Ale pujdu se podívat na jeho pokusy. Jednou jsem alchymistka.
___
Tereza Černovírová
Člen klubu spokojených hráčů
Lidi by měli míň mluvit a víc poslouchat
Lidi by měli míň mluvit a víc poslouchat